5 C 91/2026-20 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným 5. 12. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 10 700 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je majitelem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky , SPZ, , které nemělo v období od 2. 8. 2024 do 8. 1. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaná částka představuje příspěvek za 160 dní bez pojištění a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícím zjištěním.5. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla , Anonymizováno, – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 997 cm3, registrační značka , SPZ, . V období od 23. 3. 2025 do 18. 6. 2025 k němu neměl sjednáno povinné ručení, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované. (zjištěno ze zjištěných údajů o vozidle a zjištěných údajích o povinných osobách). Žalobkyně vyzvala žalovaného dne 23. 7. 2025 k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 10 400 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, a to vše do 60 dnů od doručení. Výzva byla žalovanému doručena 25. 7. 2025. (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období, poštovního podacího archu ze dne 23. 7. 2025 a informací o zásilce , Anonymizováno, ). Dne 16. 10. 2025 žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě nedoplatku do garančního fondu (zjištěno z upomínky k úhradě nedoplatku do garančního fondu ČKP). Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním návrhu k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 10 400 Kč a poplatku 300 Kč za zaslání upomínky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 6. 11. 2025, podacího archu a sledování zásilky). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.6. Soud posoudil věc dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále „zákon č. 30/2024 Sb.“), vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále „vyhláška“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“). Dospěl k závěru, že návrh je důvodný.7. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.8. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.9. Podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.10. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.11. Podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 65 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3.12. Podle § 6 vyhlášky výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč, Anonymizováno13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Podle § 1970 věty první o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.15. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 997 cm3, tj. osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3 [srov. § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky]. Žalovaný tím, že neměl v období od 23. 3. 2025 do 18. 6. 2025 sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo v daném období evidované v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. Výši příspěvku stanoví vyhláška. V rozhodném období příspěvek činil 65 Kč denně [§ 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky], celkem tedy za 160 nepojištěných dní 10 400 Kč. Žalobkyni dále vzniklo dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 6 vyhlášky.16. Žalovaný příspěvek do garančního fondu a náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva nezaplatil ve lhůtě 60 dnů od doručení, kterou stanovila žalobkyně ve výzvě ze dne 23. 7. 2025. Dnem následujícím se tak dostal do prodlení (§ 1968 o. z.). Soud proto návrhu v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 věta první o. z.) ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data požadovaného žalobkyní. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Soud postupoval dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení tvoří odměna za tři úkony právní služby advokátky po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání návrhu), tj. 1 200 Kč, náhrada hotových výdajů za každý úkon po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrada 21 % DPH ze součtu odměny a náhrad, tj. 315 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).