11 C 17/2026-31 – Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky 54 228 Kč s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 23. 6. 2015 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí , Anonymizováno, č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do odběrného místa , adresa, , , adresa, . Na základě smlouvy došlo k vyúčtování poskytnutých služeb:- za období od 4. 2. 2022 do 12. 2. 2023 ze dne 16. 2. 2023, které skončilo nedoplatkem ve výši 45 209 Kč splatným dne 6. 3. 2023 a- za období od 13. 2. 2023 do 17. 4. 2023 ze dne 28. 4. 2023, které skončilo nedoplatkem ve výši 9 019 Kč splatným dne 15. 5. 2023.Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho, ani přes výzvy žalobkyně. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí , Anonymizováno, č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 23. 6. 2015 dodávala žalobkyně žalované elektřinu a další služby s tím spojené do odběrného místa , adresa, , , adresa, a žalovaná se zavázala hradit za dodanou elektřinu a služby sjednanou cenu. Na základě smlouvy došlo k vyúčtování poskytnutých služeb za období od 4. 2. 2022 do 12. 2. 2023, které skončilo nedoplatkem ve výši 45 209 Kč splatným dne 6. 3. 2023, a za období od 13. 2. 2023 do 17. 4. 2023, které skončilo nedoplatkem ve výši 9 019 Kč splatným dne 15. 5. 2023. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení ze dne 17. 5. 2023, resp. ze dne 26. 6. 2023. Dále zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě částky 54 228 Kč ze dne 9. 1. 2026, kterou byla vyzvána v souladu s § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužné částky do 21. 1. 2026. Žalovaná na svůj dluh žalobkyni neuhradila ničeho.4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, který je v postavení lex specialis k občanskému zákoníku. K podrobnostem vyúčtování soud rovněž aplikoval příslušná ustanovení týkající se elektřiny dle vyhlášky č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, zejm. § 6 této vyhlášky.5. Dle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dle odst. 2 věty první téhož ustanovení se dodavatel smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou cenu za elektřinu a s tím spojené služby, avšak žalovaná nedoplatek za elektřinu a služby řádně neuhradila. Žalobkyně žalované zaslala výzvu k úhradě dluhu, žalovaná však ani pak ničeho neuhradila. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna.7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně, že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny částku 54 228 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 209 Kč od 7. 3. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 019 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení, tj. vždy den následující po splatnosti faktury. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaná se dostala s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 328Kč. Náklady řízení sestávají ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 3 300 Kč, tj. celkem 6 600 Kč, jednoho půlúkonu (výzva k plnění) po 1 650 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč, tj. 1 350 Kč, náhrada 21 % DPH počítané z částky 9 600 Kč, tj. celkem 2 016 Kč a zaplaceného soudní poplatku 2 712 Kč. Žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.9. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.