20 C 43/2023-27 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 28 457,43 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 580,30 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 935,09 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 28 457,43 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku 22,62 % ročně z částky 28 457,43 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 310886596 uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], dne 13. 6. 2020. Podle uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se kromě jistiny zavázal uhradit úrok ve výši 28 923 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 36 669 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 246 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách po 3 304 Kč s rozložením na 21 splátek, kdy poslední splátka byla stanovena na 13. 3. 2022. Uhradil však pouze 8 800 Kč, které byly započteny na jistině úvěru do výše 1 542,57 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru do výše 5 763,85 Kč, na úhradu nákladů na sjednání a správu úvěru, které nejsou financovány úvěrem ve výši 1 106,58 Kč na doplňkové finanční služby 387 Kč. Protože poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně a v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 28 457,43 Kč, úrokem s úrokovou sazbou ve výši 22,62 % ročně od 14. 3. 2022. Dále žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení neuhrazené jistiny a nezaplacené částky úroku. Před poskytnutím úvěru žalovaný vyplnil formulář – žádost o úvěr. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po předžalobní výzvě. 2. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř, soud projednal věc při jednání dne 9. 11. 2023 v nepřítomnosti žalovaného, který se bez omluvy nedostavil. K podané žalobě se nevyjádřil. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými, na základě kterých uzavřel, že bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy a poskytnutí částky 30 000 Kč jako jistiny úvěru s tím, že vrácena byla pouze do částky 8 800 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Celkem žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil na splátkách úvěru částku ve výši 8 800 Kč (zjištěno z transakční historie). Tato částka byla ze strany žalobkyně započítána na jistinu a příslušenství. Právní předchůdkyně se žalobkyní uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, na základě které byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně podacího lístku). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, avšak ten na svém dluhu ničeho neuhradil (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2023 včetně podacího lístku). Z žádosti o úvěr (zákzanické karty) soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnán jako podlahář, má povinnost hradit externí splátky ve výši 1 000 Kč (bez uvedení důvodu), jeho tvrzený měsíční příjem má činit 27 612 Kč, k tomu měl žalovaný předložit pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky, tyto důkazy však nebyly soudu předloženy. 4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalovanému částku ve výši 30 000 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). Bez prověření úvěruschopnosti žalovaného neměla být smlouva vůbec uzavírána. 12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. Pouhé prohlášení žalovaného o příjmu, bez doložení konkrétních listin příjem prokazující, tak s ohledem na shora uvedené nemůže být stran zkoumání úvěruschopnosti považováno za dostatečné. Též předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala tvrzené závazky žalovaného, externí půjčky. 13. S ohledem na učiněné závěry byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. včetně poučení o následcích nesplnění takové výzvy. K tomuto poučení žalobkyně nedoložila ničeho. 14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou dosud nevrácenou jistinu, která činila 21 200 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, na