18 C 191/2022-113 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 273 167,15 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr 260 000 Kč na úvěrový účet a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroku z úvěru 10,99 % a poplatků. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel včas a řádně, došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 1. 12. 2021. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky s účinností ke dni 1. 2. 2022. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku 277 260,53 Kč představující neuhrazený zůstatek úvěru včetně úroků a poplatků. Žalovanou částku představuje neuhrazený zůstatek úvěru 269 504,53 Kč a poplatky ve výši 3 662,62 Kč, přičemž tato částka sestává ze smluvní pokuty v důsledku prodlení žalovaného v části 2 100 Kč a dále z neuhrazených poplatků za sjednané pojištění. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 093,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 273 167,15 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem 10,99 % ročně z částky 265 598,13 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení a úrokem 10,99 % ročně z částky 3 906,4 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení. 2. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, zabýval se soud předně svou pravomocí věc projednat a rozhodnout. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť místem, kde měl být závazek splněn a kde byly služby poskytnuty, je území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) právo české. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Ze Smlouvy o úvěru ze dne [datum], uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovaným (dále také jen jako„ smlouva“) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 260 000 Kč na úvěrový účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 108 pravidelných měsíčních splátkách po 3 849 Kč, přičemž výše poslední splátky měla činit 1 485 Kč. Úroková sazba byla sjednána 10,99 % ročně. Úvěr včetně přirostlých úroků a dalších nákladů měl být splacen nejpozději do 20. 3. 2030 s tím, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou) a budou placeny v rámci pravidelných splátek úvěru, přičemž úroky měly být připisovány k jistině úvěru vždy k poslední dni každého kalendářního měsíci, dále při doplacení úvěru a také v den, kdy bude právní předchůdkyní uplatněno právo na okamžité splacení úvěru (čl. 3 smlouvy). Úvěr měl být dle smlouvy splácen inkasem z určeného účtu žalovaného. Strany si dále sjednaly pojištění úvěru za pravidelný měsíční poplatek 346 Kč (čl. 7 smlouvy). Součástí smlouvy je rovněž Ceník právní předchůdkyně. Z Ceníku pro soukromou klientelu bylo zjištěno, že náklady spojené s prodlením činí 300 Kč za 10 v prodlení. Strany se dále dohodly, že porušením podmínek smlouvy je, vedle jiného, dostane-li se žalovaný do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než 2 splátek (čl. 8 smlouvy). V takovém případě byl věřitel oprávněn prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě a za podmínek výzvy (čl. 8 smlouvy). Věřitel byl pak oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši a za podmínek stanovených v ceníku (čl. 8 smlouvy). Ze souhrnu pohledávky (tzv. podklady pro soudní řízení) bylo zjištěno, že ke dni 1. 2. 2022 činil dluh na jistině žalovaného vůči právní předchůdkyni částku 265 598,13 Kč, na řádných úrocích částku 3 906,4 Kč, na poplatcích částku 3 662,62 Kč a na úrocích z prodlení částku 4 093,38 Kč. Z výzvy k úhradě ze dne 30. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzván k úhradě částky 14 507 Kč do 1. 12. 2021 a byl současně upozorněn, že nedojde-li k úhradě, bude zesplatněn celý úvěr, jehož výše t.č. činila 263 769 Kč. Z oznámení o okamžité splatnosti dluhu ze dne 1. 12. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru k 1. 12. 2021 a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky 269 467 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni s účinností ke dni 1. 2. 2022, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 15. 2. 2022, který byl žalovanému dle poštovního podacího lístku zaslán téhož dne. Z výzvy z 18. 5. 2022 včetně výpisu z poštovního podacího archu z 19. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby. 5. S ohledem na datum sjednání úvěru vycházel soud při právním posouzení věci ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.s.ú.“). 6. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o.z., neboť ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 8. Podle § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 11. Podle § 1968 věty prvé o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 15. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti řádně posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, věřitelka této povinnosti dostála. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně vycházela z příjmu žalovaného 14 500 Kč, což je částka odpovídající dle výpisů z bankovního účtu žalovaného. Právní předchůdkyně dále zjistila, že žalovaný měl t.č. poskytnuty úvěry: revolvingový úvěr se splátkou 1 500 Kč měsíčně, kontokorentní úvěr s orientační splátkou 150 Kč, úvěr pro fyzické osoby se splátkou 4 065 Kč. Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. K tomu žalobkyně předložila výpisy z účtu žalovaného z období od 1. 8. 2020 do 31. 1. 2021, z nichž soud zjistil, že žalovanému byla každý měsíc připisována částka zhruba 14 500 Kč, konečné zůstatky na bankovním účtu byly vždy kladné. 16. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná a po právu. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, přičemž právní předchůdkyně řádně posoudila před uzavřením smlouvy i možnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalovanému dle předložených listinný