10 C 23/2026-63 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 711,75 Kč spolu s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku ve výši 649,91 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 11 711,75 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 9 706,22 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , PSČ , Anonymizováno, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel dne , datum, smlouvu o vydání kreditní karty Kreditní karta RB Premium č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému předchůdce žalobkyně vydal kreditní kartu s úvěrovým limitem ve výši původně 10 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky (dále jako „VOP“), Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Ceník. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně nepřekročit sjednaný úvěrový limit a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byl pak povinen průběžně hradit inkasem z kartového účtu, na němž byl povinen zajistit dostatek finančních prostředků pro provedení inkasa. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy tím, že neradil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a od smlouvy odstoupil s účinností ke dni 21. 11. 2024. Ode dne následujícího po odstoupení od Smlouvy, tj. od 22. 11. 2024, má žalobkyně nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, a to s účinností ke dni 2. 5. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 12 361,66 Kč bez příslušenství. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeno. Žalobkyně tedy požadovala zaplacení jistiny ve výši 9 706,22 Kč, poplatku ve výši 2 005,53 Kč, smluvního úroku ve výši 649,91 Kč splatného ke dni 21. 11. 2024, zákonného úroku z prodlení z částky 11 711,75 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 9 706,22 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 25. 8. 2025. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K jednání nařízenému ve věci se nedostavil, žalobkyně se omluvila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).3. V řízení byl dán cizí prvek v podobě státní příslušnosti žalovaného, který je stáním příslušníkem , Anonymizováno, . Bylo třeba zabývat se otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost Okresního soudu v Příbrami k rozhodnutí ve věci a podle jakého rozhodného práva má být návrh posuzován. Pro posouzení této otázky vycházel soud z vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 98/1984 Sb. ze dne 27. 4. 1984, o smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a , Anonymizováno, o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, ze které vyplývá pravomoc soudu k rozhodnutí ve věci a pro posouzení návrhu je třeba vycházet ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.4. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ustanovení § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.6. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.8. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť v řízení bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami).9. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému tvrzené finanční prostředky v souvislosti s uzavřenou smlouvou citovanou výše, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěrový limit 10 000 Kč, který byl oprávněn čerpat i prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal platit úrok a poplatky za vedení úvěrového účtu dle sazebníku a ceníku právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto dlužnou částku ke dni 21. 11. 2024 zesplatnil a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Dlužná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 9 706,22 Kč, poplatku ve výši 2 005,53 Kč, smluvního úroku ve výši 649,91 Kč splatného ke dni 21. 11. 2024 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky, žalovaný se však k žalobě nevyjádřil. Soud proto považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná, žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepsání návrhu), tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 315 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).