5 C 203/2020-35 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], sídlem 2 5 C 203/2020 [ulice a číslo], [obec a číslo], prostřednictvím internetové stránky právního předchůdce žalobce způsobem v návrhu popsaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Peněžité prostředky byly žalovanému zaslány na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal v téže lhůtě zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Pohledávka byla shora uvedenou společností žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ve věci vydaný platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Oba účastníci ve smyslu § 115a o.s.ř. souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tedy ve věci jednání nenařizoval, rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, tento rozsudek dle § 156 o.s.ř. veřejně vyhlásil. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovaným a [právnická osoba], [obec a číslo], byla způsobem v návrhu uvedeným dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě které byl žalovanému uvedenou společností poskytnut úvěr ve výši [částka], žalovaný se zavázal vrátit tuto úvěrovou částku společně se sjednaným poplatkem [částka] ve lhůtě do [datum], úvěrová částka byla žalovanému převedena dne [datum] na účet č. [bankovní účet], tedy na účet označený žalovaným. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), pokud žalobce žalovanému úvěrovou částku ve smlouvě uvedenou poskytl, je ve smyslu § 2395 o.z. žalovaný z titulu postavení dlužníka povinen úvěr žalobci vrátit včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru, tedy je povinen, pokud tak neučinil ve sjednané lhůtě, tedy do [datum], žalobci jako právnímu nástupci původního úvěrového věřitele, zaplatit částku [částka]. Od data následujícího po datu splatnosti, tedy od data [datum], je žalovaný dle § 1968 a § 1970 o.z., v prodlení se zaplacením žalované částky, výše úroků z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání žaloby) po [částka], tří paušálů po [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění předpisů pozdějších (§ 14b uvedené vyhlášky) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.