5 C 171/2021-87 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne [datum] žalobu a po částečném zpětvzetí žaloby a následném připuštění změny žaloby se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalobce je vlastníkem jedné ideální pětiny pozemků uvedených v I. výroku tohoto rozsudku, která vlastnicky náleží žalované. V žalobě uvedl, že je synem [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], která byla dcerou [jméno] [příjmení], narozené [číslo] a zemřelé [datum]. [jméno] [příjmení] v rámci dodatečného projednání dědictví po uvedené [jméno] [příjmení] nabyla do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Lounech z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jednu ideální pětinu předmětných pozemků, v důsledku toho došlo k dodatečnému projednání i pozůstalosti po [jméno] [příjmení], a na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], předmětnou jednu ideální pětinu pozemků nabyl do svého vlastnictví žalobce. Po shora uvedené [jméno] [příjmení] další podíly zdědili její potomci, mezi nimi i její dcera [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne [datum], v důsledku toho byla dodatečně projednána pozůstalost po ní, na základě usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], nabyla jednu ideální pětinu pozemků její dcera [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá [datum] a v důsledku této skutečnosti pak došlo i k dodatečnému projednání dědictví po [jméno] [příjmení], a to usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a vlastníkem předmětné jedné ideální pětiny se stal stát, ačkoliv v den smrti [jméno] [příjmení] byla její teta [jméno] [příjmení] naživu a byla tedy její zákonnou dědičkou. Při projednání dědictví však bylo vycházeno z toho, že [jméno] [příjmení] nemá žádného dědice. Protože oprávněným dědicem byla matka žalobce [jméno] [příjmení], je žalovaná povinna mu dědictví po [jméno] [příjmení] vydat jako jedinému jejímu právoplatnému dědicovi. Domáhá se tedy za této situace určení, že je vlastníkem jedné ideální pětiny předmětných pozemků. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, pokud žalobce svůj nárok opírá o zákonnou dědickou linii a [jméno] [příjmení] zemřela [datum] a [jméno] [příjmení] [datum], je zřejmé, že dle právní úpravy platné v době úmrtí zůstavitelky [jméno] [příjmení] není žalobce jejím dědicem, neboť dle § 475a zákona č. 40/1964 Sb. dědí ve čtvrté skupině prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti. Za této situace se nemůže žalobce domáhat žalobou oprávněného dědice vydání dědictví dle § 485 zákona č. 40/1964 Sb.. 3. Z dědických rozhodnutí uvedených v žalobě soud zjistil následující skutečnosti. 4. Dne [datum] zemřela [jméno] [příjmení], [datum narození], původní dědické řízení bylo rozhodnutím Státního notářství v [obec] z [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], zastaveno a nepatrný majetek byl vydán vypravitelce pohřbu. Poté však vyšel najevo majetek v dědickém řízení neprojednaný, a to celé pozemky uvedené v I. výroku tohoto rozsudku a došlo k dodatečnému projednání dědictví usnesením Okresního soudu v Lounech z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], nově najevo vyšlý majetek byl na základě dědické dohody rozdělen mezi pět dětí zůstavitelky, a to dcery [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a syny [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], každému jednou ideální pětinou. V době tohoto dodatečného projednání dědictví již všichni dědicové byli zemřelí. 3 5 C 171/2021 5. V důsledku ve 4. odstavci tohoto odůvodnění uvedeného dodatečného projednání dědictví a nabytí jedné ideální pětiny předmětných pozemků dědičkou [jméno] [příjmení], narozenou [datum], zemřelou [datum], došlo k následnému dodatečnému projednání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], původně skončeného usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], na základě něhož nabyl dědictví jediný dědic ze zákona [celé jméno žalobce], tedy v této věci žalobce. O dodatečném projednání dědictví bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a vlastníkem jedné ideální pětiny pozemků, kterou po shora uvedené [jméno] [příjmení] zdědila [jméno] [příjmení], se stal žalobce. 6. V důsledku ve 4. odstavci tohoto odůvodnění uvedeného dodatečného projednání dědictví a nabytí jedné ideální pětiny předmětných pozemků dědičkou [jméno] [příjmení], narozenou [datum], zemřelou [datum], došlo k následnému dodatečnému projednání po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé [datum] a usnesením Okresního soudu v Mladé Boleslavi z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že předmětnou jednu ideální pětinu pozemků dědí jediná dědička ze zákona pozůstalá dcera [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá [datum]. 7. V důsledku v 6. odstavci tohoto odůvodnění dodatečného projednání dědictví po [jméno] [příjmení] a nabytí jedné ideální pětiny předmětných pozemků po ní [jméno] [příjmení], došlo následně i k dodatečnému projednání dědictví po [jméno] [příjmení] a usnesením Okresního soudu v České Lípě z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], připadla tato jedna ideální pětina pozemků do vlastnictví státu, když bylo konstatováno již na základě předchozího projednání dědictví dle usnesení téhož soudu z [datum], že [jméno] [příjmení] nemá žádných zákonných dědiců. 8. Jak vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], odpovídají v současné době vlastnické vztahy vývoji, který vyplývá ze shora uvedených rozhodnutí soudu. V rámci projednání dědictví po [jméno] [příjmení], narozené [číslo], zemřelé [datum], vlastně došlo k rozdělení tehdy celých pozemků na jejich pět ideálních dílů, z nichž jednu ideální pětinu získala do svého vlastnictví dcera [jméno] [příjmení] a v rámci dodatečného projednání po ní žalobce. Ten je stále v katastru nemovitostí na základě tohoto dědického rozhodnutí jako vlastník jedné ideální pětiny pozemků veden. Další jedna ideální pětina pozemků se stala v rámci dodatečného projednání dědictví po jmenované [jméno] [příjmení] vlastnictvím její dcery [jméno] [příjmení], následně dodatečným projednáním dědictví po ní vlastnictvím její dcery [jméno] [příjmení], tedy vnučky [jméno] [příjmení] starší, a následně tato jedna ideální pětina dodatečným projednáním dědictví po [jméno] [příjmení] přešla do vlastnictví státu a stát je v katastru nemovitostí stále veden na základě předmětného dědického rozhodnutí jako její vlastník. Z obsahu dědických rozhodnutí je pak po linii jedné ideální pětiny pozemků, kterou v současné době vlastní stát a která je předmětem tohoto řízení, zřejmé, že mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byl příbuzenský poměr, [jméno] [příjmení] byla její tetou. Současně z obsahu dědických rozhodnutí vyplývá, že pokud bylo u Okresního soudu v České Lípě projednáváno dodatečné dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé [datum] a bylo v základním dědickém řízení i v následném dodatečném projednání dědictví konstatováno, že nemá zákonných dědiců, byla v té době její teta [jméno] [příjmení] živa, zemřela až v roce 2016. Jak vyplývá z rozhodnutí Okresního soudu v Lounech z [datum rozhodnutí], č,j, [číslo jednací], o dodatečném projednání dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené [číslo] a zemřelé [datum], zemřeli zbývající sourozenci [jméno] [příjmení] před datem úmrtí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] dne [datum], [jméno] [příjmení] dne [datum], [příjmení] [příjmení] dne [datum] a [jméno] [příjmení] dne [datum]. 9. Ve smyslu § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Protože zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela [datum], je tedy nutno při 4 5 C 171/2021 dědění použít příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který byl platný do [datum] (dále pouze o.z.). 10. Podle § 485 odst. 1 o.z., zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice. 11. Žalobce podává žalobu s odkazem právě na ustanovení § 485 odst. 1 o.z.. Jak již bylo shora uvedeno, v době úmrtí [jméno] [příjmení] byla její teta [jméno] [příjmení] živa a za této situace se v roce 2012, stejně jako následně v rámci dodatečného projednání dědictví, měla stát dědičkou po [jméno] [příjmení] z níže uvedených důvodů. V rámci dědického řízení po [jméno] [příjmení] je zcela zřejmé, že nepřicházeli v úvahu dědicové v rámci prvé až třetí dědické skupiny dle § 473 až 475 o.z., tedy děti, manžel, rodiče a sourozenci a za této situace měli nastoupit dědicové v rámci čtvrté skupiny dle § 475a o.z., dle něhož nedědí-li žádný dě