65 C 48/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se žalobou domáhají vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemku. Žalobci uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], každý v rozsahu id. 14 na uvedených nemovitostech. Na uvedených pozemcích se nachází část stavby občanského vybavení [adresa] a její příslušenství. Žalovaný je vlastníkem výše uvedené stavby občanského vybavení [adresa] v obci [obec]. 2. Tento vlastnický vztah zde existuje již od roku 1998. Žalobci nemají zájem uvedený pozemek žalovaným odprodat a vlastnické vztahy mezi účastníky nebyly doposud vyřešeny, ačkoliv žalobci již několikrát předložili žalovanému žádost o úhradu částky představující obvyklé nájemné. Poslední jednání mezi účastníky v průběhu roku 2019 rovněž nebyla úspěšná, kdy se účastníci nedokázali shodnout na výši nájemného. Žalovaný za užívání uvedeného pozemku žalobcům doposud ničeho nezaplatil. 3. Nadto žalobci uvádí, že žalovaný užívá rovněž i část pozemku parc. [číslo] rovněž v jejich vlastnictví. Nicméně, zde je mezi stranami sporné, jak velkou část užívá výlučně žalovaný a jaká část je zastavěna místní komunikací. Z tohoto důvodu se žalobci rozhodli nárokovat vůči žalovanému dlužné nájemné pouze co do rozsahu užívání pozemku parc. č. st. [číslo]. Za účelem objektivního posouzení tržní ceny nájemného si žalobci nechali vypracovat znalecké posouzení výše nájemného. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019 ze dne [datum] vyplývá, že obvyklá výše ročního nájemného za užívání pozemku parc. č. st. [číslo] představuje částku ve výši 14.880 Kč. 4. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný užívá bez právního důvodu pozemek ve vlastnictví žalobců, a to od roku 1998. Žalovaný se tak obohacuje na úkor žalobců a je povinen toto bezdůvodné obohacení v obvyklé výši vydat spolu se zákonným úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že v souladu s občanským zákoníkem je možné, s ohledem na námitku promlčení, požadovat vydání bezdůvodného obohacení spolu s úrokem z prodlení pouze za tři roky zpětně, žalobci uplatňují bezdůvodné obohacení a úrok z prodlení toliko za tři roky zpětně, a to ode dne podání této žaloby proti žalovanému, když žalovaný byl několikrát žádán o zaplacení náhrady za užívání předmětného pozemku. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že mezi stranami není sporu o tom, že žalovaný užívá uvedené pozemky bez právního důvodu a že žalobcům za toto užívání náleží náhrada. Žalovaný již nejpozději od roku 2014 s žalobci o řešení této situace jedná, avšak dosud nebylo dosaženo shody ohledně výše nájemného, přičemž je třeba zdůraznit, že s ohledem na povinností žalovaného vyplývající mj. ze zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, žalovaný preferuje odkup pozemku. Žalobci však tuto možnost opakovaně odmítají, aniž by uvedli důvody pro tento svůj postoj, jejichž řešení by následně umožnilo dosáhnout shody. 6. Žalobci výši požadovaného bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, odvozují od znaleckého posudku ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019 ze dne [datum], jež obvyklou výši ročního nájemného stanovil na částku 14 880 Kč. Naproti tomu žalovaný vychází ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] [číslo] 2019 ze dne [datum], podle něhož činí obvyklá výše ročního nájemného za pozemek částku 8 928 Kč. 7. K tomu je třeba uvést, že žalovaný je v jednáních o uzavření nájemní smlouvy povinen postupovat s péčí řádného hospodáře, jež v konkrétním případě znamená, že v případě existence dvou či více znaleckých posudků musí vycházet z toho pro něj nejpříznivějšího, a dále upřednostňovat posudky, jejichž zpracování zadal orgán veřejné moci. Stejně tak podle § 12a již zmíněného zákona o majetku státu platí, že úplata nesmí překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen, je-li uplatněna, a současně nesmí překročit výši, která je v daném místě a čase obvyklá. 8. Ze shora uvedených důvodů tedy vyplývá, že žalovaný nemohl sjednat nájemní smlouvu s nájemným vyšším, než je stanoveno ve znaleckém posudku [jméno] [příjmení]. K tomu je pak třena podotknout, že i po seznámení se s oběma znaleckými posudky a vyjádření obou znalců k posudkům druhé strany je podle názoru žalovaného posudek [jméno] [příjmení] zpracován erudovaněji a disponuje přesvědčivější argumentací – např. vychází z výše cen reálně sjednaných, nikoliv z cen inzerovaných. 9. Žalovaný pro úplnost zdůrazňuje, že s ohledem na své povinnosti vyplývající z právních předpisů nemůže hradit nájemné ani ve výši, která mezi stranami fakticky není spornou, bez uzavření řádné nájemní smlouvy. Z tohoto důvodu pak považuje uplatněný nárok na úroky z prodlení, a to dokonce od data předcházejícího zpracování posudku, z něhož žalobce odvozuje požadovanou výši nájemného, za neoprávněný a stejně tak se žalovaný domnívá, že žalobcům nesvědčí ani nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl a je připraven pozemek odkoupit, případně uzavřít nájemní smlouvu v souladu s citovaným ustanovením zákona o majetku státu. 10. Žalovaný proto ze všech shora uvedených důvodů navrhuje, aby soud stanovil bezdůvodné obohacení žalobců podle znaleckého posudku [jméno] [příjmení], zamítl nárok žalobců na požadované zákonné úroky z prodlení a přiznal žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení. 11. Na jednání dne [datum] vzali žalobci žalobu částečně zpět, a to co do nároku žalobce [číslo] na zaplacení částky 8.370 Kč spolu se zák. úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% p.a., a dále co do nároku žalobce [číslo] na zaplacení částky 8.370 Kč spolu se zák. úrokem z prodlení z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% p.a. Dále vzali zpět zákonný úrok z prodlení z částky 27.900 Kč od [datum] do [datum]. Soud tak se souhlasem žalovaného (dle § 96 odst. 3 o.s.ř.) řízení v tomto rozsahu zastavil shora ve výroku III. - VI. 12. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných na [list vlastnictví], v katastrálním území a obci [obec], vedeného Katastrálním pracovištěm Havlíčkův Brod, Katastrální úřad pro Vysočinu, každý v rozsahu id. 14 na uvedených nemovitostech (dále jen:„ předmětné pozemky“). Na uvedených pozemcích se nachází část stavby občanského vybavení [adresa] a její příslušenství, jejíž je vlastníkem žalovaný, a to stavby [adresa] v obci [obec], postavené na pozemcích parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo] a st. [číslo]. Stavba je zapsaná na [list vlastnictví], v katastrálním území a obci [obec], vedeného Katastrálním pracovištěm Havlíčkův Brod, Katastrální úřad pro Vysočinu (dále jen:„ stavba“). (viz důkaz výpisy z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], [list vlastnictví]) 13. Ze znaleckého posudku vyhotoveného znalcem [příjmení] [příjmení] [číslo] 2019 ze dne [datum] se podává, že byl zadán právním zástupcem žalobců a znalec uzavřel, že obvyklou výší za užívání nemovitých věcí – pozemků parc. č. st. [číslo], evidovaného v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec a k.ú. [obec] je [číslo] Kč/rok. Je třeba zdůraznit, že tento znalecký posudek nepokrývá celé období žalobou uplatněného nároku. V řízení byl k návrhu účastníků zpracován revizní znalecký posudek, z jehož závěrů soud dále vycházel. (viz důkaz znalecký posudek [číslo] 2019 vyhotovený Ing. [příjmení] ze dne [datum]) 14. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotovený Ing. [příjmení] k určení obvyklého nájemného k pozemku parc. č. st [číslo] ze dne [datum] se podává, že byl zadán právním zástupcem žalobců a znalec uzavřel, že obvyklou výší za užívání nemovitých věcí – pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] evidovaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro obec a k.ú. [obec], určil ve výši [číslo] Kč/rok. Pro parcelu č. st. [číslo] určil částku 17. 856 Kč. Je třeba zdůraznit, že tento znalecký posudek nepokrývá celé období žalobou uplatněného nároku. V řízení byl k návrhu účastníků zpracován revizní znalecký posudek, z jehož závěrů soud dále vycházel. (viz důkaz znalecký posudek [číslo] vyhotovený Ing. [příjmení] ze dne [datum]) 15. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019 ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] se podává, že byl zadán žalovaným a znalec uzavřel, že obvyklá výše nájemného je stanovena na hodnotu 8.00 Kč za 1 m2 plochy pozemku za 1 měsíc užívání. Prostým výpočtem 93 m2 x 8,00 Kč = 744 Kč měsíční nájemné. Rekapitulace obvyklého ročního nájemného: pozemek p. [číslo] výměra 93m2 x 8,00 Kč x 12 měsíců = 8.928 Kč. Znalec dále uvedl, že obvyklá cena je stanovena pro rok 2019. Je třeba zdůraznit, že tento znalecký posudek nepokrývá celé období žalobou uplatněného nároku. V řízení byl k návrhu účastníků zpracován revizní znalecký posudek, z jehož závěrů soud dále vycházel. (viz důkaz znale