6 C 2/2021-130 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se žalobou došlou na soud dne 22. 5. 2021 domáhal zaplacení částky 63 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 30 331 od 16. 12. 2020 do zaplacení a z částky 33 219 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, které představují náhradu mzdy za měsíc listopad 2020 a za měsíc prosinec 2020. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná dne 30. 9. 2016 uzavřeli pracovní smlouvu, podle které má žalobce pro žalovanou jako zaměstnanec pro zaměstnavatele ve 40hodinové týdenní pracovní době vykonávat závislou práci na pozici operátora a za její výkon pobírat smluvenou mzdu splatnou vždy do patnáctého dne následujícího měsíce. Žalobce pro žalovanou na základě této pracovní smlouvy ve skutečnosti vykonával práci řidiče a žalovaná mu za výkon této práce vyplácela mzdu. Dne 26. 4. 2019 utrpěl žalobce pracovní úraz, když se při vystupování z nákladního vozu zranil na pravé dolní končetině. Žalobce při vystupování z nákladního prostoru vozidla uklouzl, sedřel si holeň a dva prsty na noze. Svá zranění na místě ošetřil a telefonicky oznámil žalované, že k úrazu došlo. Protože se zranění nezdálo být vážné a nevyžadovalo, aby žalobce nastoupil pracovní neschopnost, pokračoval žalobce v dalších dnech nadále ve výkonu práce. Zranění na holeni se zcela zhojilo, nezhojilo se však zranění na prstech u nohou, proto žalobce dne 24. 6. 2019 navštívil lékaře, který stanovil další postup léčby. V důsledku komplikací spojených s léčbou úrazu byl žalobce od 18. 10. 2019 hospitalizován na chirurgickém oddělení [nemocnice] v [obec], přičemž v rámci této hospitalizace došlo k amputaci pravé dolní končetiny v bérci. Žalobce následně setrval až do 31. 10. 2020 v pracovní neschopnosti, podroboval se rehabilitaci a čerpal přitom po celou dobu od 18. 10. 2019 podpůrčí dobu, během které mu bylo vypláceno ze strany OSSZ nemocenské. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti č. [anonymizováno], stejně jako rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti [číslo] žalobce doručil žalované a nemá je již k dispozici. Po skončení pracovní neschopnosti byl žalobce připraven opět nastoupit do zaměstnání u žalobkyně, případně se s ní dohodnout na podmínkách skončení pracovního poměru, a činil aktivní kroky k tomu, aby se tak stalo. O skončení pracovní neschopnosti byla žalovaná žalobcem informována dopisem obsahujícím specifikované rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, který jí byl doručen dne 5. 11. 2020. Ode dne 2. 11. 2020 žalobce začal docházet do areálu [anonymizováno] v [obec], kde se s žalovanou v minulosti setkával a kde vykonával svou práci a odkud vyjížděl na cesty. V místě registrovaného formálního sídla žalované na adrese [adresa žalované], se žalobce s žalovanou nikdy nesetkal, a dle informací žalobce žalovaná v tomto sídle nemá žádnou kancelář, ani provozovnu, ani se zde nezdržuje. Jedná se o bytový dům. Žalobce se setkával s žalovanou v areálu [anonymizováno] v [obec], kde bylo jeho pracoviště a odkud zahajoval cesty, příp. žalovaná navštěvovala žalobce v místě jeho bydliště. Dopisem ze dne 5. 11. 2020 byl žalobce vyzván [anonymizováno] [jméno] [příjmení], právním zástupcem žalované, že nedoložil doklad o své zdravotní způsobilosti a ani se nedostavil k výkonu práce. V reakci na obdržení tohoto sdělení se žalobce s [anonymizováno] [příjmení] telefonicky spojil dne 6. 11. 2020, kdy mu bylo sděleno, že je zbytečné, aby se dostavoval do areálu [anonymizováno] v [obec], jinou instrukci neobdržel. Následně bylo žalobci ze strany žalované navrženo emailem ze dne 18. 11. 2020 ukončit pracovní poměr dohodou ke dni 31. 10. 2020. Takovýto návrh byl pro žalobce zcela neakceptovatelný. Žalovaná žalobci práci nepřiděluje, přestože jí opakovaně sdělil, že je připraven práci vykonávat, resp. podrobit se po skončení pracovní neschopnosti pracovně- lékařské prohlídce nařízené ze strany žalované jako zaměstnavatele a podle jejího výsledku následně postupovat. Žalobce opakovaně sdělil žalované, že stávající stav hodnotí jako překážky v práci na straně žalované, kdy by mu měla být vyplácena náhrada mzdy. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení náhrady mzdy za měsíc listopad a prosinec 2020, což žalovaná odmítla. Své stanovisko žalovaná odůvodňuje tím, že ve vztahu k žalobci byl dne 27. 10. 2020 vydán posudek o invaliditě, ke skončení pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou nikdy nedošlo a pracovní poměr žalobce trvá. Žalobce nastalý stav po právní stránce hodnotí tak, že žalovaná porušila svou zákonnou povinnost přidělovat zaměstnanci v pracovním 3 6 C 2/2021 poměru práci podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Důvody nepřidělování práce ze strany žalované žalobce hodnotí jako tzv. jinou překážku na straně zaměstnavatele ve smyslu ust. § 208 zákoníku práce, dle kterého mu po dobu trvání této překážky náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. U jednání dne 9. 6. 2021 doplnil, že je povinností zaměstnavatele, aby poslal zaměstnance na pracovně lékařskou prohlídku, pokud má pochybnosti o způsobilosti zaměstnance k práci. Žalobce disponuje veškerými řidičskými oprávněními, jeho způsobilost řidiče není nikterak omezena, má psychologické testy. Pokud žalovaná tvrdí, že není schopna přidělovat žalobci jinou práci, je to její problém, tuto situaci musí sama řešit rozumným způsobem ukončení pracovního poměru. 2. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobce o tom, že dne 26. 4. 2019 utrpěl pracovní úraz a že se mu zranění na prstech nohy nezhojilo, v důsledku čehož vyhledal dne 24. 6. 2019 lékařské ošetření a v důsledku komplikací byl dne 18. 10. 2019 hospitalizován. Nesouhlasila také s tím, že žalobce byl připraven po skončení pracovní neschopnosti dne 31. 10. 2020 nastoupit do zaměstnání u žalované, příp. se dohodnout na podmínkách skončení pracovního poměru. Dle jejího tvrzení se dopisem ze dne 24. 1. 2020 cestou právního zástupce obrátila na žalobce a vyzvala jej, aby se vyjádřil, o jaký pracovní úraz, který uvedl dne 18. 11. 2019 ošetřujícímu lékaři, se má jednat, aby uvedl, kdy a jakým způsobem k němu mělo dojít, aby mohla postupovat podle příslušných předpisů týkajících se šetření vzniku pracovního úrazu, a požádala žalobce, aby jí sdělil svůj současný zdravotní stav. Na to žalobce reagoval dopisem ze dne 7. 2. 2020, ve kterém uvedl, že dne 26. 4. 2019 při vystupování z nákladního auta si zranil palec a ukazováček pravé nohy, lékařskou pomoc vyhledal až 24. 6. 2019 a až další vyšetření mělo odhalit gangrénu v ráně pravé končetiny s nutností amputace pravé končetiny. Na následnou žádost právního zástupce žalované ze dne 4. 3. 2020 o sdělení bližších okolností vzniku úrazu, jeho léčení, příp. lékařské dokumentace již žalobce reagoval velmi krátce s tím, že k úrazu došlo sklouznutím při vystupování o stupačku. Za těchto okolností žalovaná neviděla důvod k posouzení tvrzeného zranění žalobce jako pracovního úrazu. Až dne 5. 11. 2020 obdržela žalovaná doporučený dopis od žalobce, který obsahoval rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti [anonymizováno] žalobce s potvrzením, že pracovní neschopnost trvala do 31. 10. 2020. Na to byla reakce žalované dopisem ze dne 5. 11. 2020, ve kterém žádala žalobce o uvedení důvodu, proč se první pracovní den po skončení pracovní neschopnosti, tj. 2. 11. 2020, nedostavil do zaměstnání, a požádala jej o předložení dokladu o jeho zdravotním stavu a způsobilosti vykonávat zaměstnání. Žalobce žalovanou o svém zdravotním stavu informoval pouze kuse ve svém vyjádření ze dne 7. 2. 2020, o jeho způsobilosti vykonávat práci žalované nesdělil nic konkrétního, až v emailu ze dne 9. 12. 2020 jeho právního zástupce se žalovaná dozvěděla, že žalobce požádal o přiznání invalidního důchodu a z předloženého posudku o invaliditě vydaného dne 27. 10. 2020 posuzující lékařkou OSZS [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že jeho zdravotní stav je hodnocen jako těžké funkční postižení se snížením pohyblivosti a celkové výkonnosti, přičemž míra poklesu jeho pracovní neschopnosti dosáhla celkové hodnoty 70 %, což odpovídá invaliditě III. stupně. Rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní neschopnosti spočívá ve zdravotním postižení v důsledku těžkého funkčního postižení diabetu. Žalobci bylo právním zástupcem žalované dne 18. 11. 2020 emailem navrženo ukončení pracovního poměru u žalované dohodou z důvodů dlouhodobého pozbytí způsobilosti dále vykonávat dosavadní práci s tím, že pracovní poměr by byl ukončen ke dni 31. 10. 2020, s čímž právní zástupce žalobce nesouhlasil s odkazem na to, že o dlouhodobém pozbytí způsobilosti vykonávat práci je třeba opatřit žalovanou pracovně- lékařský posudek. Žalovaná je přesvědčena, že žalobce si byl dlouhodobě před ukončením své pracovní neschopnosti vědom toho, že jeho zdravotní stav bude vylučovat, aby u žalované vykonával dosavadní práci. Žalovaná nemá možnost mu přidělovat jinou práci. Žalobce v požadovaném období měsíci listopadu a prosince 2020 práci pro žalovanou nevykonával, neboť ze zdravotních důvodů pozbyl 4 6 C 2/2021 dlouhodo