4 C 196/2023-24 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 36 500 Kč s příslušenstvím, když s žalovaným uzavřel dne 30. 8. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč. Dále bylo dohodnuto, že v případě prodlení zaplatí 2 4 C 196/2023 žalovaný jednorázovou sankci 500 Kč, za každou splátku z prodlení. Předmětem žaloby je částka 14 000 Kč, smluvní pokuta 2 500 Kč a nesplacená jistina 20 000 Kč. 2. Žalobce se k jednání omluvil, žalovaný se neomluvil a k jednání se nedostavil, soud potom ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal bez přítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 30. 8. 2022 [číslo] má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž mezi účastníky byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání. Dále byla dohodnuta sankce, že v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky, je žalovaný povinen hradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Dle potvrzení o provedené platbě bylo žalovanému zasláno 20 000 Kč. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky, což se nestalo. 4. Soudy jsou povinni v nalézacím řízení i při pasivitě dlužníka zkoumat, zda smlouva není ve zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z.. Jestliže souhrn práva povinností plynoucí ze smlouvy o úvěru je natolik nevýhodný a nevyvážený, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, je třeba pokládat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 o. z.. Vzhledem k tomu, že byl sjednán poplatek 1 % za každý den a dále i smluvní pokuta, má soud za to, že smlouva je nevýhodná a nevyvážená, a vede k nepřiměřenému poškození dlužníka a považuje jej tedy za absolutně neplatnou. Při absolutní neplatnosti smlouvy, nastupuje režim bezdůvodného obohacení, který ve smyslu ust. § 2993 o. z. znamená, že každá ze stran může požadovat pouze to, co v rámci neplatného závazku poskytla druhé straně. Žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, která doposud nebyla vrácena. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen jistinu, která mu byla poskytnuta zaplatit, včetně zákonného úroku tak, jak je žalováno. V ostatním poté návrh jako nedůvodný zamítl, neboť jej nelze přiznat. 5. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.