20 C 70/2024-34 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 8,5 %, úroku ve výši 22,32 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, dne , datum, . Podle uvedené smlouvy věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splácet úvěr s příslušenstvím v pravidelných týdenních splátkách po , částka, s rozložením na 65 splátek konče , datum, . Uhradil však pouze , částka, .2. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř, soud projednal věc při jednání dne , datum, v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými, na základě kterých uzavřel, že bylo prokázáno, že mezi právním předchůdkyně žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy a poskytnutí částky , částka, jako jistiny úvěru s tím, že vrácena byla pouze do částky , částka, (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a z transakční historie – přehledu plateb žalovaného k uvedené smlouvě o úvěru, podle níž žalovaný uhradil dne , datum, částku ve výši , částka, ). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, přičemž o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, ). Žalovaný byl k zaplacení svého dluhu žalobkyní upomínán (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ), avšak ten na svém dluhu po výzvě ničeho neuhradil. Ze žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že měsíční příjmy žalovaného představovala částka , částka, z pracovního poměru, použitelný příjem po odečtu odhadovaných výdajů v částce , částka, (bez konkrétního upřesnění) nebyl v zákaznické kartě uveden. Žalovaný v žádosti označil jednu vyživovanou osobu. K zákaznické kartě měla být přiložena pracovní smlouva (s poznámkou: do , datum, ) a dvě výplatní pásky. Pracovní smlouva a výplatní pásky předloženy nebyly.4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18). Bez prověření úvěruschopnosti žalovaného neměla být smlouva vůbec uzavírána.12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. Skutečnost, že žalovanému byl poskytnut úvěr i přes to, že vágně vyčíslil své měsíční výdaje a příjmy, nemohla vést k řádnému zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Především výdaje jsou uvedeny bez bližší konkretizace, v žádosti je zaškrtnuta jedna vyživovaná osoba, opět bez bližšího zdůvodnění.13. S ohledem na učiněné závěry byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. včetně poučení o následcích nesplnění takové výzvy. K tomuto poučení žalobkyně žádné další důkazy nezaložila, dokumenty, na které je v žádosti o úvěr odkazováno (pracovní smlouva a dvě výplatní pásky). žalobkyní předloženy rovněž nebyly.14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou dosud nevrácenou jistinu, která činila 13 000 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, 15 000 Kč – 2 000 Kč, které žalovaný uhradil). Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele), vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny.15. Břemeno tvrzení a důkazní o tom, že není v možnostech a schopnostech spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu ihned po výzvě věřitele, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud spotřebitel břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu, neunese (mimo jiné třeba i proto, že je v řízení pasivní, nedostavuje se k jednání a nemůže být tedy soudem v souladu s § 118a o. s. ř. poučen) pak lze vych