60 C 4758/2018-29 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podanou žalobou se žalobkyně v soudním řízení domáhá na žalované straně zaplacení 26 441 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její předchůdkyně [právnická osoba] se žalovanou stranou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytla v den uzavření smlouvy ve sjednané výši peněžní prostředky a to v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, které se nacházely na zadní straně smlouvy. Žalovaná strana se zavázala poskytnuté peněžní prostředky a dále poplatek tvořený sjednaným úrokem, sjednanou odměnou za administrativní zpracování půjčky a náklady za hotovostní inkaso splátek, splácet ve sjednaných týdenních splátkách. Žalovaná strana podle obsahu žalobních tvrzení porušila svoje smluvní povinnosti, když peněžní prostředky řádně a včas nesplácela. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaná strana dostala do prodlení s úhradou všech sjednaných a neuhrazených splátek a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení celé dlužné částky včetně poplatku. Jelikož žalovaná strana dlužnou částku neuhradila, požaduje žalobkyně její zaplacení v soudním řízení a to včetně sjednaného úroku z dlužné částky a s ohledem na prodlení žalované strany s úhradou dluhu rovněž včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, obojí za vymezené období, když úrok a úrok z prodlení za část období žalobkyně kapitalizovala. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba] 2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila. 3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: [právnická osoba] (dále jen„ společnost“), [IČO], se sídlem [adresa], na základě které se zavázala poskytnout žalované straně v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky do sjednané výše. Žalovaná strana podpisem smlouvy potvrdila, že peněžní prostředky ve sjednané výši v den podpisu smlouvy v hotovosti převzala. Žalovaná strana se současně zavázala zaplatit společnosti v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve sjednané výši sestávající z úroku, poplatku za administrativní činnost a nákladů hotovostního inkasa splátek. Celkovou částku (půjčka a poplatek) byla žalovaná strana povinna splácet v pravidelných hotovostních týdenních splátkách ve sjednané výši. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy. V těchto podmínkách účastníci sjednali výpůjční úrokovou sazbu, dále povinnost společnosti vést o každé splátce celkové částky záznam v Kartě splátek, případně vystavit zákazníkovi písemné potvrzení o převzetí této splátky. Účastníci dále právo zákazníka na splácení půjčky zcela nebo zčásti před termínem splatnosti, jakož i pro případ, že zákazníkem zaplacená částka nestačí na úhradu všech jednotlivých splatných splátek celkové dlužné částky, právo společnosti použít zaplacenou částku na uhrazení jednotlivých splatných splátek celkové dlužné částky a to v pořadí od splátky splatné nejdříve. Účastníci se konečně dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Z Karty splátek žalované strany vyplynulo, že sjednané týdenní splátky celkové částky řádně a včas nehradila. Společnost pohledávku za žalovanou stranou postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni, což žalované straně doporučeným dopisem oznámila. Žalobkyně (prostřednictvím svého zástupce) následně doporučeným dopisem vyzvala žalovanou stranou k úhradě celkové dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu pro případ jeho neuhrazení. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci, resp. předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované do sjednané výše peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o sjednaný úrok z úvěru dojednaným způsobem splatit. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, tj. jako smlouvu o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky čerpala, sjednaným způsobem je však, včetně úroku a poplatků, nesplácela. Předchůdkyně žalobkyně proto postupovala v souladu se smluvním ujednáním, obsaženým v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru a od smlouvy odstoupila. Vzhledem k tomu vznikla žalované povinnost vrátit dosud nesplacenou část poskytnutého úvěru, včetně sjednaného úroku, smluvní pokuty a poplatků, jak je v žalobě požadováno. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila, dostala se do prodlení a předchůdkyni žalobkyně v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v pozdějším znění. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky trvá pro žalovanou až do jejího úplného uhrazení. 8. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, soud žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, když žalobkyně splnila povinnost dle ust. § 142a o.s.ř. a žalované straně zaslala ve stanoveném termínu před zahájením soudního řízení předžalobní výzvu k plnění. Přiznaná částka sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 323 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem a to za 3 úkony právní služby ve výši 2 180 Kč úkon, tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní upomínky, sepis žaloby (ust. § 7 ve vazbě na ust. § 11 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč úkon (ust. § 13 odst. 2 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.), vše, s výjimkou soudního poplatku, zvýšené o DPH ve výši 21% vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, celkem tedy 10 325,40 Kč. 10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná strana je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Lhůta k plnění uložených povinností byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 12. Závěrem soud dodává, že účastníkům řízení ani po vydání tohoto rozsudku nic nebrání v tom, aby žalobkyně na základě vzájemné dohody umožnila žalované straně úhradu přiznaného nároku v jiné lhůtě, příp. ve splátkách, které si účastníci sami dohodnou.