1 C 159/2023-30 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhá na žalovaném zaplacení částky 27 158 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 366,19 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 806,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 425,05 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5% ročně a s úrokem ve výši 22,08 % ročně z částky 13 425,05 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a dále zaplacení částky 117 210,44 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 595,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 909,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 45 160,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5% ročně a s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 45 160,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 2. 12. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na jejím základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč, žalovaný se dále zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 17 706 Kč, sestávající se ze součtu kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 13 497 Kč a poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 21měsíčních splátkách po 1 510 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 9. 2022. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, na pohledávku uhradil pouze 3 000 Kč. Pohledávka byla společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni ke dni 16. 12. 2022 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 27 158 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 13 425,05 Kč, poplatku ve výši 13 732,95 Kč, smluvených úroků a zákonných úroků z prodlení. Ve smlouvě o úvěru je sjednána úroková sazba ve výši 86% ročně, žalobkyně však požaduje smluvní úrok ve výši 22,08% ročně. Žalovaný byl žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky, ničeho však nezaplatil. 3. Dále žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 11. 3. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na jejím základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 70 000 Kč, žalovaný se dále zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 97 370 Kč, sestávající se ze součtu kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 78 627 Kč, poplatku za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 14 147 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 24měsíčních splátkách po 6 974 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 3. 2022. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, na pohledávku uhradil pouze 46 604 Kč. Pohledávka byla společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni ke dni 16. 12. 2022 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně 3 1 C 159/2023 tak požaduje zaplacení částky 117 210,44 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 45 160,81 Kč, poplatku ve výši 72 049,63 Kč, smluvených úroků a zákonných úroků z prodlení. Ve smlouvě o úvěru je sjednána úroková sazba ve výši 86% ročně, žalobkyně však požaduje smluvní úrok ve výši 22,68% ročně. Žalovaný byl žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky, ničeho však nezaplatil. 4. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, a proto soud postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 12. 2020, [číslo] ze smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 14 997 Kč, když úroková sazba činila 86% ročně. Celkovou částku ve výši 28 997 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 20měsíčních splátkách po 1 510 Kč a poslední splátkou ve výši 1 506 Kč, pod ztrátou výhody splátek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 je dále zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z výzvy k plnění ze dne 9. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB soud zjistil, že v době uzavření předmětné smlouvy byla úroková sazba za poskytnutí úvěru v průměru 7,36% ročně. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 3. 2020, [číslo] ze smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 70 000 Kč, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 94 274 Kč, když úroková sazba činila 86% ročně. Celkovou částku ve výši 150 127 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 23měsíčních splátkách po 6 974 Kč a poslední splátkou ve výši 6 968 Kč, pod ztrátou výhody splátek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 je dále zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z výzvy k plnění ze dne 9. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky. Ze statistiky úrokových sazeb ČNB soud zjistil, že v době uzavření předmětné smlouvy byla úroková sazba za poskytnutí úvěru v průměru 7,56% ročně. 7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Vzhledem k ujednáním jednotlivých smluv o úvěru se soud zabýval tím, zda smlouvy nejsou absolutně neplatné podle ust. § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s dobrými mravy. Soud v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí [název soudu], vydaná v obdobných věcech, např. na rozsudek ze dne 28. 2. 2023, č.j. [číslo jednací], a především na rozsudek ze dne 27. 9. 2022, č.j. [číslo jednací], ve kterém se obdobně zabýval platností právního úkonu – uzavřené smlouvy, která byla uzavírána jinou žalobkyní s jiným dlužníkem, avšak též s vysokou úrokovou sazbou, a ve svém rozhodnutí poukazoval vedle nálezů [název soudu] sp. zn. [ústavní nález], [ústavní nález], [ústavní nález] i na judikaturu [název soudu] v exekučních věcech ohledně způsobu posuzování platnosti smluv o spotřebitelských úvěrech jako např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a bylo v těchto souvislostech poukazováno na případy, kde se RPSN pohybovala od 94,98% po 184,17%, kde dlužník měl při splatnosti v průměru 3 - 4 roky zaplatit 2x - 3x více, než byla poskytnuta částka, jejíž zaplacení bylo zajištěno i několika smluvními pokutami, denními i jednorázovými. Dále zde odvolací soud poukazoval na to, že za 4 1 C 159/2023 přiléhavou k posuzované smlouvě považuje úrokovou sazbu z úvěrů domácnostem na spotřebu ke dni uzavření smlouvy podle databáze ČNB poměřovanou ke sjednané zápůjční úrokové sazbě. 10. V daném případě, i když žalobkyně není bankovním subjektem a je třeba k tomuto přihlédnout, pokud jde o sjednání úrokové sazby, tak jak je namítáno žalobkyní, nelze přehlédnout, že úroková sazba z úvěru domácnostem se podle statistiky v době uzavření předmětných smluv pohybovala okolo 8%, sjednané úrokové sazby ve smlouvách o poskytnutí úvěru byly ve výši 86%, jedná se o výrazné několikanásobné překročení průměrné úrokové sazby vyplývající ze statistiky ČNB. Pokud byla splatnost prvého úvěru stanovená na 21 měsíců v měsíčních splátkách po 1 510 Kč, tak při tomto za 21 měsíců mělo být uhrazeno 31 706 Kč, tedy se za necelé dva roky jedná více než dvojnásobek proti poskytnuté výši úvěru, u druhého úvěru byla splatnost stanovená na 24 měsíců v měsíčních splátkách po 6 974 Kč, při tomto za dva roky mělo být uhrazeno 167 370 Kč, tedy se jedná o téměř dva a půl násobek oproti poskytnuté výši úvěru. 11. Proto soud dospívá k závěru o absolutní neplatnosti obou uzavřených smluv o úvěru podle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s dobrými mravy, proto žalobkyni náleží pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení. Tvrzení žalobkyně, že ve skutečnosti požaduje přiznání úroku v nižší výši, 22,08% resp. 22,68% nemá na posouzení platnosti smluv žádný vliv, když smlouvy jsou dle platných smluvních ujednání absolutně neplatné od počátku. 12. Žalovanému byla poskytnuta v případě úvěru ze dne 2. 12. 2020, [číslo] částka ve výši 14 000 Kč, tak jak je i tvrzeno žalobkyní, bylo zaplaceno celkem 3 000 Kč, proto zbývá k úhradě částka 11 000 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Poněvadž žalobou byly uplatněny i zákonné úroky z prodlení z dlužné částky, nebylo důvodu žalobkyni nepřiznat zákonný úrok z prodlení z částky 11 000 Kč, když soud vychází z ust. § 573 o.z. ohledně domněnky doby dojití z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022, v němž byl žalovaný i vyzván k úhradě dlužné částky, a z