39 C 187/2018-47 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne [datum] došlo ke zranění pojištěnce žalobkyně pana [jméno] [příjmení] při výkonu práce [anonymizována dvě slova], kdy tento obsluhoval kulisy na technickém výtahu, přičemž šlápl do prostoru nezabezpečeného požárního průduchu, který se nachází na podlaze výtahu a propadl jí z výšky 3 metrů na zem v zadní části jeviště. V důsledku pádu došlo k poranění pojištěncovi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Úraz se odehrál v prostorách [anonymizována dvě slova], kterou má žalovaná pronajatou od státu na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. V daný okamžik probíhalo představení třetí osoby, společnosti [právnická osoba], která byla oprávněna představení pořádat na základě smlouvy o užívaní prostor divadla ze dne [datum]. K ošetření zranění pojištěnce byla nutná mj. [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] v [část obce], čímž vznikla žalobkyni škoda spočívající v nákladech zdravotní péče poskytnuté pojištěnci v celkové výši [částka]. Ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (dále jen„ ZVZP“) má žalobkyně právo tyto náklady požadovat po osobě, která svým zaviněním protiprávním jednáním poškození zdraví způsobila. Odpovědnost žalované dovozuje z ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) a z odpovědnosti za škodu dle ust. § 2924 NOZ. Dále žalobkyně odkázala na ust. § 101 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“), platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, přičemž takovou povinnost má podle § 101 odst. 5 ZP i vůči fyzických osobám, které se s jeho vědomím zdražují u něj na pracovišti. Žalovaná nezajistila v rozporu s předpisy upravujícími bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti zajištění požárního průduchu proti pádu, je povinna uhradit žalobkyni vzniklou škodu ve smyslu ust. § 2910 NOZ. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná nese i odpovědnost z provozní činnosti, neboť škoda vznikla v souvislosti s provozní činností žalované, která nepodnikla žádné kroky, aby jí předešla ve smyslu ust. § 2924 NOZ. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila podáním ze dne [datum] a uvedla, že nárok v žalobě uplatněný neuznává. K tvrzené odpovědnosti dle ust. § 2910 NOZ žalovaná uvedla, že předpokladem odpovědnosti za škodu by mělo být mj. jiné protiprávní jednání (konání či opomenutí), příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy a dále zavinění. Žalovaná se výslovně ohradila proto tomu, že by z její strany došlo k porušení ochranných norem, nedošlo k porušení zákonné prevenční povinnosti předcházet škodám. V době úrazu pojištěnce byly prostory divadla [anonymizováno] užívány [právnická osoba] s.r.o., která v těchto prostorách provozovala [anonymizována dvě slova] na základě smlouvy ze dne [datum], kdy z čl. 2 této smlouvy plyne, že objednatel si na své náklady zajistí všechny technické profese k realizaci jednotlivých představení muzikálu. Žalovaná namítá, že v době úrazu nebyl pojištěnec jejím zaměstnancem. Žalobce byl v té době OSVČ ve smluvním vztahu se [právnická osoba] s.r.o.. K odpovědnosti z provozní činnosti dle ust. § 2924 NOZ uvedla, že žalovaná sama nepořádala představení, ale pouze poskytla prostory, které má v nájmu k užívání třetí osobě [právnická osoba] s.r.o., která na své náklady provozovala činnost. Uvedla, že odpovědnost za škodu z provozní činnosti ve smyslu § 2924 NOZ by měla být aplikována pouze na případy, kdy provozní činností vznikne škoda subjektu mimo samotné provozní činnosti (např. divákovi v hledišti) a nikoliv osobě, která zde vykonávala činnost na základě pracovní smlouvy či na základě jiného právního jednání. V tomto směru žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1906/2004. Žalovaná dále uvedla, že žalobce byl řádně proškolen v oblasti BOZP a OP. Předmětný průduch byl řádně označen a zakreslen v kolaudačních plánech a zkolaudován a nelze po žalované požadovat, aby byl zakryt, neboť právě zakrytím průduchu by naopak dopustila porušení relevantních předpisů v oblasti požární bezpečnosti. 3. Žalobkyně se následně vyjádřila k věci dne [datum] a uvedla, že skutečnost, že žalovaná smluvně přenesla povinnost zajistit dodržení předpisů upravujících BOZP na třetí subjekt, jí nemůže zbavit povinnosti k náhradě škody. Pochopitelně není vyloučen regres žalované vůči [právnická osoba] s.r.o.. Uvedla, že argument žalované o tom, že žalobce nebyl jejím zaměstnancem neobstojí, neboť povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Dále uvedla, že je zřejmé, že ochranné normy nebyly dodrženy, neboť požární průduch byl v rozporu s předpisy upravujícími BOZP nezabezpečen. 4. Žalovaná ve své duplice ze dne [datum] uvedla, že žalobkyně dovozuje odpovědnost žalované jednak z ustanovení § 2910 věty druhé NOZ, jako odpovědnost za škodu vzniklou pojištěnci žalobkyně, panu [jméno] [příjmení] zaviněným porušením zákonné povinnosti ze strany žalované, jednak z ust. § 2924 NOZ, věty první, jako odpovědnost za škodu způsobenou provozní činnosti žalované, nicméně se nevypořádala se skutečností, že pojištěnec v době incidentu nebyl zaměstnancem žalované, ale byl zaměstnancem [právnická osoba], s.r.o. Žalobkyně tak dle žalované zcela přehlíží skutečnost, že v době incidentu žalovaná svou podnikatelskou činnost v prostorách divadla nevykonávala, neboť prostory byly poskytnuty k užívání [právnická osoba], s.r.o. Žalovaná uzavřela se [právnická osoba], s.r.o. smlouvu o užívání prostor. Touto smlouvou došlo mimo jiné i k úpravě povinností v oblasti BOZP během konání představení (viz čl. 5 a 5.4 smlouvy o užívání prostor). Žalovaná předmětné prostory sama ke své podnikatelské činnosti v době úrazu pana [příjmení] nevyužívala a nebyla ani fakticky schopna ovlivnit uspořádání předmětných prostor z hlediska zajištění BOZP. Nadto při převzetí prostor od žalované byl požární průduch řádně označen páskou na podlaze a samolepkami. Žalovaná navíc objekt pravidelně kontrolovala z hlediska požadavků na zajištění BOZP a PO a jak již uvedla, zabezpečení požárního průduchu nebylo v knize bezpečnostním [anonymizováno] označeno jako závada k odstranění. Skutečnost, že průduch je instalován v souladu s protipožárními předpisy, potvrdilo i šetření Policie ČR. K namítanému způsobení škody provozní činnosti žalované uvedla, že vzniklá újma nebyla způsobena její vlastní provozní činnosti, popřípadě věcí žalované použité při provozní činnosti nebo vlivem provozní činnosti na okolí. Uvedené prostory poskytnuty k užívání [právnická osoba], s.r.o. a žalovaná se na organizaci produkce této společnosti nepodílela. Za provozní činnost žalované (ve smyslu § 2924 OZ) lze stěží považovat pouhé přenechání (podnájem) prostor pro uspořádání produkce ze strany [právnická osoba], s.r.o. Nadto poukazuje na to, že škoda vyvolaná provozní činností by měla být důsledkem specifického charakteru určitého provozu a odkázala při tom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2429/2007. I kdyby provozovatelem představení byla přímo žalovaná, jen samotná organizace kulturní akce nepředstavuje provozní činnost, která by zakládala odpovědnost za škodu ve smyslu § 2924 OZ (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 25 Cdo 776/2012). Závěrem uvedla, že si není vědoma toho, že by z její strany došlo k zanedbání péče, kterou lze po ní rozumně požadovat, aby nedošlo k újmě. K aktivní legitimaci týkající se § 2924 OZ žalovaná uvedla, že právo na náhradu škody může ve smyslu tohoto ustanovení uplatnit pouze osoba, která stojí vně (mimo) provozu. I kdyby pojištěnec byl zaměstnancem žalované, popřípadě by v době incidentu žalovaná vykonávala na pracovišti svou provozní činnost, při které by došlo ke zranění pojištěnce, nelze se v takovém případě domáhat náhrady škody podle § 2924 OZ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2005, sp. zn. 25 Cdo 1906/2004). 5. Soud k věci provedl následující dokazování: 6. Z mandátní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] (žalovanou) jako mandantem a panem [příjmení] [příjmení] jako mandatářem bylo zjištěno, že tito uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo vymezení vzájemných práv a povinností smluvních stran. Na základě této smlouvy se mandatář zavazuje mandantovi, že řádně splní předmět této smlouvy. Předmětem smlouvy dle čl. II bod 2.2 bylo, že mandatář bude pro mandanta na základě této smlouvy vykonávat činnost jevištního [anonymizováno] při všech představeních a kulturně společenských akcích, které se budou konat v divadle [anonymizováno] dle schváleného plánu obsazení divadla [anonymizováno] a dle schváleného časového harmonogramu mandanta, provádění poradenské a odborné konzultační činnosti v oblasti jevištní [anonymizováno] a zajišťování prací při obsluze jevištní [ano