18 C 199/2022-52 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 60 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na částku 35 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti a zavázala se kromě jistiny zaplatit také příslušenství spotřebitelského úvěru ve výši 24 150 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku 28% jistiny, odpovídající částce 9 800 Kč, poplatku za správu úvěru 7 700 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 650 Kč. Žalovaná tedy měla uhradit celkem 59 150 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni závazek v 13 měsíčních splátkách po 4 550 Kč Poslední splátka byla splatná 28. 2. 2018. Žalovaná však nehradila splátky úvěru řádně a včas, když uhradila toliko 16 050 Kč, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Dostala se do prodlení s úhradou 4. splátky splatné 30. 5. 2017. Ke dni 28. 2. 2018, tj. ke dni splatnosti poslední splátky, nastala splatnost celého úvěru. V důsledku prodlení vznikl věřiteli nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, žalobkyně požaduje ze smluvní pokuty 17 500 Kč. 2. Na výzvu soudu, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně tvrdila, že žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že pobírá rodičovský příspěvek 3 800 Kč, dle předložené listiny žalovanou 7 600 Kč a přídavek na dítě 500 Kč. Žalovaná sama předložila dále oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a opatrovnický rozsudek, podle nějž se otec dítěte zavázal přispívat na jeho výživu 1 500 Kč. Dále uvedla, že její přítel má příjem 60 000 Kč, což doložila fakturou. Co do výdajů žalovaná uvedla 7 000 Kč náklady na bydlení včetně energií, 2 000 Kč strava a 2 000 Kč ostatní výdaje. Žalovaná toho času nebyla v insolvenci. 3. Žalovaná se vyjádřila tak, že peníze si půjčila, byla sama na dvě děti. Přítel později odešel, ona pak pracovala u [anonymizováno], ale finanční situace byla špatná. Požádala, aby jí bylo umožněno hradit dluh ve splátkách. 4. Žalobkyně se z účasti u jednání soudu omluvila. Ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně. 5. Ačkoli žalovaná dluh vůči žalobkyni uznala, soud nerozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, neboť takový postup by byl v rozporu s kogentními normami hmotného práva směřujícími k ochraně spotřebitele, kdy soud dospěl k závěru, že některá z ustanovení předmětné smlouvy jsou s těmito normami v rozporu. Soud proto ve věci provedl řádné dokazování. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smluvních podmínek a předpisu splátek soud zjistil, že [datum] uzavřela žalobkyně na straně věřitele a žalovaná na straně dlužníka dohodu, na základě které žalobkyně poskytla žalované v den podpisu smlouvy v hotovosti 35 000 Kč bezúčelově. Žalovaná se zavázala kromě jistiny uhradit věřiteli také další poplatky v souhrnné výši 24 150 Kč, z toho 28 % z jistiny na úrok, 7 700 Kč poplatek za správu úvěru, 6 650 Kč na poplatek za hotovostní výběr splátek, a to v 13 měsíčních splátkách po 4 550 Kč měsíčně, přičemž každá splátka je splatná 30. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Strany si dohodly úrok 28% z poskytnuté jistiny na uzavřené období, tj. 25,85 % ročně (čl. II, III. smlouvy). Dle čl. III. odst. 3 smlouvy se strany dohodly, že z pravidelných splátek budou nejdříve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní inkaso splátek a až následně jistina. Dle čl. V. odst. 2. smlouvy v případě, že dlužník nesplní povinnost uhradit kteroukoli splátku řádně a včas, může věřitel vyzvat dlužníka k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu lhůtu 30 dnů. Pokud ani přes výzvu dlužník splátku neuhradí, může věřitel prohlásit úvěr za splatný, přičemž zesplatnění je účinné odesláním oznámení o zesplatnění. Dnem účinnosti zesplatnění úvěru přirůstá nesplacená část dosud splatných úroků k poskytnuté jistině. Nevyužije-li věřitel práva zesplatnit jistinu, dnem splatnosti poslední splátky přirůstá nesplacená část úroků k poskytnuté jistině. Dle odst. 4 téhož článku se strany dohodly na smluvní pokutě pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátek jistiny či zesplatnění, a to ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Z předpisu splátek bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 16 050 Kč, naposledy částku 1 500 dne 14. 6. 2018. Před uzavřením smlouvy vyplnila žalovaná Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v níž žalovaná vyplnila, že pobírá rodičovský příspěvek 3 800 Kč a partner má příjem 60 000 Kč. Výdaje jsou 5 500 Kč na bydlení, 1 500 Kč za energie, 2 000 Kč strava, 2 000 Kč ostatní výdaje. Žalovaná zaškrtla, že předložila živnostenský list, faktury, rozhodnutí o přiznání dávky, smlouvu či soudní rozhodnutí, čestné prohlášení, nájemní smlouvu. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z 5. 5. 2014 bylo zjištěno, že žalovaná t.č. pobírala 500 Kč přídavek na dítě. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z 5. 5. 2014 bylo zjištěno, že žalovaná t.č. pobírala 7 600 Kč rodičovský příspěvek. Z faktury [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že tento vystavil faktury na částku 84 710 Kč, 24 950. Z výpisu z živnostenského rejstříku z 9. 11. 2015 bylo zjištěno, že pan [jméno] [jméno] disponoval t.č. živnostenským oprávněním. Z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 19. 12. 2012, č.j. 0 Nc 346/2012-18, bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů, kterou se otec zavázal na nezletilou dceru žalované přispívat na její výživu částkou 1 500 Kč měsíčně. Z nájemní smlouvy z [datum] bylo zjištěno, že žalovaná jako nájemce uzavřela dohodu o pronájmu bytové jednotky v ul. [příjmení] nám. v obci [obec] na dobu určitou od 1. 1. 2017 do 31. 3. 2017 za nájemné 5 500 Kč měsíčně a zálohy za energie 1 500 Kč měsíčně. 7. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věty první o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1968 věta prvá o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědní. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud má za prokázané, že žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované 35 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit také úrok ve výši 9 800 Kč, poplatek za správu úvěru 7 700 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 650