12 C 16/2019-36 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Předmětem řízení je vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 122 350 Kč představující nárok na náhradu škody žalovaného vzniklé oddálením dražby, které způsobil žalobce. Vzájemný návrh byl podán dne 18. 6. 2019 v řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě vedeném Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] a z předmětného řízení vyloučen k samostatnému řízení vedenému pod sp. zn. [spisová značka] usnesením ze dne 18. 6. 2019, č. j. [číslo jednací]. 2. Podáním ze dne 18. 6. 2019 se žalovaný, který v řízení pod sp. zn. [spisová značka] vystupoval jako žalovaný 1), po žalobci domáhá náhrady škody ve výši 122 350 Kč, která mu byla způsobena dle § 46b odst. 5 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách (dále jen„ ZVD“), oddálením konání veřejné dražby, resp. zrušením veřejné dražby, v jejímž rámci mělo dojít k prodeji zástavy spočívající v [anonymizována dvě slova] kmenových nekotovaných akcií na jméno, o jmenovité hodnotě [částka] za jednu akcii s pořadovými čísly [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], vydaných jako hromadné listiny [číslo] emitovaných [právnická osoba], a.s., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ zástava“), přičemž tato veřejná dražba se měla konat dne 25. 10. 2017 dle dražební vyhlášky č. [anonymizováno] ze dne 6. 10. 2017 (dále jen„ veřejná dražba“). Žalobce zrušení veřejné dražby způsobil podáním žaloby na nepřípustnost prodeje zástavy ve veřejné dražbě k Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 17. 10. 2019 (řízení vedené pod sp zn. [spisová značka]) .. Škoda vyčíslená žalovaným se skládá z odměny znalci ve výši 80 000 Kč za zpracování posudku, kterým byla určena cena prodávané zástavy, a z odměny ve výši 42 350 Kč uhrazené dražebníkovi za organizaci veřejné dražby, která musela být zrušena. Veřejná dražba naplánovaná na den 25.10.2017 nemohla být konána. Žalovaný uvedl, že po pravomocném skočení řízení o žalobě na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě bude muset realizovat veřejnou dražbu novou a opětovně vynaložit náklady na znalecký posudek a odměnu dražebníkovi. 3. V řízení vedeném pod sp. zn. [anonymizována tři slova] / [číslo] se žalobce domáhal určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě dne 25. 10. 2017. Žaloba žalobce byla rozsudkem ze dne 18. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], v právní moci dne 2. 6. 2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, č. j. [číslo jednací], zamítnuta jako nedůvodná. 4. Žalobce nárok žalovaného na náhradu škody dle § 46b odst. 5 ZVD neuznal ani zčásti a bránil se tím, že ačkoli byla žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy pravomocným rozhodnutím shledána jak soudem prvního stupně, tak soudem odvolacím jako nedůvodná, neznamená to, že by byla bezdůvodná, když žalobce pouze chránil svá práva, přičemž jeho případný neúspěch při takové ochraně nečiní žalobu bezdůvodnou ve smyslu § 46b odst. 5 ZVD. Žalobce se dále bránil tíml, že ačkoli byla žaloba způsobilá oddálit prodej zástavy, nebyla bez důvodu, jelikož žaloba bezdůvodná buď neobsahuje důvody, pro které je podávána, nebo obsahuje takové důvody, které jsou zjevně obstrukční až šikanózní, nesmyslné, neopodstatněné, zatímco žaloba nedůvodná je opatřena příslušnou právní argumentací, s níž se soud neztotožní a věc posoudí jinak. Dále na svou obranu žalobce uvedl, že teleologickým výkladem smyslu ustanovení § 46b odst. 5 ZVD je především odradit žalobce od účelového jednání, kterým by podával žalobu„ bez důvodu“ pouze s cílem poškodit žalovaného, nikoli odradit někoho, kdo se žalobou v dobré víře domáhá ochrany svých subjektivních práv, protože jinak by to znamenalo, že by došlo k odepření spravedlnosti a k rozporu s principem práva na spravedlivý proces, když by opačným výkladem mohla odradit od podání žaloby pouze obava, že by soud právní názor v žalobě shledal jako nesprávný. 5. Při nařízeném jednání soud provedl dále popsané dokazování, jednotlivé důkazy pak hodnotil podle ustanovení § 132 o. s. ř. jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech, a dospěl na tomto základě k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že v řízení vystupoval žalobce a žalovaný ve shodném postavení jako v tomto řízení, přičemž na straně žalované byla dále žalovaný 2) [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa], který se tohoto řízení neúčastní (dále jen„ [anonymizováno]“). Žalobce se domáhal určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě, a to zástavy [anonymizováno] kmenových nekótovaných akcií na jméno blíže specifikovaných v odstavci 2 odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobce dne 19. 9. 2013 jako akcionář a zástavce uzavřel společně s dalšími osobami jako akcionáři a zástavci se žalovaným jako zástavním věřitelem smlouvu o zastavení cenných papírů, a to za účelem zajištění budoucích peněžitých pohledávek vzniklých ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným jako věřitelem a [právnická osoba] věže [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako dlužníkem. Žalobce argumentoval tím, že zástavní právo zřízené k akciím zaniklo dne 31. 8. 2017, neboť žalobci nebyl k tomuto dni oznámen ani prokázán vznik jakékoliv zajišťované pohledávky dle zástavní smlouvy. Dále žalobce argumentoval tím, že se dozvěděl, že se dne 25. 10. 2017 měla konat veřejná nedobrovolná dražba zástavy na návrh žalovaného, v oznámení o dražbě však nebyl uveden důvod navržení dražby. Žalobce namítal nezákonnost veřejné nedobrovolné dražby pro nesplnění podmínek § 36 odst. 1 ZVD. Soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, když neuznal ani jednu námitku žalobce za relevantní a dospěl k závěru, že zde nejsou podmínky pro rozhodnutí o určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě, ke stejnému závěru dospěl i soud odvolací, který svým rozsudkem ze dne 20. 5. 2020, č. j. [číslo jednací], rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Soud rovněž ze spisu zjistil, že žalovaný v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] před soudem I. stupně uplatnil dne 17. 1. 2019 nárok na náhradu škody dle § 46b odst. 5 ZVD. 7. Z faktury [číslo] ze dne 30. 11. 2017 splatné dne 21. 12. 2017 bylo soudem zjištěno, že žalovanému byly dražebníkem [právnická osoba] vyúčtovány náklady veřejné dražby, která se měla konat dne 25. 10. 2017 dle dražební vyhlášky č. [anonymizováno] ze dne 6. 10. 2017, ve výši 42 350 Kč, přičemž z výpisu z banky o provedení platby ze dne 12. 1. 2018 bylo zjištěno, že vyúčtovanou částku žalovaný uhradil. 8. Z faktury [číslo] ze dne 26. 9. 2017 splatné dne 6. 10. 2017 bylo soudem zjištěno, že žalovanému byla znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [IČO], vyúčtována částka 80 000 Kč za vypracování znaleckého posudku [číslo] zpracovaného za účelem stanovení výchozí ceny akcie [právnická osoba], a.s. při veřejné dražbě, která se měla konat dne 25. 10. 2017 dle dražební vyhlášky č. [anonymizováno] ze dne 6. 10. 2017, přičemž z výpisu z banky o provedení platby ze dne 10. 10. 2017 bylo zjištěno, že vyúčtovanou částku žalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] uhradil. 9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne 25. 10. 2017 se měla konat nedobrovolná veřejná dražba zástavy představující [anonymizováno] ks kmenových nekotovaných akcií na jméno emitovaných [právnická osoba], a.s. Podáním žaloby ke zdejšímu soudu žalobcem dne 17. 10. 2017 došlo k zahájení řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy v této dražbě, které bylo pravomocně skončeno rozsudkem ze dne 18. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], v právní moci dne 2. 6. 2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, č. j. [číslo jednací], tak, že byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná. Veřejná dražba, která se měla konat dne 25. 10. 2017, musela být z důvodu podání předmětné žaloby zrušena. Bylo prokázáno, že žalovaný vynaložil za zrušenou veřejnou dražbu peněžní prostředky na náklady dražby dražebníkovi [anonymizováno] ve výši 42 350 Kč a na vypracování znaleckého posudku stanovujícího výchozí cenu prodávaných cenných papírů znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 80 000 Kč, obě částky žalovaný uhradil. Žalovanému tedy vznikla zrušením veřejné dražby škoda v celkové výši 122 350 Kč. 10. Dle § 46b odst. 1 ZVD pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná. Dle odst. 2 předmětného ustanovení je-li podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto. 11. Dle § 46b odst. 5 ZVD ten, kdo podal bezdůvodně žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, jes