18 C 19/2023-81 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 12 001,14 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ Právní předchůdkyně“), uzavřela dne [datum] se žalovanou Smlouvu o [anonymizována čtyři slova], v jejímž rámci si sjednali vedení běžného účtu a poskytování kontokorentního úvěru (dále jen„ Smlouva“). Žalovaná se zavázala vykazovat kreditní zůstatek alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání s tím, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Povolený limit byl sjednán až do výše 10 000 Kč. Žalovaná však závazky ze Smlouvy porušila zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 11.401,14 Kč. Právní předchůdkyně proto žalované v souladu s podmínkami Smlouvy zrušila poskytování kontokorentního úvěru a tento debetní zůstatek převedla na zvláštní úvěrový účet. Po převedení tohoto zůstatku Právní předchůdkyně umožnila žalované tento zůstatek, který byl úročen a spojen s poplatkovou povinností dle Sazebníku Právní předchůdkyně, uhradit ve splátkách. Žalovaná však tyto splátky nehradila řádně a včas, a proto Právní předchůdkyně svým dopisem ze dne 3. 2. 2021 celou dlužnou částku zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě celkové dlužné částky ve výši 12 001,14 Kč, která byla ode dne následujícího po zesplatnění úročena úrokovou sazbu 29 % p.a. Pohledávka byla na základě smlouvy postoupena žalobkyni. Žalovanou částku představuje dlužná jistina ve výši 11 401,14 Kč, kapitalizovaný úrokem z prodlení ve výši 972,66 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 600 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na úrok z úvěru 29 % ročně a na zákonný úrok z prodlení. 2. K jednáním ve věci samé se žalovaná bez omluvy nedostavila, a proto soud postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách, včetně Formuláře pro standardní informace, úrokového lístku a Dispozice ke smlouvě bylo zjištěno, že Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu, jejíž součástí byly Dispozice ke Smlouvě (dále jen„ Dispozice“), dle kterých Právní předchůdkyně poskytla žalované k jejímu běžnému účtu č. [bankovní účet] (dále jen„ Běžný účet“) povolené přečerpání ve formě spotřebitelského kontokorentního úvěru, který bylo možno čerpat až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaná se zavázala, že její Běžný účet bude vykazovat minimální měsíční kreditní příjem 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná se dále zavázala platit vedle jistiny a úroků další poplatky, zejména pak poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 600 Kč, který byl vůči žalované za zaslanou upomínku uplatněn. Dle Dispozice, která je nedílnou součástí Smlouvy, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % s tím, že roční úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku byla sjednána ve výši 29 %. 4. Z platební historie a výpisů z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná peněžní prostředky čerpala v celkové výši 11 401,41 Kč, čímž porušila smluvní podmínky, neboť překročila sjednaný úvěrový limit a Právní předchůdkyně proto zrušila žalované poskytnutí kontokorentního úvěru, čímž došlo ke změně původní roční úrokové sazby na novou roční sazbu z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29 %, a umožnila žalované dluh splácet v pravidelných splátkách, včetně poplatků a úroku. 5. Z žádosti o povolení debetního zůstatku a potvrzení o příjmu bylo zjištěno, že měsíční příjem žalované za poslední tři měsíce před poskytnutím kontokorentního úvěru dosahoval zhruba 49 206 Kč čistého, 1 650 liber, vlastní dům/byt, měla t.č. uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti činil 65 406 Kč, dosavadní splátky žalované dosahovaly výše 9 453 Kč, má jednu vyživovací povinnost. 6. Z vyjádření k posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že Právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované posuzovala individuálně s ohledem na informace obsažené v žádosti o povolení debetního zůstatku, které ověřovala prostřednictvím dostupných informací v interních a externích databázích, bankovním a nebankovní registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databází MVČR. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové a nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, přičemž při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. 7. Z oznámení o vyčíslení dluhu ze dne 4. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla Právní předchůdkyní upozorněna na dluh na úvěrovém účtu a vyzvána k jeho úhradě do 18. 2. 2021, přičemž jí bylo oznámeno zesplatnění k 3. 2. 2021. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně dohody o úplatě a oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku bylo zjištěno, že došlo s účinností ke dni 20. 4. 2022 k postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně vyrozuměna. 9. Z výzvy k plnění včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k uhrazení dluhu dopisem ze dne [datum]. 10. S ohledem na datum sjednání úvěru vycházel soud při právním posouzení věci ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.s.ú.“). 11. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o.z., neboť ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 13. Podle § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 17. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 18. Podle § 1968 věty prvé o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Soud se předně zabýval tím, zda právní Předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti řádně posoudit schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, že této povinnosti dostála. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že Právní předchůdkyně vycházela z příjmu, které potvrdil zaměstnavatel žalované, přičemž z tohoto potvrzení je zřejmé, že příjem žalované za poslední tři měsíce činil v přepočtu 49 206 Kč čistého měsíčně, přičemž příjem domácnosti pak dle informací uvedených žalovanou v samotné žádosti o úvěr činil částku 65 406 Kč. Právní předchůdkyně dále zjistila, že žalovaná má vlastní bydlení, nemá evidovány žádné jiné závazky s výjimkou závazku u Právní předchůdkyně se splátkou 9 425,33 Kč měsíčně. Příjem žalované tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. 21. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná a po