17 C 204/2022-83 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 33 516,25 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“). Na základě smlouvy o úvěru byly žalovanému přenechány finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku v celkové výši 25 776 Kč. Žalovaný se zavázal splatit dohodnutou částku ve výši 55 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč a poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti a dostal se do prodlení. Zaplatil částku 21 556,94 Kč. Žalobkyně požadovala ze svých nároků pouze dluh na jistině ve výši 19 016,25 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 016,25 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 235,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 21 556,32 Kč a částku smluvní pokutu ve výši 14 500 Kč. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný učinil nespornou skutečnost, že částku 30 000 Kč obdržel, a že uhradil na předmětný dluh 21 556,94 Kč. Požádal o možnost splátek dlužné částky a to ve výši 2 000 Kč měsíčně z důvodu nedostatečného měsíčního příjmu a vzhledem k tomu, že se mu narodila před měsícem dcera a má tak zvýšené výdaje na dceru a její matku. 3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne [datum] žalovanému částku 30 000 Kč v hotovosti (nesporná skutečnost). Žalovaný se zavázal vrátit celkem 55 776 Kč, tedy jistinu a pevný úrok 2 888 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 2 788 Kč a úhradu za umožnění splátek v hotovosti v místě bydliště dlužníka 5 400 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč a poslední splátka byla stanovena na [datum]. Ve smlouvě žalovaný a právní předchůdce žalobkyně ujednali pevnou úrokovou sazbu po celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 15 % ročně. Strany smlouvy si ujednaly, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, a její nedílnou součástí je předpis splátek. Ve smlouvě je dále ujednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, pro případ prodlení dlužníka s jakoukoli splátkou dle smlouvy a dále smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč pro každý případ porušení povinnosti dlužníka písemně věřitele informovat, jakým způsobem a v jaké výši bude dlužník splácet své dlužné splátky a to do 3 dnů po prvém dni prodlení a nejpozději ke konci každého měsíci, ve kterém trvá prodlení. 4. Nesporná byla skutečnost, že žalovaný celkem uhradil na předmětný dluh 21 556,94 Kč. 5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela se svým právním předchůdcem dne [datum] a příslušné přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn s upozorněním, že jeho dluh ze smlouvy o úvěru ke dni [datum] činil 66 151,41 Kč včetně příslušenství (oznámení ze dne [datum] odeslané dle podacího archu dne [datum]). 6. Z výzvy k plnění ze dne [datum], s podacím archem z [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy. 7. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že bydlí v nájmu, je svobodný, nemá žádné nezaopatřené dítě. Žalovaný je zaměstnaný, jeho měsíční příjem je 26 851 Kč, což jsou jeho celkové příjmy. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny bydlení 3 000 Kč, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 410 Kč, celkem 6 410 Kč. Jakožto použitelný příjem je uvedena částka 20 441 Kč, ověřené dokumenty uveden OP, výplatní pásky, pracovní smlouva. 8. Z výplatních pásek vyplynula mzda žalovaného za [číslo] ve výši 31 673 Kč, za [číslo] ve výši 24 790 Kč, za [číslo] ve výši 24 092 Kč. 9. Z pracovní smlouvy včetně dodatku vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnaný od [datum] na dobu neurčitou na plný pracovní úvazek. 10. Ze smlouva o nájmu vyplynulo, že žalovaný byl jediný nájemce a nájemné činilo 5 500 Kč a další zálohy na energie 500 Kč měsíčně. 11. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento skutkový závěr. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne [datum] částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu s úrokem a úhradou za služby v pravidelných měsíčních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 55 776 Kč částku 21 556,94 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. 12. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy k [datum] a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k [datum]. 13. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne [datum]. Žalobkyně doplnila skutková tvrzení ke splnění povinnosti poskytovatele, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného, jako spotřebitele, úvěr splácet, tak, že vyšel z údajů, které uvedl žalovaný v žádosti, tedy, že mu zbývá 20 400 Kč měsíčně k úhradě dalších závazků. I po odečtění splátky poskytnutého úvěru ve výši 3 984 Kč, mu tak zbývalo 16 400 Kč. Nebyl tak jediný důvod se domnívat, že by nebyl schopen svůj úvěr splácet. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne [datum], v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Provedeným dokazováním soud zjistil, že poskytovatel si zjistil a ověřil příjem žalovaného pouze za 3 měsíce před poskytnutím úvěru (průměr ve výši 26 851 Kč). Dále si měl poskytovatel ověřit výdaje žalovaného, které byly uvedeny ve výši 3 000 Kč měsíčně, avšak z již doložené nájemní smlouvy vyplynul nesoulad, neboť nájemné činilo 5 500 Kč a zálohy 500 Kč. Požadavku odborné péče by odpovídalo další zjišťování skutečných výdajů žadatele, neboť částky uvedené jako výdaje neodpovídaly doloženým listinám a navíc se jedná o značně podhodnocené částky na veškeré životní výdaje jednočlenné domácnosti (celkem 6 410 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně neověřila dostatečným způsobem a s odbornou péčí hospodaření žadatele, když se spokojila s prokázaným příjmem. Pokud jde o výdajovou stránku, vyšla pouze z průměrných nákladů na živobytí, ale vůbec se nezabývala tím, zda v té době neměl žalovaný další závazky a zda hospodařil skutečně s rezervou na poskytnuté splátky. Přes zjištěný rozpor v údajích uvedených žadatelem, si neověřila, že nemá další závazky a to ani běžně dokládaným výpisem z registrů NRKI, BRKI, SOLUS, nebo výpisem z hlavního účtu žadatele, ze kterého by vyplynulo hospodaření s potřebnou rezervou. Žalobkyně tak neprokázala potřebnou úroveň ověřování úvěryschopnosti po