§ 485 občanský zákoník – OCHRANA OPRÁVNĚNÉHO DĚDICE
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 485 občanského zákoníku řeší situaci, kdy se po ukončení dědického řízení zjistí, že dědictví nabyl někdo jiný než skutečný oprávněný dědic, a stanovuje pravidla pro vypořádání mezi nimi. Pokud se po projednání dědictví ukáže, že dědictví nabyl někdo jiný než skutečný dědic (tzv. nepravý dědic), musí nepravý dědic vydat majetek oprávněnému dědici. (§ 485 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic
- Judikatura: na § 485 odkazuje 61 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.
(2) Nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil; rovněž mu náležejí užitky z dědictví. Jestliže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je někdo jiný, má právo jen na náhradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se po projednání dědictví ukáže, že dědictví nabyl někdo jiný než skutečný dědic (tzv. nepravý dědic), musí nepravý dědic vydat majetek oprávněnému dědici.
- Toto vydání majetku se řídí pravidly o bezdůvodném obohacení, což znamená, že nepravý dědic nesmí mít z dědictví majetkový prospěch na úkor pravého dědice.
- Nepravý dědic má právo na náhradu nákladů, které na děděný majetek vynaložil, a náleží mu i užitky z dědictví, pokud nevěděl nebo nemohl vědět, že není oprávněným dědicem.
- Pokud nepravý dědic věděl nebo mohl vědět, že není oprávněným dědicem, má právo pouze na náhradu nutných nákladů a musí oprávněnému dědici vydat dědictví včetně jeho užitků.
Na co si dát pozor
- Rozlišuje se, zda nepravý dědic jednal v dobré víře (nevěděl, že není oprávněným dědicem) nebo ve zlé víře (věděl nebo mohl vědět). To ovlivňuje rozsah jeho nároků na náhradu nákladů a povinnost vydat užitky.
- Vydání majetku se provádí podle zásad o bezdůvodném obohacení, což klade důraz na to, aby nepravý dědic nezískal neoprávněný majetkový prospěch.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 485
Jak soudy aplikují § 485
I z toho důvodu na ně zákon pamatoval v § 485 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a umožnil mu, aby se svého dědického podílu domohl žalobou podanou proti tomu, kdo dědictví nabyl v rozsahu, jež přináležel opomenutému dědici.
Podle dosavadní právní úpravy (účinné do 31. 12. 2013) zajišťovala ochranu práv oprávněného dědice na principu vydání bezdůvodného obohacení tzv. žaloba hereditas petitio, naposledy upravená v ustanoveních § 485 až 487 občanského zákoníku z roku 1964 (zákona č. 40/1964 Sb.). Pasívně věcně legitimován k této žalobě byl pouze neoprávněný dědic, který měl - jak vyplývá z ustanovení § 458 odst. 1 občanského zákoníku z roku 1964 - povinnost vydat oprávněnému dědici vše, co nabyl jako dědictví, popřípadě poskytnout peněžitou náhradu za to, co nebylo dobře …
Podle dosavadní (účinné do 31. 12. 2013) právní úpravy zajišťovala ochranu práv oprávněného (pravého) dědice na principu bezdůvodného obohacení tzv. žaloba hereditas petitio, naposledy upravená v ustanoveních § 485 až 487 občanského zákoníku z roku 1964 (zákona č. 40/1964 Sb.). V současné (účinné od 1. 1. 2014) právní úpravě (občanském zákoníku č. 89/2012 Sb.) obdobný právní institut chybí; došlo k tomu proto, že – jak vyplývá z důvodové zprávy k návrhu nového občanského zákoníku – dědické právo (právo na pozůstalost nebo na poměrný díl z pozůstalosti) …