21 C 175/2023-27 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 17. 7. 2023 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil jistinu poskytnutého úvěru 49 064,93 Kč, s „ obchodním“ úrokem kapitalizovaným ke dni zesplatnění pohledávky na 2 627,43 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od prodlení dlužníka s úhradou splatné jistiny kapitalizovaným ke dni 28. 6. 2023 na 3 109,89 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z„ obchodního“ úroku kapitalizovaným ke dni 28. 6. 2023 na 220,77 Kč, poplatky vyčíslené na 2 565 Kč. 2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru Konsolidace půjček [číslo], (dále jen jako„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši 120 000 Kč. V čl. II. odst. 3 smlouvy o úvěru bylo sjednáno splacení úvěru v počtu pevně stanovených měsíčních anuitních splátek 2 383,63 Kč. Splatnost jednotlivých splátek byla ujednána vždy k příslušnému dni v měsíci, s uvedením konkrétního data splatnosti první a poslední ze splátek. 3. Žalobkyně uvádí, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých jí žalovaným. Zároveň se však nespokojil toliko s tvrzeními žalovaného o příjmové a výdajové stránce a vyvinula aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech úvěrovaného. Především pak ověřila získané informací nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zejména došlo k vyvinutí zákonem zamýšleného úsilí ověřit informace od žalovaného nahlédnutím do BRKI, NRKI, a insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR a jiné. Zároveň žalobkyně zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovila žalobkyně výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřila výdajovou stránkou úvěrovaného, jejíž výši si ověřila z interních i externích zdrojů. V případě žalovaného po individuálním vyhodnocení poměrů úvěrovaného při zohlednění výše stanovené splátky a při respektování politiky obezřetného úvěrování shledala, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. 4. Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání (prodlení s úhradou měsíčních splátek ze strany žalovaného, zaslala mu žalobkyně v souladu s čl. 31 písm. d) ve spojení s čl. 32 písm. a) Všeobecných obchodních podmínek Oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kde žalovaného informovala o prohlášení jeho úvěru za splatný ke dni 20. 1. 2023 a současně ho vyzvala k úhradě již splatné částky. 5. Přirůstání kapitalizovaného úroku k dlužné jistině je upraveno v čl. 43 Všeobecných obchodních podmínek. Pro uvedené pak žalobkyně požaduje přiznat úrok z prodlení i z částky kapitalizovaného obchodního úroku. 6. Poplatky předepsanými žalovanému jsou uvedeny v sazebníku na str. 8,9 (část V. Spotřebitelské kontokorentní a splátkové úvěry), jako poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu, případně též dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr, bylo-li toto v úvěrové smlouvě sjednáno. Jednotlivé předepsané poplatky jsou viditelné v přiložené platební historii, na kterou žalobkyně v podrobnostech odkázala. 7. V projednávané věci soud vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto jej soud usnesením zrušil. Účastníci byli tímto usnesením vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. 8. Z provedeného dokazování se podává: i. Dne 9. 7. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla finanční prostředky ve výši 120 000 Kč (viz smlouva o úvěru). ii. Podle smlouvy o úvěru byl žalovaný povinen vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně příslušenství v pravidelných 72 měsíčních splátkách 2 383,63 Kč a úhradou pojištění 213 Kč. Roční úroková sazba: pevná ve výši 12,60 % p. a. Úroky z poskytnutého úvěru jsou Bankou účtovány průběžně a jsou zaúčtovány měsíčně v anuitní splátce. Pro potřeby stanovení výše úroků se vychází z délky kalendářního roku 360 dnů a z počtu 30 kalendářních dnů v každém měsíci. RPSN (roční procentní sazba nákladů na úvěr): 13,97 %. iii. Podle článku 2 odst. 2 smluvní ujednání mezi Bankou a Klientem jsou obsažena ve smluvní dokumentaci, kterou tvoří toto smlouva, jejíž součástí jsou Podmínky, tj. Všeobecné produktové podmínky obsahující smluvní ujednání společná všem smluvním vztahům. iv. Z platební historie vyplývá, že žalovaný řádně splácel úvěr ve splátkách 2 596,63 Kč do 17. 8. 2022 (datum poslední úhrady). v. Dne 22. 1. 2023 rozhodla právní předchůdkyně o zesplatnění pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Rozhodnutí bylo žalovanému odesláno dne 24. 1. 2023 (viz Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 1. 2023 a poštovní podací arch ze dne 24. 1. 2023). vi. Výzvou před podáním žaloby ze dne 30. 6. 2023 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného, aby uhradil žalobkyni vymáhanou částku. Výzva byla žalovanému odeslána 30. 6. 2023 (viz Výzva k úhradě dluhu ze dne 30. 6. 2023 a podací lístek ze dne 30. 6. 2023). vii. Právní předchůdkyně žalobkyně měla před poskytnutím úvěru k dispozici výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od února do července 2018 včetně. Z výpisů je zřejmé, že žalovaný v uvedeném období pobíral mzdu od [anonymizována tři slova] ve výši 23 223 Kč (13. 7. 2018) ve výši 26 703 Kč (15. 6. 2018) ve výši 22 269 Kč (15. 5. 2018) ve výši 26 852 Kč (13. 4. 2018) (viz kopie výpisů z účtů). 9. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty, k níž soud je povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 15. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 120 000 Kč. Žalobkyně proto byla povinna prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného tyto finanční prostředky vrátit. 16. Žalobkyně měla k před poskytnutím úvěru k dispozici výpisy z běžného účtu žalovaného, ze kterého jsou zřejmé jak příjmy (mzda žalovaného) tak jeho výdaje. Soud má proto za prokázané, že právní předchůdkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného řádně. 17. Jelikož žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet řádně a s odbornou péčí, je smlouva o úvěru platná, žalobkyně má nárok na vrácení poskytnuté jistiny včetně sjednaného úroku, jež jí k jistině přirostl, i dalšího příslušenství. Nárok úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. vyplývá z § 1970 o. z. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v celém rozsahu, přísluší jí tedy náhrada úče