17 C 90/2023-225 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se svými žalobami domáhala po žalované zaplacení částek 991 000 Kč s příslušenstvím, 993 000 Kč s příslušenstvím, 601 038,71 Kč s příslušenstvím a 51 700,77 Kč s příslušenstvím z titulu jedné smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela dne 12. 9. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“).2. Usneseními nadepsaného soudu ze dne 8. 9. 2023, č. j. 11 C 102/2023-14, ze dne 6. 9. 2023 č.j. 9 C 131/2023-15 a ze dne 8. 8. 2023 č.j. 9 C 98/2023-55 byly věci spojeny ke společnému řízení vedeném pod sp. zn. 17 C 90/2023.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. listopadu 2023 č.j. č. j. 17 C 90/2023-93 bylo řízení zastaveno v rozsahu částky 51 700,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % p. a. z částky 51 700,77 Kč od 8. 7. 2023 do zaplacení.4. Podáním doručeným nadepsanému soudu dne 15. 1. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 2 585 038,71 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Důvodem zpětvzetí bylo zaplacení částky 2 500 000 Kč dne 30. 9. 2024 a částky 1 398 883,88 Kč dne 1. 10. 2024.5. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na výše uvedené částečné zpětvzetí žaloby před zahájením jednání, soud řízení výrokem I. v této části zastavil. Předmětem řízení tak zůstalo kapitalizované příslušenství uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.6. Žalobkyně doplnila, že předmětem řízení zůstaly úroky z úvěru a z prodlení vzniklé po dni úpadku, tedy 1. 10. 2024, které nebyly přihlášeny do insolvenčního řízení spoludlužníků vedeném pod sp. zn. KSPH 60 INS 1009/2024, kde došlo ke zjištění pohledávky a k jejímu uhrazení a přihláška byla vzata zpět.7. Žalovaná se bránila tvrzením, že celá žalovaná pohledávka včetně příslušenství již byla zaplacena a nesouhlasila se zbývajícím nárokem, a to ani po částečném zpětvzetí žaloby.8. Soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Ze smlouvy o úvěru č. 111/04873/19/01/01 ze dne 12. 9. 2019 včetně dodatku ze dne 19. 2. 2020 a všeobecných obchodních podmínek , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyplynulo, že banka se zavázala poskytnout úvěr ve výši limitu do 2 995 000 Kč za účelem financování konkrétní nemovité věci. Žalovaná se společně a nerozdílně s dalšíma dvěma spoludlužníky zavázala uhradit úvěr s úrokem 2,39 % ročně ve 168 měsíčních splátkách po 20 993,51 Kč, splatných vždy ke každému 18. dni příslušného měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem po dni prvního čerpání úvěru.9. Z žádostí o čerpání hypotéčního úvěru č. 111/04873/19/1/01 ze dne 18. 9. 2019, 21. 2. 2020 a 15. 7. 2020 a souhrnného výpisu pohybů na účtu , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyplynulo, že úvěr byl vyplacen v plné výši 2 995 000 Kč k datu 15. 7. 2020.10. Z výzvy ke splacení hypotéčního úvěru ze dne 12. 1. 2023 vyplynulo, že banka ke dni 11. 1. 2023 zesplatnila celý zbytek dluhu v důsledku prodlení dlužníků, a to v celkové částce 2 678 446,76 Kč a požadovala jeho uhrazení nejpozději do 1. 2. 2023.11. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 4. 2023, včetně podacího archu z 20. 4. 2023, vyplynulo, že žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky s možností uplatnění své pohledávky v soudním řízení.12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela se svým právním předchůdcem dne 21. 3. 2023 soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a vyzván ke splacení k rukám nového věřitele (oznámení ze dne 29. 3. 2023).13. Z potvrzeních o provedené platbě vyplynulo, že na splacení úvěru byly uhrazeny částky 1 000 000 Kč a 1 500 000 Kč dne 30. 9. 2024 a částka 1 398 883,88 Kč dne 1. 10. 2024.14. Z listiny - protokol o ověření schopnosti žadatele splácet vyplynulo, že banka vycházela z příjmů spoludlužníků jako 1. domácnosti a příjmů žalované jako 2. domácnosti. Příjem první domácnosti zahrnoval výživné na 2 děti 5 400 Kč a rodičovský příspěvek 3 435 Kč měsíčně a příjem 2. domácnosti byl ve výši 52 352 Kč měsíčně ze zaměstnání. Jako výdaje posoudila banka splátku úvěru 1. domácnosti 9 880 Kč měsíčně (celková částka úvěru 1 050 000 Kč). Výdaje na živobytí posoudili částkou 17 872 Kč na 1. domácnost a 3 860 Kč na 2. domácnost. Výpočtem získala banka disponibilní příjem, který byl dostatečný pro poskytnutí úvěru.15. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy 12. 9. 2019 a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy.16. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § § 1908 odst. 1 o.z. splněním dluhu závazek zaniká.18. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že obrana žalované byla důvodná, neboť žalovaný nárok činil (po zpětvzetí žaloby, co do částky 51 700,77 Kč) částku 2 585 038,71 Kč na jistině a příslušenství z této částky představující úrok 2,39 % ročně od 12. 1. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % od 2. 2. 2023 do zaplacení. Po zaplacení částky 2 500 000 Kč dne 30. 9. 2024 a částky 1 398 883,88 Kč dne 1. 10. 2024 na žalovaný dluh, je zřejmé, že dlužná částka dle žaloby měla činit celkem 3 336 222,04 Kč (jistina 2 585 038,71 Kč + úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 585 038,71 Kč od 2. 2. 2023 do 30. 9. 2024, ve výši 644 843,21 Kč + úrok 2,39 % ročně z částky 2 585 038,71 Kč od 12. 1. 2023 do 30. 9. 2024, ve výši 106 299,62 Kč + úrok 2,39 % ročně z částky 85 038,71 Kč od 10. 10. 2024 do 10. 10. 2024, ve výši 5,56 Kč a úrok z prodlení 15 % ročně z částky 85 038,71 Kč od 10. 10. 2024 do 10. 10. 2024, ve výši 34,94 Kč, tj. na úrocích celkem 751 183,33 Kč. Pozn. Kapitalizováno prostřednictvím aplikace Justtarif). Zaplacením celkové částky 3 898 883,88 Kč tak došlo zcela k zániku žalovaného dluhu splněním. Soud proto zbývající žalovaný nárok (po částečném zpětvzetí dne 15. 1. 2025) zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.19. Nad rámec se soud zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované, jako spotřebitele, úvěr splácet. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Provedeným dokazováním soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sice popsala svůj postup před uzavřením smlouvy o úvěru, ale tvrzené příjmy spoludlužníků nedosahovaly na splátku úvěru a ohledně všech spoludlužníků žádným způsobem neprokázala, jaké byly jejich relevantní výdaje. Údaj uvedený u žalované (náklady 2. domácnosti) ve výši 3 860 Kč byl zcela nereálný a ničím nepodložený. Žalobkyně proto neprokázala, že banka posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což mělo za následek neplatnost smlouvy o úvěru.20. Nicméně žalovaný dluh byl zaplacen v plné výši dle žaloby a zanikl splněním, jak je uvedeno výše.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. tak, že uložil žalované uhradit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 188 207,40 Kč. (Neúspěch žalobkyně byl pouze v nepatrné části 8,75 %, neboť žaloba zamítnuta, co do částky 292 240,93 Kč, oproti požadované částce 3 336 222,04 Kč představující jistotu a příslušenství do zaplacení, úspěch žalobkyně představovala částka, pro kterou byla žaloba vzata zpět pro chování žalované). Náklady řízení zahrnují 3 úkony právní služby po 18 860 Kč, které byly počítány z tarifní hodnoty 2 636 739,40 Kč (tj. z celého předmětu řízení spojených věcí vedených Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. 17 C 90/2023, 9 C 98/2023, 9 C 131/2023 a 11 C 102/2023, neboť rozdělení předmětu řízení do čtyř samostatných zcela totožných, až na žalovanou částku, žalob, bylo ze strany žalobkyně pouze účelové, a to z důvodu v době podání předmětných žalob platného limitu peněžitého plnění 1 milion Kč pro vydání elektronického platebního rozkazu) v souladu s § 7 bodem 6