41 C 181/2020-21 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. a III. tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši [částka] (půjčka ve výši [částka], souhrnný poplatek ve výši [částka]). Půjčka měla být splácena v hotovosti v [anonymizováno] pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí [anonymizováno] týdnů od data podpisu, t.j [datum]. Žalobkyně od právního předchůdce neobdržela informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalované na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka]. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši [částka] a souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši [částka]. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou příslušenstvím pohledávky, viz ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje kapitalizovaný úrok. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem [anonymizována tři slova] a žalobkyní [název žalobkyně] k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum] podle čl. XV. odst. 15.3. in fine smlouvy. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy dle čl. II. odst. 2.1. a 2.2. smlouvy. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínka, která byla žalované před podáním žaloby zaslána, je datována dnem [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl dne [datum] v nepřítomnosti účastníků v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně se z účasti u jednání včas omluvila, o odročení jednání nežádala. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 4. Soud provedl při jednání konaném dne [datum] dokazování listinnými důkazy a takto zjistil a vzal za prokázané skutečnosti tvrzené žalobkyní: Žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši [částka] (půjčka ve výši [částka], souhrnný poplatek ve výši [částka]). Půjčka měla být splácena v hotovosti v [anonymizováno] pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí [anonymizováno] týdnů od data podpisu, t.j [datum]. Žalobkyně od právního předchůdce neobdržela informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalované na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka]. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši [částka] a souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši [částka]. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou příslušenstvím pohledávky, viz ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje kapitalizovaný úrok. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem [anonymizována tři slova] a žalobkyní [název žalobkyně] k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum] podle čl. XV. odst. 15.3. in fine smlouvy. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy dle čl. II. odst. 2.1. a 2.2. smlouvy. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínka, která byla žalované před podáním žaloby zaslána, je datována dnem [datum]. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil a vzal za prokázané z kopie smlouvy o půjčce [číslo] smluvních podmínek, smluv o postoupení pohledávek včetně jejich příloh, oznámení o postoupení pohledávky, dokladu o odeslání o oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o zaplacení kupní ceny, výpisu [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyně z obchodního rejstříku, poštovního podacího archu, předžalobní upomínky a dokladu o jejím odeslání. 5. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Soud dospěl na základě tvrzení účastníků, provedeného dokazování a předmětné právní úpravy k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu uvedeném ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, když nedůvodnou žalobu shledal pouze v tomto rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení úroku z prodlení nad zákonnou výši, pročež v tomto rozsahu žalobu výrokem III. tohoto rozsudku zamítl. Smlouva o půjčce představuje tzv. reálný kontrakt, k jejímuž uzavření je nezbytné, aby věřitel odevzdal předmět půjčky dlužníkovi. Na žalobkyni tak leželo břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že plnění, jehož vrácení se na jistině domáhá, její právní předchůdkyně žalované poskytla na základě smlouvy o půjčce se žalovanou uzavřené. Soud má za zjištěné prokázané odevzdání předmětu půjčky spočívajícím v peněžitém plnění žalované. Naopak žalovaná netvrdila, tím méně prokazovala, že by žalobou požadované plnění žalobkyni vrátila. Soud proto žalobě co do požadované jistiny vyhověl v celém rozsahu, když nárok žalobkyně se opírá o ust. § 657 obč.. Nárok na požadované příslušenství je opřen o ust. § 517 odst. 1 obč. zák., jeho výše o nař. vl. č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o