7 C 129/2023-55 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 58 823,24 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně, [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 31. 5. 2018 smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, na základě které poskytla žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 35 000 Kč (úvěr by zřízen a veden na účet žalovaného č. [bankovní účet]) a žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky z úvěru ve výši 18 % ročně a poplatky za úkony související s poskytnutím úvěru, správou úvěru a za vedení účtu. Žalovaný porušil smluvní ujednání, když překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolené čerpání na účtu ve lhůtě. Na účtu žalovaného tak vznikl nepovolený debetní zůstatek, proto banka vyzvala žalovaného k úhradě nepovoleného debetního zůstatku pod sankcí zesplatnění úvěru. Žalovaný ani v poskytnuté lhůtě dlužnou částku neuhradil, proto banka využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 8. 7. 2020 a současně odstoupila od smlouvy o účtu. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 postoupena na společnost [právnická osoba], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni 31. 10. 2022 došlo k zániku společnosti [právnická osoba], bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobkyně, která tak vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti, když jmění této zaniklé společnosti přešlo na žalobkyni. Žalovanou částku představuje jistina 27 004,39 Kč, dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], a žalovaným byla dne 31. 5. 2018 uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru (dále také jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 35 000 Kč (úvěr by zřízen a veden na účet žalovaného č. [bankovní účet]) a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úroky z úvěru ve výši 18 % ročně a poplatky za úkony související s poskytnutím úvěru, správou úvěru a za vedení účtu. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaný porušil smluvní ujednání, když překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolené čerpání na účtu ve lhůtě. Na účtu žalovaného tak vznikl nepovolený debetní zůstatek, proto banka vyzvala dne 15. 5. 2020 žalovaného k úhradě nepovoleného debetního zůstatku pod sankcí zesplatnění úvěru. Žalovaný ani v poskytnuté lhůtě dlužnou částku neuhradil, proto banka využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 8. 7. 2020 a současně odstoupila od smlouvy o účtu (rozhodnutí o zesplatnění ze dne 30. 6. 2020). Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 postoupena na společnost [právnická osoba], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni 31. 10. 2022 došlo k zániku společnosti [právnická osoba], bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobkyně, která tak vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti, když jmění této zaniklé společnosti přešlo na žalobkyni. Žalovanému byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva ze dne 22. 2. 2023, kterou byl žalovaný v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. 4. Spor mezi účastníky soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), konkrétně dle § 2395 a násl. o. z., § 1968 o. z., § 1970 o. z., § 1879 o. z. a § 1880 o. z., a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 8. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 12. V dané věci žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 35 000 Kč. Žalovaný porušil smluvní ujednání, když překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolené čerpání na účtu ve lhůtě. Na účtu žalovaného tak vznikl nepovolený debetní zůstatek a banka využila svého práva a úvěr zesplatnila a odstoupila od smlouvy. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek a výpisem z obchodního rejstříku prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu. Jelikož žalobkyně svůj nárok zcela prokázala, shledal soud žalobu důvodnou a jako takové jí zcela vyhověl. Přiznal proto žalobkyni právo na zaplacení částky 58 823,24 Kč a úrok 8,25 % ročně z této částky od 9. 7. 2020 do zaplacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, přiznal soud žalobkyni také zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 58 823,24 Kč od 9. 7. 2020 do zaplacení. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 002 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 354 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 460 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 280 Kč ve výši 2 368 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).