21 C 193/2023-30 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 28. 8. 2023 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 21 757,26 Kč spolu úrokem z prodlení v zákonné výši kapitalizovaným na 711,83 Kč (za období od 8. 6. 2023 do 28. 8. 2023) a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 21 757,26 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 046,04 Kč a úrok ve výši 15 % ročně z částky 19 999,46 Kč za období od 29. 8. 2023 do zaplacení. 2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 9. 11. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 20 439 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,95 % ze sjednaného úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil 1 200 Kč. 3. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a ke dni 24. 5. 2023 úvěr zesplatnila. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 24. 5. 2023 a jelikož nereagoval na výzvy žalobkyně a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 21 757,26 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 19 999,46 Kč, poplatků za pojištění ve výši 157,80 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. 4. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. 5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 6. Z provedeného dokazování se podává: i. Dne 9. 11. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které mu dne 29. 11. 2022 poskytla úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Celková částka splatná spotřebitelem činila 22 481 Kč. Výše minimální měsíční splátky činila 2,954 % z úvěrového rámce, tj. 591 Kč. Ve smlouvě o úvěru žalovaný uvedl, že je svobodný, počet vyživovaných dětí: 0, vzdělání: základní, Typ bydlení: podnájem, Zdroj hlavního příjmu: zaměstnanec, Zdroj hlavního příjmu: zaměstnanec, celkový čistý měsíční příjem: 26 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti: 30 000 Kč, Zaměstnavatel: [právnická osoba], Zaměstnán od: 04/2022 (prokázáno ze smlouvy o úvěru). ii. Na základě smlouvy úvěru žalobkyně žalovanému poskytla dne 10. 11. 2022 20 000 Kč, 15. 12. 2022 283 Kč a 19. 1. 2023 156 Kč. Na předmětný dluh žalovaný uhradil 15. 12. 2022 600 Kč a 18. 1. 2023 600 Kč (prokázáno z výpisu čerpání, splátek a úhrad). iii. Žalobkyně dne 25. 5. 2022 zaslala žalovanému výzvu ke splacení celého úvěru ze dne 24. 5. 2023, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu 23 630,04 Kč vzniklého na základě smlouvy o úvěru, a to nejpozději do 14 dní od sepsání této výzvy (viz výzva ke splacení celého úvěru ze dne 24. 5. 2023 a poštovní podací arch ze dne 25. 5. 2023). iv. Zástupce žalobkyně dne 15. 6. 2023 zaslal žalovanému výzvu k plnění ze dne 16. 6. 2023, kterou jej vyzval k zaplacení dluhu 23 976,94 Kč vzniklého na základě smlouvy o úvěru (prokázáno z předžalobní výzvy k plnění a poštovní podací arch ze dne 16. 6. 2023). v. V dokumentu Potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik ze dne [datum] je uvedeno, že žalobkyně potvrzuje, že provedla před uzavřením smlouvy o úvěru ověření bonity Klienta (žalovaného). Specifikace klienta: stav: svobodný/á, druh bydlení: podnájem, počet dětí: 0. Finanční údaje: zdroj příjmu klienta: zaměstnanec, výše příjmu: 26000 příjem ostatních členů domácnosti: 30000 měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti: [číslo]. Registry NRKI, JAP_PUJCKA, SOLUS, CEE, MVCR. vi. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním. 7. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 9. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty. 15. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o úvěru poskytla 20 439 Kč, byla proto povinna prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného tyto finanční prostředky vrátit. 16. K povinnosti poskytovatele posuzovat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, formuloval a odůvodnil názor, podle něhož: i. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. ii. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. iii. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. iv. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soud