5 C 131/2023-22 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku 35 063,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení a úrok 29 % z částky 33 054,33 Kč od l6. 7. 2022 do zaplacení a nákladů řízení ve výši 11 712,20 Kč. V návrhu tvrdil, že je ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne l8. 1. 2023 s [právnická osoba] Tato společnost uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový limit 30 tis. Kč. Tento limit žalovaný překročil, porušil své závazky a právní předchůdce žalobce převedl debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 40 062,02 Kč dne 10. 1. 2022 na nově otevřený úvěrový účet. Banka umožnila žalovanému splácení, které žalovaný nevyužil, poté banka postoupila žalobci svou pohledávku s účinností ke dni [datum], žalovaný byl o tom vyrozuměn. 2. Na základě tvrzení žalobce a předložených listinných důkazů, soud žalobci vyhověl a ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem dne 9. 6. 2023. Elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného na adresu jeho trvalého bydliště [obec a číslo] (adresa úřadu od 27. 3. 2017), ani na adresu u [anonymizována dvě slova], [obec], kterou eviduje Okresní správa sociálního zabezpečení, jako další adresu eviduje [část obce a číslo]. 3. Z důvodu nedoručení elektronického platebního rozkazu do vlastních rukou, byl tento usnesením ze dne 28. 7. 2023 zrušen a účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci zůstali nečinní, podle § 101/3 o. s. ř., bylo jednáno, bez jeho osobní účasti. 4. Po provedení listinných důkazů soud posoudil nárok žalobce dle § 1879, § 2048, § 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., Žalobce ve smyslu ustanovení § 1879 o. z. prokázal svou aktivní legitimaci, prokázal uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Žalovaný naopak neprokázal, že by řádně plnil své povinnosti ze smlouvy, neprokázal, že by dlužnou částku, která byla postoupena žalobci, uhradil. Soud shledal žalobu za zcela důvodnou a za důvodný shledal také úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě ze všech uvedených důvodů bylo v plném rozsahu vyhověno tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. 5. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, podle § 142/1 o.s.ř. mu byly přiznány náklady řízení v celkové výši 3 581 Kč v souladu s vyúčtováním (soudní poplatek 1 403 Kč, odměna advokáta 3 x 500 Kč dle § 14b) AT, 3 x 100 Kč + 21 % DPH.