23 C 293/2009-373 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobce se ve své žalobě podané ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném (zaměstnavateli) náhrady za ztrátu na výdělku. Žalobce původně žaloval svého původního zaměstnavatele [právnická osoba]„ v likvidaci“ [IČO] se sídlem [adresa původní účastnice]. V žalobě uvedl, že v měsíci říjnu 2009 mu bylo doručeno usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo rozhodnuto, že se doplňující rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým sodu zmítl žalobu na určení pravosti a pořadí pohledávky co do částky Kč 150.320 Kč, zrušuje. Žalobce se domáhal žalobou nároku na náhradu škody z pracovního úrazu za období roku 2006 2009. Požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta ex offo. Soudu předložil potvrzení o osobních a majetkových, výdělkových poměrech, ze kterého vyplývá, že žije pouze z důchodu ve výši [částka] měsíčně. Žalobce ve své žalobě uvedl jako žalovaného [číslo] [právnická osoba] a jako druhého žalovaného [právnická osoba] Žalobu proti [anonymizováno] pojišťovně odůvodnil tím, že proti žalovanému [příjmení] mlýnských strojů probíhá konkurz a žalobce předpokládá, že tento bude vymazán z obchodního rejstříku. Usnesením ze dne [datum] byl žalobci ustanoven advokát ex offo [titul]. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa]. Následně žalobce rozšířil žalobu podanou soudu [datum] za období od [datum] do [datum]. Náhradu na výdělku obdržel od správce konkurzní podstaty 2. žalovaného v květnu [rok] a od této doby žádnou náhradu za ztrátu na výdělku po ukončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem, neobdržel. (Svůj nárok dokládal rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutím [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], ze dne [datum], znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], znaleckým posudkem ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobce utrpěl předmětné úrazy [datum] a [datum]. Žalovaná [číslo]) [právnická osoba] ve svém vyjádření ze dne [datum] na č.l. 53 uvedla, že namítá nedostatek pasivní legitimace. Z žaloby je zřejmé, že pracovní úrazy se staly žalobci v roce [datum] a [datum]. Náhrada za tyto úrazy byla vyplácena již před datem [datum], tedy před vznikem zákonného pojištění dle vyhlášky 125/93 Sb. v platném znění, a proto případné další nároky po zániku odpovědného zaměstnavatele žalobce přejdou na stát, respektive na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a nikoliv na žalovanou [číslo]. I přesto, že žalovaná vznesla námitku nedostatku pasivní legitimace, vznesla dále námitku promlčení žalobcem uplatněného nároku. Pro případ, že by soud vůči žalované [číslo] žalobu nezamítl, žalovaná [číslo] sudu sděluje, že nesouhlasí ani s výpočtem, respektive s výší uplatněného nároku a navrhuje, aby soud ustanovil znalce, který by u žalobce přesně určil a stanovil výši náhrady za ztrátu na výdělku. Vzhledem k nedostatku pasivní legitimace je žalovaná [číslo] názoru, že má být nárok vůči ní zamítnut. Žalobce dále podal rozšíření žaloby [datum] na č.l. 60. V tomto rozšíření trval na žalobě proti druhému žalovanému a proti první žalované [příjmení] pojišťovně vzal žalobu zpět. Dále žalobce odkázal na rozsudek krajského soudu v [obec] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], ze kterého je zřejmé, že je dán jeho nárok z titulu pracovního úrazu, který utrpěl dne [datum] a dne [datum]. Ve výše citovaném rozsudku bylo rozhodnuto s konečnou platností o uplatňovaném nároku žalobce u [název soudu] o určení sporné pohledávky, kterou uplatnil v rámci konkurzního řízení na majetek žalovaného. V konkurzním řízení uspokojen nebyl. Další rozšíření žaloby podal žalobce [datum] na č.l. 89 spisu, dále [datum]. Dne [datum] byla doručena právnímu zástupci žalobce odpověď [stát. instituce] ve věci žádosti o převzetí odškodnění bývalého zaměstnance úpadce [právnická osoba] v likvidaci [celé jméno žalobce] státem. V tomto dopise bylo sděleno právnímu zástupci žalobce k jeho žádosti o převzetí náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti bývalého zaměstnance úpadce [právnická osoba] v likvidaci, [IČO], [celé jméno žalobce], který utrpěl pracovní úrazy v roce 1976 a v roce 1987, aby předložil aktuální potvrzení ČSSZ, že invalidní důchod je mu přiznán v souvislosti s jeho pracovním úrazem (úrazy) a dále potvrzení o evidenci uchazečů o zaměstnání na příslušném Úřadu práce za období od [datum]. V případě, když žalobce předloží tyto doklady, je možné za splnění ostatních podmínek podle § 195 a následující zákona číslo 65/1965 Sb. náhradu vyplácet počínaje měsícem květnem [rok]. Další žádost o rozšíření žaloby byla podána [datum] na č.l. 112. Následovalo usnesení o tom, že v řízení bude dále pokračováno na straně žalované 2) s Českou republikou- Ministerstvem práce a sociálních věcí, [obec a číslo], [část obce], Na poříčním právu [číslo], [IČO] ze dne [datum]. Tímto usnesením soud rozhodl o nástupnictví na straně žalovaného s Českou republikou- Ministerstvem práce a sociálních věcí. Toto rozhodnutí soud odůvodnil tím, že zjistil z obchodního rejstříku a evidence úpadců, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl prohlášen konkurz na majetek žalovaného a ustanoven konkurzní správce [titul]. [jméno] [příjmení]. Účinky konkurzu nastaly ke dni [datum]. Dle rozhodnutí [název soudu], [pobočka], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], byl konkurz na majetek žalovaného zrušen pro splnění rozvrhového usnesení. Dne [datum] žalovaný zanikl výmazem z obchodního rejstříku. Procesní nástupnictví je odvozeno od nástupnictví hmotně právního. V daném případě je rozhodující to, že nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 195 zákoníku práce vznikl v důsledku pracovních úrazů ze dne [datum] a ze dne [datum]. Protože žalovaný zanikl ke dni [datum] (k tomuto dni byl vymazán z obchodního rejstříku), bylo za této situace pro posouzení, zda povaha věci umožňuje pokračovat v řízení, především významné, zda povinnost uspokojit nárok žalobce přešla po zániku žalovaného na jiného a na koho. Podle ustanovení článku III bodu 8 zákona číslo 231/92 Sb. účinného od 29.5.1992 podle dosavadního ustanovení § 251 zákoníku práce (to je podle ustanovení § 251 zákoníku práce ve znění účinném do 28.5.1992) se řídí povinnost uspokojit nároky pracovníků zrušené organizace, pokud jde o nároky na náhradu škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, na jejichž uspokojování s nevztahuje zákonné pojištění podle tohoto zákona nebo povinné smluvní pojištění podle zvláštních předpisů. Podle ustanovení § 251 zákoníku práce ve znění účinném do 29.5.1992 ruší-li se organizace, určí orgán, který organizaci ruší, která organizace je povinna uspokojit nároky pracovníků zrušené organizace, popřípadě uplatňovat její nároky. Provádí-li se však při zrušení organizace její likvidace, má tuto povinnost orgán provádějící likvidaci, popřípadě stát. Podle ustanovení § 205 d odst. 1 zákoníku práce (ve znění zákona číslo 231/92 Sb. a číslo 37/93 Sb. účinném od 1.1.1993), organizace zaměstnávající alespoň jednoho pracovníka, jsou pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištěni u [právnická osoba], pokud s ní měly sjednáno toto pojištění k [datum]. Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u [anonymizováno] pojišťovny. To se nevztahuje na organizační složky státu. Podle ustanovení § 205 d odst. 8 zákoníku práce pokud při zániku organizace nepřejdou práva a povinnosti z pracovně právního vztahu na jinou organizaci, má poškozený (pozůstalý) právo přímo vůči pojišťovně, aby mu škodu nahradila. Podle ustanovení § 251 odst. 2 zákoníku práce (ve znění zákona číslo 155/2000 Sb. a [číslo] Sb. účinném od 1.1.2001), ruší-li s zaměstnavatel, určí orgán, který zaměstnavatel ruší, který zaměstnavatel je povinen uspokojit nároků zaměstnanců zrušeného zaměstnavatele. V případě, že zaměstnanci vznikl nárok z odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v době do [datum] a že se na něj nevztahuje zákonné pojištění podle ustanovení § 205 d zákoníku práce nebo povinné smluvní pojištění podle zvláštních předpisů, řídí se jejich uspokojení i nadále-včetně plnění poskytovaných po [datum] § 251 zákoníku práce ve znění účinném do 28.5.1992 (viz 21 Cdo 1704/2008). Jelikož nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vznikl v důsledku pracovních úrazů ze dne [datum] a dne [datum], tedy v době do [datum] a nevztahuje se na něj zákonné pojištění podle ustanovení § 205 d zákoníku práce nebo povinné smluvní pojištění podle zvláštních předpisů, přešla povinnost žalované o níž v projednávané věci jde, na ČR- Ministerstvo práce a sociálních věcí. Následně soud rozhodl tak, že řízení bylo zastaveno proti první žalované a že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O tom rozhodl usnesením ze dne [datum]. Následně tedy bylo pokračováno na straně žalované pouze s M