26 C 101/2020-49 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 3 324 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč) a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] na ni byl převeden pojistný kmen [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) ve smyslu § 105b odst. 1 věty 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, čímž žalobkyně vstoupila do všech práv a povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ pojistná smlouva“). Předmětem pojistné smlouvy bylo sdružené pojištění vozidla na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala platit pojistné ve výši 3 936 Kč splatné čtvrtletně vždy k 19. dni druhého, pátého, osmého a jedenáctého měsíce roku. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum] a dne [datum] došlo k výpovědi pojistné smlouvy ze strany žalované a pojištění tak zaniklo. Žalované vznikl nedoplatek na pojistném za období [datum] až [datum]. Dlužná částka je tvořena poměrnou částí pojistného za pojistné období od [datum] do [datum] ve výši 3 324 Kč. Jelikož žalovaná z dlužné částky neuhradila ničeho a na předžalobní upomínku nereagovala, požaduje žalobkyně zaplacení částky ve výši 3 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním svého opatrovníka ze dne [datum], kdy sdělila, že žalovaný nárok zcela neuznává co do důvodu a výše. Sdělila přitom, že s ohledem na dosud známý obsah spisu nelze pominout otázku existence a případné neplatnosti údajné pojistné smlouvy, neboť, žalovaná nemá od [datum] statutární orgán. S ohledem na dosud dostupné podklady tak je sporné, zda vůbec mohla pojistná smlouva vzniknout, neboť o jejím obsahu neměl za žalovanou kdo jednat a tuto platně uzavřít. 3. Žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že při sjednání pojistné smlouvy za žalovanou jednal pan [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne [datum], přičemž k tomuto datu byl jako jednatel žalované v obchodním rejstříku zapsán pan [jméno] [příjmení]. Právní předchůdkyně žalobce přitom neměla důvod pochybovat o správnosti údajů v obchodním rejstříku, přestože panu [jméno] [příjmení] zanikla funkce jednatele již ke dni [datum], jelikož toto bylo v obchodním rejstříku zapsáno až [datum]. Žalobkyně tak jednala v dobré víře, že doložená plná moc je platná. 4. Žalovaná v replice ze dne [datum] namítla nedostatek pasivní legitimace žalované, jelikož pokud byla pojistná smlouva uzavřena za žalovanou panem [jméno] [příjmení] na základě plné moci ze dne [datum], tak tuto plnou moc neměl za žalovanou panu [příjmení] kdo platně udělit, když žalovaná v té době neměla jednatele. 5. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní (právní předchůdkyní žalobkyně) a žalovanou uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Předmětem pojistné smlouvy bylo sdružené pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizováno 6 slov], [příjmení]: [číslo], [registrační značka] na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala platit pojistné ve výši 3 936 Kč splatné čtvrtletně vždy k 19. dni druhého, pátého, osmého a jedenáctého měsíce roku. Za žalovanou jednal [jméno] [příjmení] na základě plné moci udělené dne [datum] [jméno] [příjmení], který byl v obchodním rejstříku zapsán jako jednatel žalované. Tuto funkci vykonával do [datum], ale tento údaj byl vymazán v obchodním rejstříku až [datum]. Dne [datum] došlo k výpovědi pojistné smlouvy ze strany žalované, neboť vozidlo bylo vyřazeno z evidence. Dne [datum] pak žalobkyně informovala žalovanou o zániku pojistné smlouvy ke dni [datum] s tím, že na pojistném vznikl dluh ve výši 3 324 Kč. Žalobkyně zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do [datum]. Žalobkyně následně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne [datum], jíž žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 3 524 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky ve smyslu §142a o.s.ř. Žalovaná v průběhu řízení nikdy nerozporovala to, že žalovanou částku neuhradila. 7. Soud zamítl provést důkaz výslechem bývalého jednatele žalované [jméno] [příjmení] navrhovaný žalovanou pro jeho nadbytečnost. Provedení tohoto důkazu by nijak nepomohlo prokázání skutkového stavu tak, aby to mělo vliv na výsledek řízení a v konečném důsledku by pouze vedlo k prodloužení délky řízení a navýšení nákladů řízení. 8. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. 9. Soud na věc aplikoval zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále také jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 10. Podle § 3 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit11), pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. 11. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 12. Podle § 2782 odst. 1 o.z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 13. Podle ustanovení § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. S ohledem na shora uvedené soud po právní stránce konstatuje, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na základě které se žalovaná zavázala hradit žalobkyni sjednané pojistné. K zániku pojistné smlouvy došlo výpovědí žalované z důvodu vyřazení vozidla z evidence a žalobkyně má právo na úhradu dlužného pojistného za období, po které trvala pojistná smlouva. Co se týče otázky pasivní legitimace, tak zde soud musel dát za pravdu žalobkyni s ohledem na princip materiální publicity obchodního rejstříku vyjádřený v § 8 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících:„ Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.“ Ke dni uzavření pojistné smlouvy a ke dni udělení plné moci [jméno] [příjmení] měla žalovaná v obchodním rejstříku zapsaného jako jednatele pana [jméno] [příjmení]. Žalovaná