5 C 194/2020-34 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], když v návrhu a v jeho následném doplnění uvedl, že uzavřel s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum], bylo sjednáno půlroční pojistné [částka], žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], smlouva zanikla dne [datum] z důvodu změny vlastníka pojištěného motorového vozidla a za období od [datum] za dobu trvání pojištění požaduje zaplacení částky [částka] sestávající se z dlužného pojistného ve výši [částka] a dlužného poplatku [částka] za písemnou upomínku – pokus o smír dle Sazebníku vybraných poplatků. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, k jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že pojistná smlouva byla mezi účastníky uzavřena [datum] na dobu neurčitou, jedná se o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smlouvě uvedeného, bylo sjednáno půlroční pojistné [částka], žalobce soudu doložil výzvu – pokus o smír ze dne [datum], v níž žalovaného vyzval k zaplacení částky [částka] bez uvedení lhůty k zaplacení, doložil, že [datum] obdržel oznámení žalovaného o změně vlastníka pojištěného vozidla. Součástí smlouvy je i Sazebník vybraných poplatků, který žalobce ve znění účinném od 3.6.2019 doložil, vyplývá z něho sjednaný poplatek za upomínku – pokus o smír po zániku pojištění ve výši [částka]. Soud konstatuje, že mezi účastníky byla uzavřena shora uvedená pojistná smlouva ohledně pojištění, které se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. K zániku pojištění došlo z důvodu změny vlastníka pojištěného vozidla dnem [datum], kdy tato skutečnost byla žalobci oznámena dle § 12 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona. Za období od [datum] do [datum] včetně má žalobce nárok na zaplacení poměrné části pojistného, pokud bylo na pololetí od [datum] do [datum] (182 dnů) sjednáno pojistné ve výši [částka], činí poměrná část za období od [datum] do [datum] (42 dnů) částku 1 218 při minimálním zaokrouhlení (5 274: 182 x 42). Pokud tedy na dlužném pojistném žalobce požaduje zaplacení částky [částka], shledává v této části soud návrh co do částky [částka] za nedůvodný. Pokud se jedná o požadovaný poplatek [částka], v této části soud shledává nárok žalobce důvodným, soudu byla doložena upomínka – pokus o smír, soud nemá důvodu žalobci nevěřit, že byla žalovanému odeslána, poplatek je v souladu se Sazebníkem, který je součástí pojistné smlouvy. V případě požadavku žalobce na zaplacení úroků z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum] soud konstatuje, že žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dlužného pojistného dne [datum], tedy dnem následujícím po splatnosti pojistného. V případě poplatku [částka] byl k jeho zaplacení žalovaný vyzván výzvou žalobce z [datum], tato výzva byla žalovanému dle tvrzení žalobce odeslána nedoporučeným dopisem, pokud byla tedy dne [datum] žalobcem žalovanému odeslána, má se dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), za to, že došla třetí den po odeslání, za této situace se má tedy za to, že žalovanému byla doručena dne [datum]. Jak již bylo shora uvedeno, výzva žalobce však přímo neobsahovala stanovení lhůty, ve které má žalovaný tento poplatek společně s dlužným pojistným zaplatit, s ohledem na obsah výzvy je však zřejmé, že se jednalo o požadavek žalobce na okamžité zaplacení a je tedy možno vyjít z ustanovení § 1959 o.z. a konstatovat, že žalovaný byl povinen poplatek zaplatit do 5 dnů, tedy v tomto případě do [datum]. Pokud tak neučinil, dostal se do prodlení se zaplacením poplatku dnem [datum]. Za této situace má žalobce ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. nárok na zaplacení úroků z prodlení od dat následujících po splatnosti, v případě částky [částka] od [datum], v případě částky [částka] od [datum] a s ohledem na § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. se jedná v obou případech o roční úrok z prodlení 10%. Za dobu od 3 5 C 194/2020 [datum] do [datum] činí tento úrok z prodlení z částky [částka] částku [částka] při minimálním zaokrouhlení, za dobu od [datum] do [datum] činí tento úrok z prodlení z částky [částka] částku [částka] při minimálním zaokrouhlení, z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] soud neshledává nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení za důvodný. Proto soud vyhověl návrhu pouze částečně, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] a ve zbývajícím rozsahu návrh žalobce zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce byl úspěšný v 89% předmětu řízení, jeho neúspěch spočíval v 11% předmětu řízení, za této situace při odečtení neúspěchu od jeho úspěchu má nárok na náhradu 78% jemu vzniklých nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení ve výši [částka], sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka]. Z těchto nákladů činí jejich 78% částku [částka] a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.