6 C 44/2024-52 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že s žalovaným uzavřel dne 17.1.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě této byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, žalovaný se zavázal žalobci zaplatit navíc poplatek ve výši 4 566 Kč, a to v 11 splátkách po 2 234 Kč, resp. s poslední splátkou 2 226 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný potvrdil, že žalobci poskytl úplné a pravdivé údaje k posouzení úvěruschopnosti, žalovaný v zákaznické kartě uvedl své výdaje a příjmy, žalobce krom toho nahlédl do bankovního a nebankovního registru klientských informací, posoudil úvěruschopnost žalovaného. Ačkoli se žalovaný zavázal zaplatit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách, pak od uzavření smlouvy uhradil pouze jednu splátku ve výši 2 340 Kč dne 23.2.2023. S ohledem na prodlení žalovaného žalobce požaduje rovněž smluvní pokutu, přičemž od 13.8.2023, tedy od zahájení vymáhání dluhu přestaly být žalovanému poskytovány služby komfortního splácení, žalobce požaduje zaplacení 23 993,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14.8.2023 do zaplacení. Dne 7.3.2023 žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě této byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit rovněž poplatek ve výši 27 274 Kč, vše měl zaplatit ve 12 měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy žalovaný podepsal zákaznickou kartu, kde uvedl své příjmy a výdaje, žalobce odpovědně veškeré podklady zhodnotil, rovněž nahlédl do příslušných registrů, žalovaný však ničeho nezaplatil, s ohledem na prodlení vznikl žalobci nárok i na zaplacení smluvních pokut, žalobce požaduje zaplacení 86 578,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 8.8.2023 do zaplacení s tím, že od 7.8.2023 přestaly být žalovanému poskytovány služby komfortního splácení.2. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoli byl řádně a včas předvolán, k jednání se nedostavil.3. V daném případě nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, a to s ohledem na chybějící tvrzení a důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.4. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že před uzavřením první smlouvy žalovaný vyplnil a podepsal zákaznickou kartu s tím, že trvalý pobyt má hlášen na městském úřadě, odlišnou adresu uvedl pro výběr v hotovosti s tím, že pracuje na plný úvazek s příjmem 18 402 Kč, dále uvedl další čistý příjem domácnosti 9 000 Kč, měl doložit pracovní smlouvu a výplatní pásky za prosinec 2022 a leden 2023, ohledně bydlení uvedl, že je spoluvlastník. Dne 17.2.2023 žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru, na základě této obdržel žalovaný částku 20 000 Kč, tuto měl zaplatit v 11 měsíčních splátkách po 2 234 Kč, poslední splátka činila 2 226 Kč, přičemž dle smluvního ujednání v případě vybírání splátek v hotovosti měl žalovaný zaplatit první splátku do uplynutí měsíce od data uzavření smlouvy. Na tuto smlouvu žalovaný zaplatil pouze l x 2 340 Kč dne 23.2.2023. Ke smlouvě o úvěru ze dne 7.3.2023 žalovaný uvedl v zákaznické kartě prakticky totožné údaje s tím, že jeho příjem činí 24 512 Kč, měl doložit výpisy z bankovního účtu za leden a únor 2023. V obou případech žalovaný uvedl, že nemá jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti. Žalovaný si k uzavření smluv zajistil výpis z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z nichž mimo jiné zjistil, že žalovaný byl s jedním závazkem ve výši 20 000 Kč uzavřeným v r. 2021 v prodlení. Žalovaný uzavřel se žalobcem dne 7.3.2023 prakticky totožnou smlouvu o úvěru, avšak na částku 55 000 Kč, tuto měl žalovaný splácet ve 12 měsíčních splátkách po 7 016 Kč, ničeho nezaplatil. Soud vycházel výlučně z listinných důkazů, zejména ze zákaznických karet, ze smluv o spotřebitelském úvěru včetně informací, z tabulky umoření a splátkového kalendáře, z výpisu z lustrace nebankovního a bankovního registru klientských informací. Na druhé straně soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně , jméno FO, , neboť s ohledem na chybějící relevantní tvrzení nelze toto nahradit výslechem svědka, resp. důkazem, soud pro své rozhodnutí shromáždil a provedl jiné důkazy, tudíž další dokazování považuje i za nadbytečné a nehospodárné.5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce jako věřitel řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, obzvláště za situace, kdy žalovaný měl předložit toliko výpisy ze svého účtu či výplatní pásky za dobu dvou měsíců, zároveň byl před uzavřením smluv hlášen k trvalému pobytu na adrese obecního úřadu, zároveň žalobce věděl, že z přechozího závazku z r. 2021 je se zaplacením žalovaný v prodlení. Rovněž ve vztahu k druhé smlouvě žalobce velmi dobře věděl, že žalovaný je v prodlení se zaplacením závazku ze smlouvy ze dne 17.1.2023, kdy s platnou jediné splátky byl v prodlení, neboť první splátka dle smluvního ujednání byla stanovena na dobu jednoho měsíce od uzavření smlouvy, tedy do 17.2.2023, žalovaný však zaplatil částku 2 340 Kč až 23.2.2023. Žalobce si rovněž od žalovaného nevyžádal žádné doklady a informace k pravidelným výdajům zejména v souvislosti s bydlením, placením energií či telefonu, ze všech těchto důvodů proto porušil povinnost uloženou mu v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost obou smluv, a to dle § 588 občanského zákoníku /srovnej s rozhodnutím , právnická osoba, sp.zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, /. Z těchto důvodů proto soud nároky žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný totiž finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a 55 000 Kč přijal bez právního důvodu, na jeho straně tudíž došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce, dosud vrátil toliko 2 340 Kč, tudíž výše bezdůvodného obohacení činí 17 660 Kč z první smlouvy a 55 000 Kč z druhé absolutně neplatné smlouvy. Zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1968 občanského zákoníku, proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. shora uvedeno.7. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části zamítl, neboť z důvodu absolutní neplatnosti smluv nemohl žalobci vzniknout nárok na zaplacení smluvených poplatků či smluvních pokut, s těmito nároky nemůže být žalovaný ani v prodlení, proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. shora uvedeno.8. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci i značný neúspěch, zároveň před podáním žaloby nezaslal žalovanému výzvu k zaplacení, ačkoli mu v tom ničeho nebránilo, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého /výrok III./.