20 C 40/2023-22 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 34 052,57 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 392,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 205,08 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 34 052,57 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku 14 % ročně z částky 34 052,57 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], dne 9. 9. 2019. Podle uvedené smlouvy zapůjčitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se kromě jistiny zavázal uhradit poplatek ze zápůjčky ve výši 37 512 Kč, který je složen z úroku ve výši 9 216 Kč, poplatku za zpracování, administrativní činnosti a flexibilního splácení ve výši 19 512 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 8 784 Kč. Žalovaný se zavázal splácet zápůjčku s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách po 2 283 Kč s rozložením na 36 splátek, kdy poslední splátka byla stanovena na 14. 9. 2022. Uhradil však pouze 13 698 Kč, které byly započteny na jistině úvěru do výše 8 208 Kč, na úhradu nákladů na sjednání a správu úvěru, které nejsou financovány úvěrem ve výši 4 716 Kč, na doplňkové finanční služby 774 Kč. Protože poskytnutá zápůjčka nebyla ze strany žalovaného řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina zápůjčky ve výši 34 052,57 Kč, úrokem s úrokovou sazbou ve výši 14,00 % ročně od 15. 9. 2022. Dále žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení neuhrazené jistiny a nezaplacené částky úroku. Před poskytnutím zápůjčky žalovaný vyplnil formulář – žádost o spotřebitelský úvěr. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po předžalobní výzvě. 2. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř, soud projednal věc při jednání dne 21. 11. 2023 v nepřítomnosti žalovaného, který se bez omluvy nedostavil, a žalobkyně, z jednání řádně omluvené. K podané žalobě se žalovaný nevyjádřil. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými, na základě kterých uzavřel, že bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce a poskytnutí částky 40 000 Kč jako jistiny zápůjčky s tím, že vrácena byla pouze do částky 13 698 Kč (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce). Celkem žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil na splátkách zápůjčky částku ve výši 13 698 Kč (zjištěno z transakční historie/tabulky umoření). Tato částka byla ze strany žalobkyně započítána na jistinu a příslušenství. Právní předchůdkyně se žalobkyní uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, na základě které byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně podacího lístku). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, avšak ten na svém dluhu ničeho neuhradil (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2023 včetně podacího lístku). Z žádosti o úvěr (zákaznické karty) soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnán jako směnový mistr u společnosti [právnická osoba], má povinnost hradit externí splátky ve výši 10 000 Kč (bez uvedení důvodu), další odhadované výdaje žalovaného činí 9 100 Kč, jeho tvrzený měsíční příjem má činit 36 230 Kč, k tomu měl žalovaný předložit dvě výplatní pásky, tyto důkazy však nebyly soudu předloženy. 4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalovanému částku ve výši 40 000 Kč. Předmětná smlouva o zápůjčce však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutou zápůjčku splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). Bez prověření úvěruschopnosti žalovaného neměla být smlouva vůbec uzavírána. 12. Součástí odborné péče poskytovatele zápůjčky musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o zápůjčku, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Zápůjčku přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen zápůjčku splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěr (v daném případě zápůjčky), které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. Pouhé prohlášení žalovaného o příjmu, bez doložení konkrétních listin příjem prokazující, tak s ohledem na shora uvedené nemůže být stran zkoumání úvěruschopnosti považováno za dostatečné. Též předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala tvrzené závazky žalovaného, externí půjčky, které nejsou v zanedbatelné výši (10 000 Kč dle prohlášení). 13. S ohledem na učiněné závěry by bylo na místě žalobkyni poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. včetně poučení o následcích nesplnění takové výzvy. Toto poučení však nebylo možné poskytnout pro omluvu žalobkyně z jednání. K podmíněné žádosti ze dne 10. 11. 2023 o odročení jednání pro případ, že tvrzené skutečnosti nebudou dostatečné pro to, aby soud žalobnímu návrhu vyhověl, nemohlo být přihlédnuto (viz ustanovení § 41a odst. 2 o. s. ř.). 14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak v