7 C 18/2024-25 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 331 884,30 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru konsolidace půjček, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr 349 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 5 999,36 Kč. Úroková sazba byla sjednána 16,70 % p.a, roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 18,19%. Úvěr ve výši 349 000 Kč žalovaná načerpala tak, že v souladu se smluvními ujednáními byla část úvěru použita na úhradu stávajících závazků úvěrované a případná zbývající část byla načerpána převodem na bankovní účet úvěrované. Žalovaná opakovaně porušovala smluvní ujednání (prodlení s úhradou měsíčních splátek ze strany žalované), žalobce proto prohlásil úvěr za splatný ke dni 24. 4. 2023, o zesplatnění žalovanou písemně vyrozuměl a vyzval ji k úhradě již splatné částky. Žalovanou částku představuje načerpaná neuhrazená jistina úvěru ve výši 331 884,30 Kč, obchodní úrok z prodlení ve výši 23 006,33 Kč (úrok je kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky, kapitalizovaný úrok přirostl k jistině a žalobkyně tak požaduje přiznat úrok z prodlení i tohoto kapitalizovaného úroku), kapitalizovaný úrok z prodlení počítaný z částky dlužné jistiny v zákonné sazbě za období následující po prodlení dlužníka s úhradou splatné jistiny dluhu do 26. 9. 2023 v kapitalizované výši 19 080,19 Kč, úrok z prodlení počítaný v zákonné sazbě z částky obchodního úroku za období následující po prodlení dlužníka s úhradou splatného obchodního úroku do 26. 9. 2023 v kapitalizované výši 1 894,46 Kč a smluvní poplatky ve výši 2 970 Kč a ve výši 2 700 Kč. Zároveň žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 331 884,30 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení a z částky 23 006,33 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení. 2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a dle smlouvy o úvěru konsolidace půjček [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr 349 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 5 999,36 Kč. Úroková sazba byla sjednána 16,70% p.a., roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 18,19%. Ve smlouvě pak byly sjednány další poplatky. Úvěr ve výši 349 000 Kč žalovaná načerpala tak, že v souladu se smluvními ujednáními byla část úvěru použita na úhradu stávajících závazků úvěrované a případná zbývající část byla načerpána převodem na bankovní účet úvěrované. Žalovaná opakovaně porušovala smluvní ujednání (prodlení s úhradou měsíčních splátek ze strany žalované), žalobkyně proto prohlásila úvěr za splatný ke dni 24. 4. 2023, o zesplatnění žalovanou písemně vyrozuměla a vyzvala ji k úhradě již splatné částky. Žalovanou částku představuje načerpaná neuhrazená jistina úvěru ve výši 331 884,30 Kč, obchodní úrok z prodlení ve výši 23 006,33 Kč (úrok je kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky, kapitalizovaný úrok přirostl k jistině a žalobkyně tak požaduje přiznat úrok z prodlení i tohoto kapitalizovaného úroku), kapitalizovaný úrok z prodlení počítaný v zákonné sazbě z jistiny za období následující po prodlení dlužníka s úhradou splatné jistiny dluhu do 26. 9. 2023 v kapitalizované výši 19 080,19 Kč, úrok z prodlení počítaný v zákonné sazbě z částky obchodního úroku za období následující po prodlení dlužníka s úhradou splatného obchodního úroku do 26. 9. 2023 ve výši 1 894,46 Kč a smluvní poplatky ve výši 2 970 Kč a ve výši 2 700 Kč. Zároveň žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 331 884,30 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení a z částky 23 006,33 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení (doklad o načerpání úvěru – výpis z úvěrového účtu, oznámení o prohlášení úvěru za splatný, všeobecné obchodní podmínky, platební historie, amortizační tabulka). Žalované byla dle poštovního podacího archu zaslána předžalobní výzva ze dne 2. 10. 2022, kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky. 4. S ohledem na datum sjednání úvěru vycházel soud při právním posouzení věci ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. 5. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť ji uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 7. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalované na základě úvěrové smlouvy o konsolidaci půjček a v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku poskytla spotřebitelský úvěr a žalovaná se zavázala úvěr splácet, avšak porušila smlouvu, když nehradila sjednané splátky v souladu se smlouvou, v důsledku čehož došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. 9. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni pohledávky z titulu smlouvy o úvěru konsolidace, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 142,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 262 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 9 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 860 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) a. t. a z částky 9 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 480 Kč ve výši 6 400,80 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).