13 C 41/2024-40 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 78 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena Smlouva o narovnání na základě které se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit částku 78 200 Kč jako platbu za dlužné nájemné. Platbu se zavázala uhradit do 18. 9. 2018, neuhradila však ničeho. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok za zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně pronajala žalované v období od 2. 5. 2018 do 5. 7. 2018 nemovitost na pozemku par. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba - budova č.p. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada), v obci , adresa, , k. ú. , adresa, . Sjednané nájemné činilo 15 000 Kč týdně. Žalovaná však neplatila sjednané nájemné. Mezi žalobkyní a žalovanou byla tedy dne 31. 8. 2018 uzavřena Dohoda o narovnání, ve které se žalovaná zavázala uhradit dlužné nájemné do 18. 9. 2018. Zároveň veškeré uvedené skutečnosti prohlásily strany za nesporné, což stvrdily svými podpisy (zjištěno z Dohody o narovnání a dále z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou, která dohodě předcházela). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky (jak vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2024), ta však nezaplatila.4. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky, zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z ust. § 6 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém, resp. z čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I), na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu. Rozhodným právem pro posouzení sporu je pak v souladu s čl. 4 odst. 2 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 (Řím I) právo české.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 1903 o. z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.6. Na základě shora popsaného skutkového stavu a výše citovaných právních předpisů dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o narovnání, kde předchozí závazek zaplatit dlužné nájemné byl nahrazen novým, který měla žalovaná zaplatit do 18. 9. 2018, což neučinila. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě jako takové se žádným způsobem nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zároveň přiznal žalobkyni nárok úrok z prodlení z dlužné částky, když žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení je den následující po dni splatnosti dlužné částky. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 20 462,80 Kč. Náklady řízení sestávají dle advokátního tarifu ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva a podaná žaloba) po 4 260 Kč, tj. 12 780 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 900 Kč, náhrady 21 % DPH 2 872,8 Kč, a zaplaceného soudní poplatku ve výši 3 910 Kč. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).