18 C 25/2023-49 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 14. 11. 2022 žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 266,69 Kč s příslušenstvím. Podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru (kreditní karta pro soukromou klientelu), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kartový účet a dle požadavků vydat kreditní kartu či kreditní karty. Žalovanému byl poskytnut úvěr v celkovém limitu 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny. Dne [datum] došlo na základě smlouvy o úvěru ke změně produktu, kdy byl nově žalovanému poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení poskytovaný prostřednictvím kartového účtu s možností opakovaného čerpání s tím, že úvěrový limit byl ponechán beze změn, tedy v částce 35 000 Kč. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo sjednáno placení ročního úroku stanoveného pevnou částkou v závislosti na výši čerpaného úvěru a nesplaceného úvěru ke dni splatnosti s tím, že tato výše je uvedena v ceníku a činí 10 Kč za každých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru ke dni splatnosti, přičemž první pásmo je stanoveno od 0 Kč do 499,99 Kč a není za něj účtován žádný úrok. Den splatnosti je poslední den sjednaného bezúročného období, přičemž v kalendářním roce je 12 takových pravidelných dnů splatnosti. V případě porušení smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat sankční úrok platný ke dni porušení smluvních podmínek stanovených žalobkyní. K částkám výběrů byly připsány ceny za služby v souladu se smlouvou o poskytnutí úvěru s tím, že účtované sazby vyplývají z výpisu účtu. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy o úvěru, když měl opakovaně dluh po splatnosti a upomínkou ze dne 9. 11. 2021, opakovaně pak dne 20. 11. 2021 a dne 6. 2. 2022 byl vyzván k zaplacení závazku z nepovoleného debetního zůstatku v termínu do 10. 3. 2022 s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný dne 11. 3. 2022. Žalovaný však své povinnosti nesplnil a pohledávku žalobkyně nezaplatil. Dne 11. 3. 2022 tak žalobkyně pohledávku z titulu smlouvy o úvěru převedla na evidenční pohledávku č. [bankovní účet], která ke dni 11. 3. 2022 představovala na dlužné jistině částku 32 098,55 Kč, debetním úroku částku 2 126,09 Kč a zákonném úroku z prodlení částku 42,05 Kč. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) rozhodoval soud, aniž by ve věci nařizoval jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili. Soud proto rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena dohoda (kreditní karta pro soukromou klientelu), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr (produkt s názvem„ [anonymizována tři slova]“) s úvěrovým rámcem ve výši 35 000 Kč, který byl veden na k tomu zřízeném kartovém účtu [bankovní účet] s tím, že úvěr bylo možné čerpat při platbě kreditní kartou u obchodníků či na internetu, formou bezhotovostních a hotovostních výběrů dle technických možností žalobkyně, přičemž úrok z úvěru byl sjednán ve výši 23,88 % p. a. (Smlouva o úvěru ze dne [datum]). Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru (kreditní karta pro soukromou klientelu), na jejímž základě se žalobkyně a žalovaný dohodli na změně produktu a souvisejících změn dle původně uzavřené Smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Na základě této změny byl žalovanému nově poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení poskytovaný prostřednictvím kartového účtu s možností opakovaného čerpání s tím, že úvěrový limit, jakož i kartový účet byl ponechán beze změn, tedy úvěrový limit činil částku 35 000 Kč a úvěr byl veden na kartovém účtu [bankovní účet] s tím, že výše úroku z úvěru byla stanovena pevnou částkou tak, že vždy ke dni splatnosti (12 x ročně) stanovené v žádosti o kartu činila 10 Kč za každých celých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru, přičemž žalovaný se současně zavázal k hrazení všech cen dle ceníku, tedy zejména k zaplacení ceny za správu a vedení kartového účtu ve výši 50 Kč. Dle odstavce 4. 4. smlouvy o úvěru ze dne [datum] byla žalobkyně pro případ, že žalovaný neuhradí svůj dluh, se kterým je v prodlení či se žalovaný se žalobkyní nedohodne na jiném způsobu této úhrady, oprávněna požadovat úhradu veškerých svých pohledávek za žalovaným okamžitě, anebo k pozdějšímu dni, který byla povinna žalovanému oznámit (Smlouva o úvěru ze dne [datum] a ceníku pro kreditní karty účinný od 10. 9. 2022). Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, přičemž nesplácel povinné platby dle sjednaných podmínek (výpisy z kartového účtu za období od 11. 10. 2021 až do 10. 3. 2021, smlouva o úvěru ze dne [datum], stav úvěru v minulosti ze dne 14. 11. 2022), dostal se do prodlení, na což byl žalobkyní opakovaně písemně upomínán (výzva k úhradě dlužné částky ze dne 9. 11. 2021 a 20. 11. 2021), přičemž byl i upozorněn na to, že nedojde-li k uhrazení dluhu nejpozději do 10. 3. 2022, využije žalobkyně svého práva a celý poskytnutý úvěr bude okamžitě splatný (poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy ze dne 6. 2. 2022, seznam splátek úvěru ze dne 14. 11. 2022). Dne 11. 3. 2022 žalobkyně svým dopisem, který si však žalovaný nepřevzal, vyhlásila v souladu s odstavcem 4. 4. smlouvy o úvěru ze dne [datum] okamžitou splatnost celého úvěru a oznámila žalovanému, že pohledávku z titulu smlouvy o úvěru převedla na evidenční pohledávku č. [bankovní účet], která ke dni 11. 3. 2022 představovala na dlužné jistině částku 32 098,55 Kč, debetním úroku částku 2 126,09 Kč a zákonném úroku z prodlení částku 42,05 Kč (výzva před podáním žaloby ze dne 12. 3. 2022 včetně potvrzení o podání zásilky, smlouva o úvěru ze dne [datum]). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván žalobkyní k zaplacení dlužné částky, kdy ani tuto výzvu si žalovaný nepřevzal (výzva k zaplacení před podáním žaloby ze dne 18. 10. 2022 včetně potvrzení o podání zásilky). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“). 6. Podle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2622 občanského zákoníku, se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Podle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 9. Podle § 1968 věty prvé občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě shora uvedené soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, v rámci kterého žalobkyně poskytla ve prospěch dlužníka možnost čerpání peněžních prostředků (prostřednictvím kartového účtu), přičemž úvěrový limit byl sjednán ve výši 35 000 Kč. Takto čerpané finanční prostředky měly být ze strany žalovaného pravidelně hrazeny dle smluvních dispozic, své povinnosti žalovaný porušil, a proto byl vyzván k uhrazení celé dlužné částky. Jelikož žalovaný ve sporu zůstal pasivní a soud nezjistil nic k tomu, že by žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni uhradil, či že by dluh zanikl z jiného důvodu, soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně sjednaných úroků z úvěru a dále včetně zákonných úroků z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l, odst. 3 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 884 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 284 Kč, a dále z 2x režijních paušálů po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a), § 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby a předžalobní výzvu k plnění). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).