13 C 259/2018-54 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 858 178 Kč s příslušenstvím, představovaným úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od [datum] do zaplacení z titulu náhrady škody. Žalobkyně uvedla, že žalovaná jako zadavatel, v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách zahájila otevřené řízení na veřejnou zakázku [příjmení] a implementace informačního systému pro dohled nad hazardními hrami (dále jen„ zakázka“). Oznámení o zakázce bylo zveřejněno dne [datum]. Z odůvodnění požadavků na technické kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky se podává, že žalobkyně požadovala čtyřčlenný realizační tým. V návaznosti na výše uvedené ke dni [datum] vytvořila žalobkyně ze svých zaměstnanců speciální nově vytvořený tým pro zpracování nabídky do výběrového řízení a vydal pracovní pokyn třem svým zaměstnancům. Jednalo se zejména o zaměstnance žalobkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V průběhu zadávacího řízení bylo vydáno 59 dodatečných informací (dále jen“ DI“). Uveřejňování dodatečných informaci a změn zadávací dokumentace bylo nepřehledné, zejména kvůli velkému objemu těchto informaci a změn. Díky tomu bylo někdy obtížné posoudit aktuálnost zejména starších DI. Zapracování úprav do nabídky podle každé DI bylo velmi náročné a vyžádalo si pokaždé řádově desítky MD (člověkodnů). Nabídku žalobkyně podala až po uveřejnění DI [číslo] dne [datum]. Po každé DI žalobkyně přepracovala nabídku, aktualizovala již propadlá potvrzení o základní kvalifikaci, vytiskla a svázala potřebná paré. Po zveřejnění další DI se posunul celý proces a postup přípravy nabídky se opakoval. Vzniklo tedy 59 verzí nabídky a ve mzdových nákladech přípravného týmu bylo pro klienta vypracování nabídky bezprecedentně náročné. 2. Rozhodnutím žalované o zrušení zadávacího řízení k veřejné zakázce ze dne 28. 2. 2017 pod [číslo jednací] bylo rozhodnuto o zrušení zadávacího řízení (dále jen„ rozhodnutí“). Z rozhodnutí vyplývá, že žalovaná pochybila, přičemž pochybení není možné zhojit a z tohoto důvodu zadávací řízení zrušila. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná vyhlásila veřejnou zakázku, žalobkyně řádně a včas předložila svou nabídku, avšak před tím, než byly nabídky posouzeny a vyhodnoceny, bylo zadávací řízení důvodu na straně žalované zrušeno. Odpovědnost za zpracování zadávacích podmínek veřejné zakázky spočívá jednoznačně na žalované, která zadávacímu řízení musí věnovat náležitou pozornost. Jedná se tedy o odpovědnost za škodu odpovídající nákladům uchazeče vynaloženým na účast v zadávacím řízení. 3. Nárok na náhradu škody se týká celkových nákladů vynaložených na část speciálního týmu ve složení zaměstnanců žalobkyně ([příjmení], [příjmení], [příjmení]), jež se zabýval zpracováním nabídek do výběrového řízení za období [číslo] až [číslo] v souhrnné výši 858 177,99 Kč. Právní zástupce žalobkyně u žalované uplatnil nárok předžalobní výzvou ze dne [datum], kdy žalobkyně uplatnila veškeré vynaložené náklady. Žalovaná přípisem ze dne [datum] nárok odmítnula paušálně s tím, že nemá prokázanou existenci škody, ani vznik odpovědnosti žalované. Žalobkyni tak nezbývá, než svůj nárok uplatnit soudně. Žalobkyně prozatím omezuje svůj nárok na celkové nákladů vynaložené na část speciálního týmu svých zaměstnanců v souhrnné výši 858 178 Kč, úrok z prodlení z této částky pak žalobkyně požaduje ode dne následujícího po dni, kdy žalovaná odmítla poskytnout žalobkyni dobrovolně plnění. 4. Žalovaná uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalobkyně požaduje úhradu částky 858 178 Kč, která má představovat náhradu škody za celkové náklady vynaložené na část speciálního týmu, který se zabýval zpracováním nabídky do výběrového řízení, když tímto výběrovým řízením je myšlena nadlimitní veřejná zakázka na služby„ [příjmení] a implementace informačního sytému pro dohled nad hazardními hrami“ (dále jen„ Veřejná zakázka“). V souladu s podmínkami Veřejné zakázky uvedenými v zadávací dokumentaci k Veřejné zakázce ve smyslu § 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ze dne [datum] (dále jen„ Zadávací dokumentace“) mohli dodavatelé požadovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Žalovanému jako zadavateli bylo ve dnech 14. a [datum] doručeno několik žádostí o dodatečné informace. Dodatečné informace k jedné ze žádostí přitom zadavatel neodeslal ani v zákonné lhůtě 4 pracovních dnů dle § 49 odst. 2 zákona [číslo] o veřejných zakázkách (dále jen„ ZVZ“), ani nikdy později. V § 111 odst. 6 ZVZ se uvádí:„ Zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel“. Výše zmíněné pochybení žalované již nebylo možné zhojit jinak, než zrušením zadávacího řízení, protože dne [datum] uplynula lhůta pro podání nabídek, a tak v souladu s § 111 odst. 6 ve spojení s § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ rozhodl dne [datum] zadavatel o zrušení zadávacího řízení (dále jen„ Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení k veřejné zakázce“). Žalovaná tak postupovala jak v souladu s ustanoveními ZVZ, tak rovněž v souladu s podmínkami uvedenými v Zadávací dokumentaci a to konkrétněji v souladu s ustanovením bodu [číslo] kde je uvedeno, že:„ Zadavatel si vyhrazuje právo zrušit zadávací řízení v souladu s platnou právní úpravou zadávání veřejných zakázek (§ 84 ZVZ).“ 5. Za situace kdy Žalovaná postupovala tak, jak jí ukládá ZVZ, nelze po ní požadovat náhradu nákladů spojenou s účastí Žalobce v zadávacím řízení, když přiznání této náhrady je vyloučeno § 153 zákona ZVZ. Rovněž je nezbytné upozornit na to, že žalobkyně svou účastí v zadávacím řízení, souhlasila s podmínkami uvedeným v Zadávací dokumentaci, kdy konkrétně v bodě [číslo] bylo bez jakýchkoliv pochybností stanoveno, že:„ Náklady spojené s účastí v zadávacím řízení nese každý účastník sám.“ Žalobkyně si tak musí být vědoma, že jí není možné přiznat náhradu nákladů spojenou s její účastí v zadávacím řízení. Žalovaný má navíc především za to, že žalobkyní vynaložené mzdové náklady nelze považovat za škodu vzniklou jednáním žalované. Žalobkyně neprokazuje, že by došlo k naplnění byť i jediného předpokladu pro vznik povinnosti nahradit škodu. Žalovaná má naopak za to, že postupovala v souladu se zákonem a jiný postup než zrušení zadávacího řízení mu zákon neumožňoval. 6. V rámci svého dalšího vyjádření ve věci pak žalovaná zdůraznila, že Nejvyšší správní soud ČR již opakovaně judikoval (viz např. rozsudek ze dne 14. 1. 2015, č. j. 10 As 202/2014 - 42), že zadávací řízení představuje vysoce formalizovaný proces, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům pro konkrétního uchazeče projevujícím se např. i v zamezení získání veřejné zakázky a možnosti jejího plnění. Tato zásada se v rámci zadávacího řízená projevuje tak, že v případě, že nabídka dodavatele obsahuje nedostatky, které by si smluvní partneři v soukromoprávní kontraktaci vysvětlili, tak ovšem v otevřeném řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění účinném k datu zahájení Zadávacího řízení (dále též„ ZVZ“), znamenají nezhojitelný nedostatek nabídky. Nedostatky nabídky předložené Žalobcem si Žalovaná dovoluje rozdělit na dva základní okruhy, které ZVZ striktně odděloval, a sice na otázku prokázání kvalifikace dle § 50 až § 60 ZVZ a na otázku posouzení nabídky dle § 76 ZVZ. Ve vztahu k posouzení nabídky dle § 76 ZVZ Žalovaná zdůrazňuje, že dle této právní úpravy (na rozdíl od § 46 zákona č. 134/2016 Sb.) nebylo možné nabídku doplnit, bylo možné nabídku pouze vysvětlit, tedy ozřejmit informace, které již v nabídce byly přítomny. 7. Žalovaná má za to, že žalobkyní předložená nabídka by neobstála při posouzení nabídky dle § 76 ZVZ, tedy při úkonu, jehož předmětem bylo posouzení splnění všech požadavků kromě kvalifikace a mimořádně nízké nabídkové ceny, které zadavatel a ZVZ kladly na obsah podané nabídky. Žalovaná především poukazuje na neúplný návrh smlouvy v nabídce, nesplnění technických kvalifikačních předpokladů realizačního týmu, neúplný popis návrhu technické infrastruktury systému, neúplný popis implementace procesů, neúplný návrh řešení bezpečnosti v příloze [číslo] návrhu smlouvy - Návrh řešení plnění. Též ve vyplněné příloze [číslo] ZD nejsou splněny všechny požadavky, které zadavatel kladl na řešení informačního systému. 8. Žalovaná má za to, že žalobkyně tak nemohla získat veřejnou zakázku, i kdyby nebylo zadávací řízení zrušeno, neboť by zřejmě by musela být vyloučena z důvodu neúplné nabídky (chyběla většina příloh návrhu smlouvy), z důvodu neprokázání technické kvalifikace, a z důvodu, že žalobkyní předložený návrh řešení plnění nesplňoval požadavky zadavatele dle ZD. Žalovaná navíc uvádí, že v rámci hodnocení nabídek (dle čl. 8 ZD byla jediným kritériem nejnižší nabídková cena), byla žalobkyně až pátí v pořadí. Žalobkyně i proto získat veřejnou zakázku nemohla. Žalovaná má tedy za to, že rovněž neexistuje příčinná