5 C 178/2022-110 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobkyně podala dne 12.8.2022 u zdejšího soudu žalobu a domáhala se vydání rozsudku, kterým by soud mezi účastníky vypořádal jejich společné jmění manželů, když k rozvodu jejich manželství došlo rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29.8.2019, č.j. 5 C 101/2019-17, který nabyl právní moci dne 4.9.2019. V žalobě uvedla, že předmětem vypořádání činí pouze bytovou jednotku uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku. Ohledně této bytové jednotky je v katastru nemovitostí zapsán jako její výlučný vlastník žalovaný, i když byla pořízena za trvání manželství ze společných prostředků manželů, když na její zakoupení si žalobkyně tehdy vzala úvěr a tento úvěr výhradně splácí. Kromě této bytové jednotky jiný majetek ani závazky předmětem řízení nečiní. Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil podáním došlým soudu dne 14.10.2022 v němž kromě popisu situace v manželství před rozvodem manželství uvádí k žalobě, že pokud žalobkyně vychází z ceny bytové jednotky uvedené v inzerci, byla cena v inzerátu nadhodnocena, bytová jednotka, která je předmětem tohoto řízení není nijak rekonstruována, je v původním stavu. Potvrzuje, že bytová jednotka byla pořízena za trvání manželství, kromě ní byly pořízeny v manželství tři automobily z nichž dva žalobkyně zdevastovala. Žádá, aby do předmětu řízení byla zahrnuta i nemovitost v [adresa], jedná se o nemovitost, která byla kupována ještě před uzavřením manželství. Dále požaduje do předmětu řízení zahrnout i automobily [anonymizována dvě slova] a [příjmení] [jméno], požaduje vypracovat znalecký posudek ohledně stavu a nákladů na demolici objektu [adresa] v [obec] a přilehlé budovy, neboť tato nemovitost je neprodejná. Soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne 1.10.2011 bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29.8.2019, č.j. 5 C 101/2019-17, který nabyl právní moci dne 4.9.2019. Podle § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné. Z ustanovení § 741 o.z. tedy vyplývá, že lhůta k podání návrhu na vypořádání společného jmění manželů je dána dobou tří let od právní moci rozvodového rozsudku, tedy v tomto případě tato lhůta končila dnem 4.9.2022. V této lhůtě tedy je možno ze strany rozvedených manželů podat u soudu žalobu o vypořádání společného jmění manželů a současně i v této lhůtě je možno v takto zahájeném řízení i ze strany účastníků řízení stanovovat, co ten který z nich požaduje v rámci společného jmění manželů vypořádat. Tedy v této lhůtě je nutno žalobu podat a současně v této lhůtě stanovit předmět vypořádání. V této lhůtě žalobu podala žalobkyně, žalovaný nikoli. Žaloba byla podána 12.8.2022, tedy včas a žalobkyně předmětem řízení učinila bytovou jednotku uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku. Žalovaný v průběhu řízení požadoval, aby do předmětu vypořádání jako další věci náležející do společného jmění manželů byly soudem zahrnuty i dva automobily a další nemovitost v [obec], o které navíc tvrdí, že byla koupena před uzavřením manželství a toto rozšíření předmětu řízení učinil ve svém podáním došlém soudu 14.10.2022. Rozšířil tedy předmět řízení až po uplynutí shora uvedené tříleté lhůty uvedené v § 741 o.z. a za této situace soud nemůže žalovaným požadované věci do svého rozhodování zahrnout, neboť ohledně nich nastaly již následky uplynutí lhůty uvedené v § 741 o.z., jedná-li se o věci, které opravdu do společného jmění spadají. V případě žalovaným požadované nemovitosti vyplývá z katastru nemovitostí, že se jedná o pozemek parc.č.st. [anonymizováno] jehož součástí je stavba [obec a číslo] na 3 5 C 178/2022 pozemku stojící a pozemek parc. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], které jsou v katastru vedeny jako výlučné vlastnictví žalovaného na základě kupní smlouvy z 13.7.2011 vložené do katastru nemovitostí ke dni 2.8.2011, tedy před uzavřením manželství. Za této situace tedy předmětem tohoto řízení je pouze bytová jednotka uvedená v žalobě. Ohledně předmětné bytové jednotky soud zjistil, že tato je zapsána v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [obec] [anonymizováno], její specifikace je uvedena v I. výroku tohoto rozsudku. V katastru nemovitostí je tato bytová jednotka vedena jako výlučné vlastnictví žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 3.4.2019 vložené do katastru nemovitostí dne 25.4.2019 s právními účinky vkladu ke dni 3.4.2019. Z této kupní smlouvy vyplývá, že byla uzavřena uvedeného dne žalovaným jako kupujícím se [anonymizována čtyři slova], [IČO], jako prodávajícím za ujednanou kupní cenu ve výši 140 000 Kč. Pokud se jedná o shora uvedenou bytovou jednotku, je tato sice v katastru nemovitostí zapsána jako výlučné vlastnictví žalovaného, k jejímu zakoupení však došlo v roce 2019 kupní smlouvou, tedy za trvání manželství. Tuto skutečnost ve svém vyjádření ostatně i žalovaný potvrzuje. Je nutno vyjít z ust. § 709 odst. 1 o.z., dle něhož součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství a tedy pokud za trvání manželství žalovaný předmětnou nemovitost koupil, je nutno ji považovat za součást společného jmění manželů, žalovaný nijak netvrdí, že by na koupi bytové jednotky byly použity prostředky nenáležející do společného jmění manželů. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání v tomto ustanovení o.z. uvedená pravidla, tedy v tomto případě, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, neboť v průběhu řízení nebylo ze strany účastníků tvrzeno nic v tom směru, že by bylo na tuto nemovitost něco vynaloženo z výhradního majetku některého z účastníků, že by bylo nutno přihlížet k potřebám nezaopatřených dětí, k péči o děti a o rodinou domácnost, k tomu jak se ten který z účastníků o nabytí a udržení této majetkové hodnoty zasloužil. Obvyklou cenu předmětné bytové jednotky soud zjistil ze znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně], kterou v této věci jako znalkyni za tímto účelem ustanovil. Z jejího znaleckého posudku ze dne 10.3.2023, [číslo] vyplývá obvyklá cena předmětné bytové jednotky ve výši 1 060 000 Kč, ve znaleckém posudku znalkyně uvádí jakým způsobem a na základě jakých konkrétních skutečností po provedené prohlídce k této částce dospěla. Žalovaný vůči tomuto znaleckému posudku vznesl určité námitky týkající se jím popisovaných závad (netěsnost kolem okna, plíseň, celkový prostor domu, chování obyvatel domu, nevhodnost srovnávaných nemovitostí apod.), soud ve smyslu § 127 odst. 2 o.s.ř. znalkyni požádal o podání písemného vysvětlení – vyjádření k těmto žalovaným vzneseným námitkám, znalkyně se k námitkám písemně vyjádřila a z charakteru a obsahu jejího vyjádření vyplývá, že na svých závěrech setrvává, k námitkám zaujala logické a věrohodné stanovisko. Na základě takto provedeného dokazování soud přistoupil k vypořádání společného jmění účastníků jako rozvedených manželů, když, jak již bylo shora uvedeno, je předmětem tohoto řízení pouze shora uvedená bytová jednotka, ohledně níž soud pro účely vypořádání zjistil obvyklou cenu 1 060 000 Kč. Žalobkyně přímo v žalobě požadovala, aby tato bytová jednotka byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného, z obsahu vyjádření žalovaného i z ohledání bytové jednotky znalkyní vyplývá, že žalovaný v bytové jednotce bydlí a nic nenamítá proti tomu, aby byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví. Za této situace tedy soud přikázal předmětnou bytovou jednotku do výlučného vlastnictví žalovaného. Soud ve smyslu § 742 odst. 1 písm. a) o.z. vychází z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné a za této situace 4 5 C 178/2022 tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu polovinu obvyklé ceny předmětné bytové jednotky, tedy částku 530 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o dosti vysokou finanční částku a finanční situace žalovaného, jak vyplývá z jeho v průběhu řízení podané žádosti o„ posečkání“ se zaplacením soudem stanovené zálohy na náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku, mu nedovoluje zcela jistě zaplatit tuto částku jednorázově v zákonné třídenní lhůtě, stanovil soud ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. tuto lhůtu k plnění v rozsahu tří měsíců a tímto způsobem, aniž by tím byla žalobkyně vážně poškozena, poskytuje žalovanému možnost obstarat si finanční prostředky a v dohledné d