7 C 160/2024-73 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 9. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 40 245 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši 54 002 Kč a smluvního úroku ve výši 84,71 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od 21. 1. 2020 do zaplacení, jak je vyčísleno v žalobě, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 21. 1. 2020 dosáhne částky 237 211 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla dne 6. 9. 2019 uzavřena smlouva o úvěru č. , RČ, , na základě které byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 110 000 Kč, přičemž k vyplacení úvěru žalované došlo 6. 9. 2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 126,71% ročně splácet v 18 měsíčních splátkách po 12 081 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje říjnem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění uhradila žalobkyni pouze jednu splátku ve výši 12 081 Kč. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 2 splatné dne 15. 11. 2019. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč. Následně došlo v důsledku prodlení žalované automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu 19. 1. 2020, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy. V souladu s bodem 6.5. smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 21. 1. 2020 až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění zaplatila žalovaná ve splátkách dalších 92 000 Kč. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek.2. Žalobkyně při jednání soudu konaném dne 12. 11. 2024 vzala svou žalobu částečně co do smluvního úroku ve výši 49,71 % ročně z příslušných částek zpět a nově požadovala pouze 35 % ročně, na bodech 1) a 2) petitu žaloby setrvala.3. Soud proto v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby částečně zastavil (výrok III.).4. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně a včas předvolána, proto soud jednal v její nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.5. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci. Dne 6. 9. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , RČ, na částku 110 000 Kč, která byla žalované dne 6. 9. 2019 vyplacena. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 126,71 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách po 12 081 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2019 (důkaz: smlouva o úvěru č. , RČ, , doklad o vyplacení úvěru, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, karta klienta). Žalovaná se dostala do prodlení již s 2. splátkou splatnou dne 15. 11. 2019, přičemž k 19. 1. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru (důkaz: výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, oznámení o zesplatnění). Žalovaná vrátila úvěr pouze do částky 104 081 Kč (důkaz: transakční historie žalované k uvedené smlouvě). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení celého dluhu (důkaz: předžalobní výzva + poštovní podací arch).6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že přenechala žalované částku ve výši 110 000 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci , Anonymizováno, ). Bez prověření úvěruschopnosti žalované neměla být smlouva vůbec uzavírána. Žalobkyně totiž nemohla ničeho vědět o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.14. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. Žalobkyní nebyly předloženy žádné listiny, které by prokazovaly, že žalobkyně řádně zhodnotila úvěruschopnost žalované, a že žalovaná byla schopna poskytnutý úvěr splácet. Z hodnocení klienta, rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a výplatních lístků bylo pouze zjištěno, že žalovaná je zaměstnaná od listopadu 2018 na hlavní