10 C 163/2025-28 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), která poskytla žalované dne , datum, bezhotovostně částku 20 000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 18. 5. 2025 pohledávku společnosti , právnická osoba, ., která na základě smlouvy o postoupení ze dne 22. 5. 2025 postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalovaná tuto částku nevrátila, ačkoli byla vyzvána písemně žalobkyní upomínkou ze dne 20. 6. 2025. Žalovaná dosud na svůj dluh neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila, soud proto ve věci jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) v nepřítomnosti účastníků.3. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně jakožto věřitel a žalovaná jakožto dlužnice se dohodli, že žalované bude poskytnuta částka 20 000 Kč jakožto celková výše úvěru, a to dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku a zbytek celkové částky splatit nejpozději ke dni termínu splatnosti (tj. nejpozději při ukončení smlouvy). Výše úroku byla dohodnuta jako 40% měsíčně. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně byla dne , datum, odeslána na účet č. , č. účtu, částka 20 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 9. 12. 2025 bylo zjištěno, že vlastníkem a jediným disponentem citovaného bankovního účtu č. , č. účtu, ke dni , datum, je žalovaná. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla ze polečnosti , právnická osoba, postoupena na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 včetně oznámení o postoupení bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla ze společnosti , právnická osoba, . postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 20. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby.4. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.5. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.7. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalované peněžní prostředky 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebyl prokázán právní důvod převodu těchto prostředků. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci v řízení. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Jelikož žalovaná poskytnuté finanční prostředky ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud žalobu důvodnou a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl. Přiznal proto žalobkyni dlužnou částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od prvého dne prodlení 1. 7. 2025 dle návrhu žalobkyně do zaplacení.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 400 Kč (předžalobní výzva, návrh ve věci samé, převzetí zastoupení), tří režijních paušálů po 100 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.