6 C 183/2025-47 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že s žalovanou uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, přičemž žalobce jako věřitel splnil svou zákonnou povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele několika způsoby, a to kontrolou v několika registrech a databázích, výpočtem tzv. MLS a důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Sjednaný úvěrový rámec činil 10 000 Kč, tento bylo možno v průběhu trvání úvěrového vztahu měnit, žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vždy do 20. dne kalendářního měsíce. V průběhu úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala částku 15 932 Kč, na poskytnutý úvěr uhradila 11 612 Kč, přičemž část úhrady byla započítávána na úrok, poplatky a jistinu. Žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto věřitel úvěr zesplatnil ke dni 12.3.2025, žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva, přičemž žalovaná dluží žalobci 11 796,01 Kč, z toho 9 599,01 Kč na neuhrazenou jistinu, 734 Kč na náklady na vymáhání a 1 463 Kč na smluvních pokutách. Žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 3 289,23 Kč, jakož i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 27.3. do 28.7.2025 ve výši 480,89 Kč s tím, že požaduje úrok smluvní i zákonný úrok z prodlení rovněž i od 29.7.2025 do zaplacení.2. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované, neboť její žádost o odročení jednání bez data došlou soudu dne 5.12.2025 soud považuje za nedůvodnou, neboť žalovaná neprokázala ani nepřipojila ke svým tvrzením ohledně pracovního zaneprázdnění žádný důkaz, rovněž žádost o odročení je opožděná za situace, kdy žalovaná byla o ústním jednání informována s předstihem dne 13.11.2025 a žádost o odročení k soudu podala až několik dní před samotným jednáním s tím, že má na daný den naplánované , Anonymizováno, , tudíž o této skutečnosti musela žalovaná vědět dříve a situaci řešit včasnou žádostí o odročení jednání.3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila žalobci, že je vdaná, že počet dětí je dvě, že dosahuje příjmu 15 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 35 000 Kč, a že měsíční výdaje domácnosti činí 10 000 Kč. Žalobce provedl mimo jiné kontrolu v různých registrech a dostupných databázích, přičemž v době uzavření samotné smlouvy měla žalovaná další tři existující závazky, z toho dva hypoteční úvěry s měsíční splátkou 1 764 Kč, resp. 4 584 Kč, třetí závazek se jednalo o spotřební úvěr se splátkou 250 Kč měsíčně. Dne , datum, uzavřela žalovaná se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 10 000 Kč, výše splátky činila 4 % z aktuální dlužné částky, fakticky žalovaná vyčerpala celkem částku 15 932 Kč, na splátkách vrátila celkem 11 612 Kč, přičemž s ohledem na prodlení žalované s jednotlivými měsíčními splátkami žalobce dle smluvního ujednání úvěr zesplatnil ke dni 12.3.2025, žalovanou vyzval k zaplacení všech dlužných částek včetně poplatků a smluvních pokut, žalovaná byla rovněž vyzvána k zaplacení před podáním žaloby k soudu. Soud vycházel výlučně z listinných důkazů, zejména z karty klienta včetně zpráv z různých databází a registrů, z úvěrové smlouvy, splátkového kalendáře a přehledu plateb, z výzvy k zesplatnění úvěru, z předžalobní výzvy včetně podacích archů.4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 87 odst. l zák.č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytoval spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou, je smlouva neplatná.6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce totiž jako věřitel řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, tudíž předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru soud hodnotí jako absolutně neplatnou dle § 588 občanského zákoníku. Žalobce totiž nepožadoval po žalované doložení jejího příjmu, doložení výdajů, a to včetně pravidelných a očekávatelných výdajů spojených s bydlením, placením energií či telefonu, jakož i dvou vyživovacích povinností k dětem, navíc za situace, kdy v době uzavírání předmětného závazku měla žalovaná další závazky s celkovou splátkou kolem 6 600 Kč měsíčně, tudíž další závazek ve vztahu k jejímu příjmu byl nad její finanční možnosti /srovnej s rozhodnutím KS Praha sp.zn. 27 Co 81/2019, 22 Co 295/2019, 27 Co 477/2017/. Za této situace soud nárok žalobce posoudil jako tzv. bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná načerpala celkem částku 15 932 Kč bez platného právního důvodu, tudíž došlo k jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce, s ohledem na její faktické platby celkem ve výši 11 612 Kč činí výše bezdůvodného obohacení rozdíl, tedy částku 4 320 Kč. S tímto peněžitým plněním je zcela jistě žalované v prodlení dle § 1968 občanského zákoníku, proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. shora uvedeno.7. Na druhé straně soud žalobu ve zbývajících nárocích zamítl, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl platně vzniknout žalobci nárok na zaplacení smluvených poplatků či smluvních pokut, se zaplacením těchto nároků nemůže být žalovaná ani v prodlení, proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. shora uvedeno.8. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měla větší úspěch žalovaná, té však žádné náklady řízení nevznikly, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého.