13 C 53/2023-41 — Okresní soud v Příbrami

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), která poskytla žalovanému dne [datum] částku 20 000 Kč. Žalovaný dosud na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému bezhotovostním převodem finanční prostředky 20 000 Kč Tyto prostředky byly zaslány na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož vlastníkem byl toho času žalovaný. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou z [datum] postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Téhož dne byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu před podáním žaloby. 5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebyl prokázán právní důvod převodu těchto prostředků. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci v řízení. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Jelikož žalovaný poskytnuté finanční prostředky ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu důvodnou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl. Přiznal proto žalobkyni dlužnou částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od prvého dne prodlení [datum] podle požadavku žalobkyně do zaplacení. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 252 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).