1 C 58/2022-20 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobkyně se ve své žalobě domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 903 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 903 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25% ročně a částky 2 1 C 58/2022 871 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 871 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5% ročně. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] provedla převoz žalovaného do [nemocnice], žalovaný měl pozitivní výsledek z imunochemického vyšetření na přítomnost návykových látek. Náklady na převoz žalovaného spočívající v náhradě za použití služebního dopravního prostředku představují částku 296 Kč, náklady na odborné vyšetření představují částku 1 607 Kč, celkem je tak žalovaný dlužen částku 1 903 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván, dlužnou částku však neuhradil. Žalobkyně dále tvrdila, že dne [datum] provedla převoz žalovaného do [nemocnice], žalovaný měl pozitivní výsledek z imunochemického vyšetření na přítomnost návykových látek, bylo mu naměřeno 180 ng/ml metamfetaminu v krevním séru. Náklady na převoz žalovaného spočívající v náhradě za použití služebního dopravního prostředku představují částku 19 Kč, náklady na odborné vyšetření představují částku 852 Kč, celkem je tak žalovaný dlužen částku 871 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván, dlužnou částku však neuhradil. Žalobkyně omluvila svoji neúčast při jednání, žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, proto soud postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud učinil skutkový závěr o tom, že žalobkyně ve dnech [datum] a [datum] provedla převoz žalovaného do zdravotnického zařízení, kde byla žalovanému prokázána přítomnost návykových látek a je tak povinen zaplatit žalobkyni celkem částku 2 774 Kč, jako náhradu za použití služebního dopravního prostředku a náklady odborného lékařského vyšetření. Nárok žalobkyně vyplývá z ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a z ust. § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účiny návykových látek. Dále je žalovaný povinen zaplatit i úrok z prodlení, ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých částek, výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Podle výsledku sporu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., které spočívají v paušální náhradě za tři úkony po 100 Kč (podání žaloby a dvě výzvy k plnění), celkem tedy 300 Kč, dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.. Podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. je žalovaný povinen zaplatit soudní poplatek z návrhu v částce 400 Kč. Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v jeho zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o.s.ř., neboť proti rozsudku není odvolání přípustné.