4 C 75/2023-75 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém původním návrhu domáhal o zaplacení částky 201 827,99 Kč, kapitalizovaného úroku 24 250,99 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 990,63 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 201 827,99 Kč od 04. 03. 2023. Svým podáním ze dne 08. 10. 2023 vzal řízení částečně zpět, a to o částku 6 660 Kč, kapitalizovaný úrok 20 140 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 660 Kč od 08. 03. 2023 do zaplacení. Na základě tohoto dispozičního úkonu žalobce soud rozhodl, že řízení ohledně těchto částek podle ustanovení § 96 o. s. ř., se zastavuje. Předmětem řízení tedy zůstává částka 199 167,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 110,99 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 322,40 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 195 167,99 Kč od 08. 03. 2023 ve výši 15 %. 2. Žalobce se domáhá zaplacení žalovaných částek, když dne 13. 09. 2021 uzavřel s žalobcem smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Podpisem se stal jeho nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. [příjmení] byla hodnota nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty. Sjednaný úvěrový rámec činil 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,68 % ze sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem 202 356 Kč. Na poskytnutý úvěr uhradil částku 57 888 Kč. Protože žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění sjednaného v podmínkách, tedy možnost zesplatnit úvěr, a k 24. 1. 2023 jej zesplatnil. Žalovaný byl vyzván splacením celého úvěru. Pro žalobce ke dni sepsání žaloby je evidována pohledávka 201 827,99 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 199 727,99 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč. Mezi účastníky byla sjednána i smluvní pokuta. Schopnost splácet úvěr u žalovaného byla řádně zkoumána, a to na základě jeho informací, provedení příslušných lustrací. Od žalovaného bylo vyžádáno ohledně příjmů a výdajů výpisy z účtů. Nespokojil se tedy s pouhým tvrzením žalovaného, ale postupoval zcela v souladu s příslušnou právní úpravou, když při posouzení úvěruschopnosti vycházel z nezbytných spolehlivých dostatečných výšky poskytnutého úvěru přiměřených informací získaných od žalovaného, doplněné o informace z nezbytných databází a výpisů z účtů. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní po předložení dvou platných dokladů, tedy občanského a řidičského průkazu. Žalovanému se zobrazil návrh k smlouvě vyplněný dle jim zadaných požadavků, byla zaslána potvrzovací SMS s kódem na telefonní číslo [tel. číslo]. Sjednaný úrok 27,88 je potom zcela přiměřený, nepříčí se dobrým mravům či ustanovením na ochranu spotřebitele. Žalovaný s návrhem nesouhlasil, když žádnou smlouvu neuzavřel, jedná se tedy o bezdůvodné obohacení, které by mělo činit 120 000 mínus provedené platby. Nebyla potom splněna povinnost prověřit úvěruschopnost, jak z hlediska časového, tak z hlediska rozsahu, neboť nebyly dostatečně zohledněny jeho další závazky, když žalovaný v době uzavření smlouvy měl minimálně závazek u dalších třech bankovních i nebankovních institucí. V době uzavření smlouvy se obvyklá úroková sazba pohybovala okolo 6- 7 %, dohodnutá úroková sazba ve výši 27,88 % je potom nepřiměřená a v rozporu s dobrými mravy. Jako účastník žalovaný uvedl, že je pravda, že úvěr byl uzavřen a nebyl splácen, neboť se dostal do dluhové pasti. Částku 26 800 Kč později zaplatil jako dluh na splátky. O úvěr žádala manželka, vůbec nic nezařizoval, jen přišly peníze. Nikdo se ho na nic neptal, žádné informace neposkytoval, neposkytoval ani telefonní číslo. Je pravda, že je ženatý a mají dům, není však pravda, že by neměli děti. Doklad totožnosti měla manželka, syn v té době marodil. K účtu neměl přístup, neboť transakce probíhaly přes tablet, který zůstal v [obec]. Nechal ho tam, neboť v té době syn marodil, aby se mohl dívat na pohádky, měl jej ve špitále, v nemocnici byl rok a půl. Jedná se o jeho soukromý účet, přestavovali barák, avšak nestíhal, neměl k účtu přístup. Když se 3 4 C 75/2023 manželky ptal na zůstatek, říkala, že vychází, ať se to neřeší. Ani mail, ani telefonní číslo tak, jak je uvedeno v dohledání informací, nejsou jeho. 3. Vzhledem k tomu, že ani jedna ze stran nečinila návrhu na doplnění dokazování, vycházel soud z listinných důkazů tak, jak byly předloženy. Z dohledání informací o činnosti klienta potom vyplývá, že bylo dohledáno jméno a datum narození žalovaného, ovšem telefonní číslo, na které odcházely SMS a email již jeho nejsou. Byly předloženy i výpisy z účtu a přehled pohybu na účtech, když mezi účastníky je zřejmé, že žalobce peněžní prostředky poskytoval. Žalobce potom dokládal metodiku posouzení úvěruschopnosti, kartu klienta, nepochybně byl předložen jak řidičský, tak občanský průkaz. Z potvrzení o prověření ověření bonity klienta je potom zřejmé, že byl žalovaný prověřován, nicméně z tohoto vyplývá, že např. počet dětí je uveden nula. Dne 9. 2. 2023 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. Ze samotné smlouvy ze dne 13. 9. 2021 [číslo] je zřejmé, že mělo dojít mezi účastníky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s tím, že byla dohodnuta roční úroková sazba ve výši 27,88 %. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % ze splatné jistiny úroku a úhradu za pojištění maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobce dále předložil úvěrové podmínky, informace o pojištění schopnosti splácet a pojištění osobních věcí a zneužití karty, rámcovou pojistnou smlouvu, dále předložil výpis čerpání splátek a úhrad, ze kterého plyne, že bylo dne 13. 9. 2021 čerpáno 120 000 Kč. Dne 21. 12. 2021 částku 3 216 Kč, dne 24. 2. 2022 částku 273 Kč, dne 16. 3. 2022 částku 582 Kč, celkem bylo ze smlouvy čerpáno 202 356 Kč. 4. Na základě prováděného dokazování dospěl okresní soud ke skutkovému závěru, že na základě revolvingového úvěru bylo z účtu žalovaného čerpáno, a to celkem 202 356 Kč. Mezi účastníky je potom nesporné, že bylo zaplaceno 57 888 Kč a po podání žaloby 26 800 Kč. 5. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jak bylo již řečeno na účet žalovaného bylo zasláno celkem 202 356 Kč, přičemž došlo ke dvěma splátkám. Soudy jsou povinny v nalézacím řízení zkoumat, zda smlouva o úvěru spotřebitelského charakteru není ve zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Jestliže souhrn práv a povinností plynoucích ze smluv tohoto úvěru je natolik nevýhodný a nevyvážený, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, je třeba pokládat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1. Jedním z předpokladů zkoumání platnosti úvěru je řádné prověření úvěruschopnosti dlužníka splácet. V daném případě má soud za prokázané, že úvěr sice zní na jméno žalovaného, nicméně veškeré záležitosti vyřizovala manželka. Žalovaný potom logicky vysvětlil, že o pohybu na účtu, byť zněl na jeho jméno, neměl příliš informací. Nelze přehlédnout, že příslušný kód byl zasílán na číslo telefonu, které není žalovaného, nejsou potom ani pravdivé informace uvedené v žádosti, zejména týkající se počtu dětí, když žalovaný nepochybně není bez vyživovací povinnosti. Je pravda, že žalobce prováděl řadu úkonu směřující k zjištění úvěruschopnosti žalovaného, avšak vycházel z informací jeho manželky, nikoliv manžela, byť se jedná o společný dluh, nebyl to žalovaný, na něž úvěrová smlouva zní, neboť tento o poskytnutí čerpání a splácení úvěru prakticky nic nevěděl. Pokud byl sjednán úrok ve výši 27,88 %, jedná se o hraniční výši úroku, když při posouzení úrokové sazby je třeba posuzovat, zda sjednaný úrok podstatně nepřevyšuje obvyklé úrokové sazby uplatněné bankami při poskytování úvěrů. Výše úroků je však pouze jednou ze skutečností, která vede ke konečnému závěru o zjevné nevyváženosti smluvního vztahu mezi účastníky. Sám žalobce ve svém návrhu kromě jistiny požaduje nejen sjednaný úrok, ale i náhradu účelně vynaložených nákladů a smluvní pokutu. Z pohledu vyváženosti smluvního vztahu proto dospěl okresní soud k závěru, že půjčku nelze brát za platnou, ale za uzavřenou v rozporu s dobrými mravy. Při 4 4 C 75/2023 absolutní neplatnosti smlouvy potom nastupuje režim bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 a 2991 odst. 1 o. z. To znamená, že každá ze stran může požadovat pouze to, co v rámci neplatného závazku poskytla druhé straně. Vzhledem k tomu, že žalobce poskytl částku 202 356 Kč a zaplaceno bylo 57 888 Kč a 26 800 Kč, je nutno vycházet z toho, a to bez ohledu na jaké části byly tyto platby započítávány, že dluh na čisté jistině čin