10 C 25/2024-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, domáhala zaplacení 10 104 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl vlastníkem (provozovatelem) vozidla registrační značky , SPZ, . V období od , datum, do , datum, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Výše příspěvku činila s ohledem na druh vozidla 86 Kč denně, tj. za předmětné období 114 dnů činí základ příspěvku 9 804 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu částky ve výši 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, , zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. V dané věci je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.5. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl vlastníkem vozidla registrační značky , SPZ, , přičemž v období od , datum, do , datum, k tomuto vozidlu neměl sjednáno povinné ručení, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 9 804 Kč a poplatku 300 Kč za zaslání upomínky. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.7. Žalovaný tím, že neměl ve výše specifikovaném období sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo v uvedeném období evidováno v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek podle § 4 odst. 1 daného zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V rozhodném období příspěvek činil 86 Kč denně, celkem tedy za 114 nepojištěných dní 9 804 Kč. Žalobkyni dále vzniklo podle § 4 odst. 4 daného zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 252 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).