6 C 174/2025-95 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, žalobce jako věřitel splnil svou zákonnou povinnost zkoumat řádně úvěruschopnost spotřebitele, a to jednak kontrolou v registrech a dostupných databázích, výpočtem tzv. MLS části a důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možno v souladu s podmínkami měnit výši úvěrového rámce, tento byl sjednán ve výši 200 000 Kč, žalovaný se zavázal ke splátkám ve výši 2,89 % z výše sjednaného úvěrového rámce splatných vždy do 20. dne kalendářního měsíce. Žalovaný vyčerpal v průběhu úvěrového vztahu celkem 211 412 Kč, vrátil dosud 45 286 Kč, z důvodu nedodržení dohodnutých splátek žalobce úvěr zesplatnil ke dni 9.9.2025, rovněž před podáním žaloby byl žalobce vyzván k úhradě, přičemž žalobce za žalovaným eviduje pohledávku 201 873,25 Kč, z toho jistina činí 198 958,12 Kč, poplatky za pojištění 515,13 Kč, náklady na vymáhání 900 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 63 Kč počítaný za den 24.9.2025, jakož i zákonný úrok z prodlení od následujícího dne do zaplacení.2. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný včas blanketní odpor, který rovněž včas doplnil s tím, že se na žalobce obrátil v tíživé životní situaci, nedokázal tehdy vyhodnotit svoje možnosti správně, žalobce řádně odborně neposoudil jeho úvěruschopnost, za tohoto stavu je úvěrová smlouva absolutně neplatná a žalobce se může domáhat tzv. bezdůvodného obohacení. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, dle názoru žalovaného se nejedná o elektronický podpis smlouvy, kdy celý mechanismus uzavírání úvěrových smluv zpochybňují i obecné soudy ve svých rozhodnutích. Žalovaný se pokoušel dohodnout se žalobcem na smírném vyřešení sporu i prostřednictvím finančního arbitra, ke smírnému urovnání však nedošlo. Žalovaný požaduje zaplacení ve splátkách po 2 000 Kč z toho důvodu, že vyšší částku si nemůže dovolit. V průběhu řízení žalovaný doplnil, že žalobce k navýšení úvěrového rámce 200 000 Kč nezkoumal úvěruschopnost žalovaného vůbec, výpisy z běžného účtu žalovaného za období od 1.8. do 30.9.2024 nebyly relevantní pro navýšení úvěrového rámce v listopadu 2024.3. V průběhu řízení žalobce doplnil, že ve výpočtu MLS se zohledňují příjmy i výdaje žalovaného včetně případných výdajů na již existující závazky. K ověření příjmové a výdajové stránky žalovaného si vyžádal výpis z účtu za období od 1.8. do 30.9.2024, v těchto se nacházely opakující se platby od zaměstnavatele společnosti , Anonymizováno, . Žalobce rovněž zkoumal závazky žalovaného u jiných věřitelů, splátky ve výši 4 349 Kč byly zahrnuty do jeho výpočtu. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím Správce financí, kdy žalovaný zažádal na webových stránkách žalobce o poskytnutí úvěru, toto proběhlo v několika krocích, přičemž předmětnou smlouvu může do samotného podpisu klient kdykoli zrušit nebo částečně změnit či ukončit proces sjednávání smluvního vztahu. Žalovanému byla zaslána potvrzovací SMS s příslušným kódem na telefonní číslo, které uvedl ve smlouvě a tímto kódem byla smlouva i podepsána. Od žalovaného obdržel návrh smírného řešení, žalovaný však namítá absolutní neplatnost smlouvy, s takovým posouzením žalobce nesouhlasí, tudíž ke smírnému řešení nedošlo, žalovaný požaduje zaplacení dlužných částek včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení v minimální výši 4 500 Kč měsíčně.4. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný požádal žalobce o poskytnutí úvěru s tím, že je svobodný, že dosahuje příjmu ve výši 33 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 35 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti pak 44 900 Kč. Žalovaný doložil žalobci výpis ze svého účtu u peněžního ústavu za období srpen a září 2024, přičemž počáteční a konečné zůstatky činily desítky tisíc Kč mínus, žalovaný byl hlášen k trvalému pobytu na obecním úřadě. Žalobce provedl šetření v různých registrech a dostupných databází, zjistil, že žalovaný má existující dva další splátkové závazky se splátkou 100 Kč, resp. 3 742 Kč měsíčně, přičemž u závazku z července 2021 byl žalovaný v únoru 2023 v prodlení. Žalovaný měl ještě jeden závazek s úvěrovým rámcem 25 000 Kč, splátka nebyla stanovena. Dne 29.10.2024 žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem 150 000 Kč, v listopadu došlo dodatkem k navýšení úvěrového rámce na částku 200 000 Kč s tím, že výše minimální splátky činí 5 788 Kč měsíčně, žalovaný fakticky vyčerpal celkem 211 412 Kč, dosud vrátil žalobci 45 286 Kč, z důvodu nedodržení splátek žalobce úvěr zesplatnil ke dni 9.9.2025, před podáním žaloby k soudu rovněž žalovaného vyzval k úhradě dlužných částek. Od září 2025 začal žalovaný podnikat na živnostenský list, bydlí společně s matkou, platí půlku nájmu bytu včetně energií částkou 7 500 Kč, druhou půlku platí matka, stravné platí 5 000 Kč až 6 000 Kč měsíčně, zálohu na zdravotní pojištění 3 143 Kč, má další závazky, společnosti , Anonymizováno, splácí 1 500 Kč, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, každý po 250 Kč měsíčně, paušál za mobilního operátora 1 250 Kč rovněž měsíčně. Soud vycházel jednak z listinných důkazů, zejména pak z karty klienta a ověření bonity a zpráv různých rejstříků, z úvěrové smlouvy včetně dodatku a úvěrových podmínek, splátkového kalendáře, z výzvy k zaplacení a z předžalobní výzvy včetně podacích archů, z výpisu z účtu žalovaného, z kopie občanského průkazu a z výňatku znaleckého posudku, rovněž vycházel z důkazů předložených žalovaným, a to z faktur vystavených žalovaným, z dohody o narovnání, ze sdělení finančního arbitra, z přehledu platby, z výpovědi žalovaného, který uvedl vše podstatné ke svým majetkovým a rodinným poměrům.5. Podle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce jako věřitel totiž po žalovaném nepožadoval doložit pravidelné výdaje, zejména výdaje spojené s bydlením, placením energií či mobilního telefonu, obzvlášť za situace, kdy žalovaný v době před uzavřením samotné smlouvy byl s jiným závazkem v prodlení a byl hlášen k trvalému pobytu na obecním úřadě. Za této situace žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, tudíž porušil §§ 86 odst. 1, 87 odst. l zák. č. 257/2016 Sb., samotná smlouva o úvěru byla uzavřena v rozporu s tímto zákonným ustanovením, proto se jedná o absolutní neplatnost smlouvy dle § 588 občanského zákoníku. Nárok žalobce soud proto posoudil jako tvz. bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaný vyčerpal finanční prostředky bez právního důvodu, tudíž se na úkor žalobce obohatil, pokud žalovaný vyčerpal celkem 211 412 Kč a vrátil dosud 45 286 Kč, pak výše bezdůvodného obohacení činí 166 126 Kč, s tímto peněžním plněním je žalovaný v prodlení minimálně v návaznosti na zesplatňující podání žalobce s poskytnutou lhůtou k plnění, proto soud žalobci přiznal i zákonný úrok z prodlení dle § 1968 občanského zákoníku právě od 24.9.2025. Dle § 160 odst. l o.s.ř. soud umožnil žalovanému dluh zaplatit ve splátkách po 3 000 Kč, výše splátek odpovídá fakticky zjištěným majetkovým a rodinným poměrům žalovaného, který dosahuje pravidelného příjmu z podnikání, na druhé straně má značné výdaje spojené s bydlením, jakož i další závazky, výše splátek odpovídá i zájmům žalobce, kdy jistina bude zaplacena ve lhůtě zhruba 4,5 let, navíc další pravidelné splátky žalovaný bude platit i z titulu nákladů řízení.7. Ve zbývajících nárocích soud žalobu zamítl, neboť z důvodu absolutní neplanosti úvěrové smlouvy nemohl žalobci vzniknout nárok na zaplacení smluvních poplatků úroku či smluvní pokuty, s těmito nemůže být žalovaný ani v prodlení, proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. shora uvedeno.8. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, kdy z procesního hlediska měl žalobce neúspěch zhruba v ¼, úspěch ve zbývajících ¾, tudíž procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobci polovinu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují odměnu advokáta za 5 úkonů právní pomoci po 9 140 Kč, 5x režijní paušál po 450 Kč, náhradu za ztrátu času v souvislosti s cestou zástupce žalobce z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět, tedy 4x 150 Kč, k tomu DPH z těchto částek ve výši 10 196 Kč, jízdné z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět odpovídající částce 1 004 Kč /vzdálenost 124 km při ceně pohonných hmot 35,80 Kč a náhrady za amortizaci 5,80 Kč/km/, k tomu zaplacený soudní poplatek 8 076 Kč, celkem náklady řízení představují částku 67 826 Kč, z toho polovina činí právě 33 913 Kč, které jsou splatné k rukám zástupce žalobce, výši nákladů soud určil v písemném vyhotovení rozsudku postupem