ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2025:14.C.82.2025.1 Datum: 2025-09-30 Předmět: zaplacení 107 833 Kč s přísl. Ustanovení: ["§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87/1 z. č. 257/2016 Sb."] ["smluvní pokuta""neplatnost smlouvy""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 107 833 Kč s přísl. (["§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016)
1. Žalobkyně podala dne 7. 7. 2025 ke zdejšímu soudu shora uvedený návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v doplněném znění ze dne 31. 7. 2025 a 3. 8. 2025 mimo jiné s tím, že uzavřela se žalovanou dne 10. 5. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 80 000 Kč, k vyplacení úvěru došlo 10. 5. 2023, žalovaná se zavázala splácet úvěr ve 48 měsíčních splátkách po 4 943 Kč splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce počínaje červnem 2023, přičemž žalovaná uhradila celkem 56 987 Kč (44 487 Kč od 19. 6. 2023 do 9. 4. 2024 včetně a 12 500 Kč po zesplatnění úvěru od 23. 7. 2024 do 8. 11. 2024 včetně), v důsledku nesplácení úvěru včas a řádně došlo k jeho zesplatnění ke dni 26. 6. 2024, žalovaná dosud částku ve výši 78 330 Kč s příslušenstvím žalobkyni neuhradila, neuhradila ani smluvní pokutu ve výši 29 503,56 Kč a smluvní úrok ve výši 69,1 % ročně z částky 76 172,24 Kč od 28. 6. 2024 do 21. 7. 2024 ve výši 3 677,92 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 76 172,24 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 6. 2024 dosáhne částky 284 716 Kč.2. Ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal soud v nepřítomnosti nedostavších se účastníků, kteří byli včas a řádně předvoláni, žalobkyně byla omluvena právní zástupkyní, žalovaná nikoliv, o odročení jednání nepožádali, přičemž s ohledem na obsah spisu a předmět sporu nepovažoval soud jejich osobní účast u jednání za nezbytnou.3. Na základě podrobně provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 10. 5. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 80 000 Kč se splatností ve 48 měsíčních splátkách po 4 943 Kč, splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce počínaje červnem 2023, a to za dohodnutých podmínek. Finanční prostředky byly žalované vyplaceny dne 10. 5. 2023 na účet uvedený žalovanou (vyjádření žalobkyně, smlouva o úvěru ze dne 10. 5. 2023). Z dohodnutých splátek uhradila žalovaná žalobkyni ve dnech 19. 6., 28. 7., 22. 8., 11. 9., 6. 11. a 7. 12. 2023 vždy po 4 943 Kč, dále dne 8. 1., 7. 3. a 9. 4. 2024 vždy po 4 943 Kč, v důsledku nesplácení splátek včas a řádně došlo k zesplatnění úvěru k datu 26. 6. 2024 po předchozím písemném upozornění žalobkyně na zesplatnění celého úvěru, po jeho zesplatnění uhradila žalovaná ve dnech 23. 7., 12. 8., 9. 9., 9. 10. a 8. 11. 2024 vždy po 2 500 Kč, celkem tedy uhradila 56 987 Kč, neuhrazený rozdíl na jistině činí 23 013 Kč, který neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta (vyjádření žalobkyně, výzvy k zaplacení z 23. 5. 2024, 24. 6. 2024 a 26. 6. 2024, splátkový kalendář, předžalobní výzva z 19. 2. 2025 s podacím archem).4. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, byť zčásti, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, neboť žalobkyně je ve sporu aktivně věcně legitimována, protože jí žalovaná dosud dlužnou částku ve výši 23 013 Kč neuhradila, tudíž je pasivně věcně legitimována. Přestože žalobkyně předložila několik listin k prokázání toho, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tak v tomto konkrétním případě prvostupňový soud uzavřel, že úvěruschopnost nebyla vyhodnocena správně, a tudíž nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně ve smyslu § 1810 a následující občanského zákoníku, s přihlédnutím k ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na absolutně neplatnou, s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku (srovnej rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. 27 Co 81/2019-75 a ze dne 18. 2. 2020, č.j. 22 Co 295/2019-86 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 či nálezu Ústavního soudu ČR z 26. 2. 2019, sp.zn. II. ÚS 4129/18). Hodnocení klienta s přílohami předložené žalobkyní nelze považovat za přesvědčivý důkaz (zejména uvedené náklady na bydlení ve výši 4 172 Kč v Příbrami, byť deklarovaný příjem činil kolem 28 000 Kč měsíčně čistého, když splátka souběžné úvěrové smlouvy činila 3 821 Kč, byť žalovaná současně prohlásila, že jí uvedené údaje jsou „pravdivé a úplné“. V tomto konkrétním případě nelze postup žalobkyně považovat za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče, kdy zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá získání informací i z jiných zdrojů, než pouze od dlužníka. Díky tomuto právnímu závěru prvostupňového soudu měla žalovaná vrátit žalobkyni fakticky pouze poskytnuté plnění ve výši úvěru, který činil 80 000 Kč, přičemž když uhradila 56 987 Kč, tak rozdíl činil 23 013 Kč a ten včetně příslušenství byla zavázána žalobkyni uhradit. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jí zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1968 věta první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal okolnosti, pro které by měl v tomto konkrétním případě určit lhůtu k plnění delší ve smyslu § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., nebo stanovit, že peněžité plnění může být ve splátkách, protože žalovaná na svoji obranu nic netvrdila. V rozdílu pak byla podaná žaloba do částky 55 317 Kč s příslušenstvím, jakož i ohledně smluvního úroku ve výši 69,1 % ročně od 28. 6. 2024 do 21. 7. 2024 z částky 76 172,24 Kč ve výši 3 367,92 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 76 172,24 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 6. 2024 dosáhne částky 284 716 Kč a smluvní pokuty ve výši 29 503,56 Kč, zamítnuta, a to s ohledem na soudem zjištěný skutkový stav a zaujatý právní názor. Na tento závěr soudu pak nemohl mít vliv rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 23. 6. 2025, č.j. 14 C 31/2025-67, ve věci stejných účastníků, kterým bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, předmětem sporu bylo uzavření smlouvy o úvěru ze dne 25. 11. 2022, tedy úvěru, který předcházel uzavření projednávané smlouvy o úvěru.6. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, když žalobkyně měla neúspěch v převážné míře a žalované náklady s vedením tohoto sporu prozatím nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, takže každý z nich si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.