21 C 137/2025-67 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresního soudu v Příbrami dne 2. 9. 2025 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 25 956 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 956 Kč ve výši 14,75 % ročně od 20. 2. 2024 do zaplacení, pohledávku ve výši 7 507 Kč, úrok ve výši 64,58 % ročně z částky 17 478,51 Kč od 20. 2. 2024 do 13. 3. 2024 ve výši 693,45 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 17 478,51 Kč od 14. 3. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 2. 2024 dosáhne částky 74 188 Kč.2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalovanému 22 000 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 25. 11. 2021. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 66,28 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 1 468 Kč, splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem leden 2022. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy o úvěru a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny následující částky: 1 468 Kč dne 17. 1. 2022, 1 468 Kč dne 15. 2. 2022, 1 468 Kč dne 14. 3. 2022, 1 468 Kč dne 17. 4. 2022, 1 468 Kč dne 16. 5. 2022, 1 468 Kč dne 15. 6. 2022, 1 468 Kč dne 18. 7. 2022, 1 468 Kč dne 15. 8. 2022, 1 468 Kč dne 19. 9. 2022, 1 468 Kč dne 17. 10. 2022, 1 468 Kč dne 15. 11. 2022, 1 468 Kč dne 15. 12. 2022, 1 468 Kč dne 17. 1. 2023, 1 468 Kč dne 14. 3. 2023, 2 936 Kč dne 1. 5. 2023, 1 468 Kč dne 14. 6. 2023, 1 468 Kč dne 16. 8. 2023, 1 468 Kč dne 11. 9. 2023, 748 Kč dne 11. 9. 2023, 720 Kč dne 11. 9. 2023, 1 856 Kč dne 13. 11. 2023, 1 468 Kč dne 18. 12. 2023.3. Podle žalobkyně jí žalovaný na základě smlouvy o úvěru k dnešnímu dni dluží částku odpovídající dlužné „nové jistině úvěru“ ve výši 20 063,32 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 17 478,51 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 584,81 Kč) včetně příslušenství; smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru v celkové výši 3 493 Kč včetně příslušenství; náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy o úvěru v celkové výši 2 400 Kč včetně příslušenství; smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % z dlužné „nové jistiny úvěru“ ve výši 20 063,32 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, počínaje dnem 20. 2. 2024 až do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 7 507 Kč; úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 17 478,51 Kč ode dne 20. 2. 2024 až do zaplacení, úrok v nominální roční úrokové sazbě 64,58 % ročně a počínaje 91. dnem prodlení žalovaného (tj. od 14. 3. 2024) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru uplatňuje v úrokové sazbě ve výši 15 % ročně, úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši celkem 0 Kč. U dlužných částek v celkové výši 25 956 Kč (žalobkyně se rozhodla neuplatňovat zbývající haléřové položky a částku zaokrouhlila směrem dolů na celé koruny), požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení od druhého dne následujícího po zesplatnění úvěru.4. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr ke schválení.5. Žalobkyně dospěla v dokumentu hodnocení klienta k výši měsíčních příjmů 24 570 Kč žalovaného z informací od klienta bez ohledu na doklady o jeho mzdě. Při zkoumání úvěruschopnosti zohledňuje i výkyvy v příjmech žadatele o úvěr.6. Žalovaný se k věci nevyjádřil.7. Z provedeného dokazování se podává:i. Dne 25. 11. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu dne 25. 11. 2021 poskytla finanční prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit celkovou dlužnou částku v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 468 Kč. Celková dlužná částka činila 61 824 Kč. Výše úroku činila 64,58 % ročně. RPSN činilo 87,57 % (prokázáno smlouvou o úvěru a dokladem o vyplacení úvěru).ii. Z hodnocení klienta ze dne 24. 11. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z měsíčních příjmů žalovaného ve výši 24 570 Kč a z jeho měsíčních výdajů ve výši 8 577 Kč (2 114 Kč bydlení, splátky úvěr 2 603 Kč a 3 860 Kč – životní minimum). Volné zdroje žalovaného činily 14 993 Kč.iii. Z výpisů z účtů předložených žalobkyní bylo prokázáno, že žalovanému byla dne 14. 7. 2021 připsána na účet mzda ve výši 20 018 Kč a dne 12. 8. 2021 mzda ve výši 21 997 Kč.iv. Žalovaný do 18. 12. 2023 na svůj dluh uhradil celkem 32 684 Kč (jedná se o nesporné tvrzení žalobkyně, viz karta klienta)v. Výzvami ze dne 14. 4. 2023, 17. 7. 2023, 14. 8. 2023, 16. 10. 2023, 15. 12. 2023, 15. 1. 2024, 14. 2. 2024, měla žalobkyně vyzvat žalovaného, aby jí uhradil dluh ze smlouvy o úvěru (prokázáno příslušnými výzvami k placení). Doručení výzev nebylo prokázáno.vi. Předžalobní výzvou ze dne 11. 6. 2024 měla žalobkyně vyzvat žalovaného, aby uhradil žalobkyni dluh ze smlouvy o úvěru. Výzva byla odeslána dne 11. 6. 2024 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 11. 6. 2024 a poštovním podacím archem ze dne 11. 6. 2024). Doručení výzvy nebylo prokázáno.vii. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.8. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.11. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty, k níž soud je povinen přihlédnout z úřední povinnosti.15. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč na základě smlouvy o úvěru. Žalobkyně proto byla povinna prokázat, že před uzavřením této smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného tyto finanční prostředky vrátit.“16. K povinnosti poskytovatele posuzovat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském