9 C 170/2023-46 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 21 021 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o bezúčelovém spotřebitelském úvěru dne [datum] elektronickou cestou prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Žalovaná zaslala na účet žalobkyně ověřovací platbu 1 Kč. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované přenechaná částka 15 000 Kč, a to bezhotovostně na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše 1. splátky činila 1 467 Kč, výše 2. až 8. splátky činila 1 508 Kč a výše 9. až 24. splátky činila 773 Kč. Žalovaná se nad rámec jistiny zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a úrok v pevné částce 735 Kč. Poplatek byl součástí 1. splátky a úrok každé 2. až 8. splátky. Žalobkyně dále vyúčtovala žalované poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za službu bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatek za SMS servis 196 Kč, úroky ve výši 2 205 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokutu 1 500 Kč. Žalovaná nevrátila ničeho. Žalobkyně požadovala zaplacení 21 021 Kč (jistina – 15 000 Kč + poplatky, smluvní pokuta a úroky – 6 021 Kč) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 138,21 Kč vzniklým v období od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 021 Kč od [datum] do zaplacení. Úvěruschopnost žalované posuzovala žalobkyně na základě informací sdělených žalovanou, z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, z registru NRKI, BRKI a SOLUS a za využití scoringového modelu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. 4. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla 15 000 Kč, a to téhož dne bezhotovostně na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] (zjištěno z úvěrové smlouvy ze dne [datum], ze sdělení [právnická osoba] a z výpisu z účtu žalované). Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše 1. splátky činila 1 467 Kč, výše 2. až 8. splátky činila 1 508 Kč a výše 9. až 24. splátky činila 773 Kč (zjištěno z úvěrové smlouvy). Žalovaná se nad rámec jistiny zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a úrok v pevné částce 735 Kč (zjištěno ze splátkového kalendáře). Poplatek byl součástí 1. splátky a úrok každé 2. až 8. splátky (zjištěno ze splátkového kalendáře). Dle karty klienta neprocházela žalovaná při uzavření smlouvy insolvenčním rejstříkem, neprocházela veřejně dostupnými registry (exekuce) a její příjem činil 42 000 Kč měsíčně. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Dle tvrzení žalobkyně neuhradila ničeho. Dle dopisu ze dne [datum] žalobkyně zesplatnila celý úvěr. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalované dne [datum]. Dle dopisu ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení 21 021 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od sepsání výzvy. Dle podacího lístku odeslala dopis žalované dne [datum]. 5. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Údaje o příjmech a výdajích žalované však nebyly doloženy žádnými listinami (výpisem z účtu, nájemní smlouvou, výplatní páskou, apod.). Žalobkyně tudíž své tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované nedoložila, a protože se nezúčastnila jednání dne [datum], soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě označit důkazy k prokázání rozhodných skutečností. 6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., 7. o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní coby podnikatelem a žalovanou coby spotřebitelem. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky 9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že poskytla žalované 15 000 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). V daném případě žalobkyně nezjišťovala, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalované, spoléhala se jen na jí sdělené údaje. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. 16. Žalobkyně tedy poskytla žalované peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistiny, která činila 15 000 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaná nevrátila ničeho. Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni 15 000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč (výše byla stanovena ke dni prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode dne [datum] do zaplacení. Splatnost soud určil dle § 1958 odst. 2 o. z. podle výzvy k plnění ze dne [datum], v níž žalobkyně poskytla žalované lhůtu k zaplacení do 30 dnů ode dne sepsání výzvy. Protože žalovaná svou povinnost ve stanovené lhůtě nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl. 17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a od