18 C 3/2023-108 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 884,13 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému na základě jeho příkazů peněžní prostředky až do limitní výše 50 000 Kč na úvěrový účet a žalovaný se zavázal takto čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu včetně úroku z úvěru 16,90 % a poplatků, tj. 2 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel včas a řádně, došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 24. 11. 2021. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky s účinností ke dni [datum]. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku 57 456,09 Kč představující neuhrazený zůstatek úvěru včetně úroků a poplatků. Žalovanou částku představuje neuhrazený zůstatek úvěru 47 504,13 Kč, poplatky ve výši 4 380 Kč, kdy tato částka je složena z nákladů spojených s prodlením 2 100 Kč a ceny za pojištění 2 280 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 774,16 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 51 884,13 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 4 797,80 Kč s úrokem 16,9 % ročně z částky 47 504,13 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení. 2. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, zabýval se soud předně svou pravomocí věc projednat a rozhodnout. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť místem, kde měl být závazek splněn a kde byly služby poskytnuty, je území České republiky. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s čl. 1 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) právo české. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovaným (dále také jen„ smlouva“) soud zjistil, že právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do limitní výše úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč na bankovní účet [bankovní účet] (dále jen„ splátkový účet“), přičemž pro čerpání a splácení úvěrového účtu spravovala právní předchůdkyně pro žalovaného úvěrový účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách 1 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Smlouvou byla sjednána s možností čerpání úvěru opakovaně a to až do limitní výše úvěrového rámce, přičemž Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úvěr měl být dle smlouvy splácen inkasem z určeného účtu žalovaného. Strany si dále sjednaly pojištění úvěru. Součástí smlouvy je rovněž Ceník právní předchůdkyně, z nějž bylo zjištěno, že náklady spojené s prodlením činí 300 Kč za 10 v prodlen. Strany se dále dohodly, že porušením podmínek smlouvy je, vedle jiného, dostane-li se žalovaný do prodlení se splněním jakéhokoli svého peněžitého nebo nepeněžitého dluhu, rovněž poruší-li některou z důležitých, zejména platebních povinností (čl. 7 smlouvy). V takovém případě byl věřitel oprávněn prohlásit celý úvěr za splatný a žalovaný je povinen dluh uhradit za podmínek písemné výzvy (čl. 7 písm. b) smlouvy). Ze souhrnu pohledávky (tzv. podklady pro soudní řízení) bylo zjištěno, že dluh žalovaného činil ke dni 1. 2. 2022 na jistině vůči právní předchůdkyni částku 47 504,13 Kč, na řádných úrocích částku 4 797,80 Kč, na poplatcích částku 4 380 Kč a na úrocích z prodlení částku 774,16 Kč. Z výzvy k úhradě ze dne 23. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzván k úhradě částky 5 703 Kč do 24. 11. 2021 a byl současně upozorněn, že nedojde-li k úhradě, bude zesplatněn celý úvěr, jehož výše t.č. činila 51 572 Kč. Z oznámení o okamžité splatnosti dluhu ze dne 24. 11. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru k 24. 11. 2021 a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky 55 177 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni s účinností ke dni 1. 2. 2022, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne 15. 2. 2022, který byl žalovanému dle poštovního podacího lístku zaslán téhož dne. Z výzvy z 21. 7. 2022 včetně výpisu z poštovního podacího archu z 21. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby. 5. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o.z., neboť ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 7. Podle § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 10. Podle § 1968 věty prvé o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 14. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti řádně posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, věřitelka této povinnosti dostála. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně vycházela z příjmu žalovaného 14 500 Kč, což je částka odpovídající dle výpisů z bankovního účtu žalovaného. Právní předchůdkyně dále zjistila, že žalovaný měl t.č. poskytnuty úvěry: spotřební úvěr se splátkou 1 363 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. K tomu žalobkyně předložila výpisy z účtu žalovaného z období od 1. 9. 2020 do 31. 1. 2021, z nichž soud zjistil, že žalovanému byla každý měsíc připisována částka zhruba 14 500 Kč, konečné zůstatky na bankovním účtu byly vždy kladné. 15. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná a po právu. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, přičemž právní předchůdkyně řádně posoudila před uzavřením smlouvy i možnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalovanému dle předložených listinných důkazů poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč na splátkový účet. Žalovaný se naproti tomu dle smlouvy zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách, avšak porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž právní předchůdkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. Ani poté však žalovaný právní předchůdkyni ani žalobkyni ničeho neuhradil. Pohledávka navíc byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek platně postoupena žalobkyni. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žal