14 C 44/2020-46 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 120 000 Kč z titulu nemajetkové újmy, a to částku 60 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí a 60 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] [stát. instituce], odbor regionálního rozvoje a stavební úřad, odepřel právo nahlížet do jím vedeného spisu pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo] ve [anonymizováno] stavebního záměru pod názvem "Rodinný dům včetně souboru staveb k.ú. [obec] u [obec] n. O.,p. [číslo] protože měl za to, žežalobkyně0 neprokázala právní ani jiný závažný důvod ve smyslu § 38 odst. 2 správního řádu, o čemž vydal usnesení zn. [anonymizováno] [číslo], sp.zn. [anonymizováno] [číslo], ze dne [datum rozhodnutí]. Rozhodnutím [číslo jednací], sp. zn [ústavní nález], ze dne [datum], Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, zamítl odvolání proti výše uvedenému usnesení [stát. instituce] a toto usnesení potvrdil. Rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] [název soudu] zrušil výše uvedené rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a věc vrátil krajskému úřadu k dalšímu řízení. Rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] [název soudu] uložil Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje povinnost rozhodnout ve věci odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne [datum], sp. zn. MUFO_S [číslo], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Rozhodnutím [číslo jednací], sp. zn [ústavní nález], ze dne [datum], Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, zrušil odvoláním napadené usnesení Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, odboru regionálního rozvoje a stavebního úřadu, zn. MUFO [číslo] ze dne [datum], sp. zn. MUFO_S [číslo]. Dne [datum] žalobkyně zaslala Ministerstvu pro místní rozvoj žádost ze dne [datum] o náhradu za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., v níž žalobkyně žádala o zadostiučinění v penězích, neboť se domnívá, že v obou případech samotné konstatování porušení práva není dostačující, za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s odepřením práva nahlížet do správního spisu vedeného Městským úřadem Frýdlant nad Ostravicí. V přípise [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že s ohledem na rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je nesporné, že rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] bylo zrušeno pro nezákonnost a že bylo odepřeno právo nahlížet do spisu neprávem, avšak z důvodu umožnění nahlížet do spisu již v rámci soudního řízení u Krajského soudu v Ostravě považuje ministerstvo konstatování porušení práva jako přiměřené zadostiučinění. V tomto přípise ministerstvo dále odmítlo požadované zadostiučinění za nesprávný úřední postup, neboť v důsledku celkové délky řízení nemajetková újma nemohla vzniknout a z důvodu nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě nebyla prokázána. Co se týče nezákonného rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum], které bylo rozsudkem soudu zrušeno, jedná se o újmu, jejíž vznik není třeba prokazovat, neboť by rovněž vznikla jakékoliv osobě za stejných okolností, když "správní orgány v řízení o povolení nahlédnutí do spisu jinou osobou nežli účastníkem řízení dle § 38 odst. 2 správního řádu nezkoumají, zda nahlédnutí bude vést k úspěšnému prosazení případných nároků žadatele či nikoliv, ani jinak nehodnotí případné výsledky nahlédnutí do spisu; tyto skutečnosti nemohou být důvodem odepření nahlédnutí do spisu" (viz bod 13 výše uvedeného rozsudku krajského soudu ze dne [datum]). Příčinu této nemajetkové újmy proto spatřuje ve skutečnosti odepření práva nahlédnout dne [datum] do předmětného spisu za účelem zjištění způsobu likvidace dešťových a splaškových vod s ohledem na proudění podzemních vod, v jehož směru se nacházejí nemovitosti v jejím vlastnictví, a s ohledem na v té době ještě nepravomocné územní rozhodnutí týkající se souboru staveb, a to čistírny odpadních vod včetně splaškové kanalizace a dešťové kanalizace včetně vsaku na předmětném pozemku parc. [číslo] jak lze dovodit z rozsudku [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Co se týče nesprávného úředního postupu spočívajícího v nevydání rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] v zákonem stanovené lhůtě, jedná se o újmu, jejíž vznik není třeba prokazovat, neboť je dán nedodržením zákonné lhůty. Důsledkem této újmy byla nejistota ohledné výsledku řízení, do níž byla uvedena a v níž byla udržována. 2. Žalovaná uvádí, že žalovaná nárok neuznává co do důvodu a výše, a to ani z části. Podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) je předpokladem vzniku nároku na náhradu škody, resp. nemajetkové újmy nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí a vznik škody, resp. nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s takovým jednáním. Žalovaná má za to, že zákonem stanovené podmínky odpovědnostního vztahu nejsou v daném případě splněny. Dopisem žalované [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč, která měla žalobkyni vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení, odmítnut. Pokud se týče žalobkyní uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč spočívající ve vydání nezákonného rozhodnutí, žalovaná tento nárok zčásti uspokojila tím, že konstatovala porušení práva Krajským úřadem Moravskoslezského kraje (dále jen„ krajský úřad“) při vydání jeho rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. V žalobě žalobkyně uvedla, že jí měla být způsobena nemajetková újma jak nezákonným rozhodnutím, tak nesprávným úředním postupem spočívajícím v nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, a to s ohledem na skutečnost, že byla jediným účastníkem řízení a rozhodnutí správních orgánů. Co se týče rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] zrušeného pro nezákonnost, příčinu nemajetkové újmy žalobkyně spatřuje v odepření práva nahlédnout do spisu dne [datum], žalobkyně se ještě předtím dostavila na stavební úřad a domáhala se nahlédnutí do správního spisu ve věci společného souhlasu na rodinný dům. Co se týče nesprávného úředního postupu spočívajícího v nevydání rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] v zákonem stanovené lhůtě, příčinu této nemajetkové újmy žalobkyně spatřuje v nerespektování soudního rozhodnutí ze dne [datum] a judikatury Nejvyššího správního soudu, dle níž byl krajský úřad bez ohledu na podanou kasační stížnost povinen pokračovat v řízení bez ohledu na podanou kasační stížnost. Podle žalobkyně důsledkem této újmy byla nejistota ohledně výsledku řízení. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala nahlížení do spisu jako tzv. jiná osoba (ne účastník řízení) pro účely ochrany jejích práv jako vlastníka sousední stavby a pozemku. S ohledem na rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je nesporné, že rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] bylo zrušeno pro nezákonnost, a že žalobkyni bylo odepřeno právo nahlížet do spisu neprávem. V tomto případě lze mít za to, že žalobkyni nemajetková újma mohla v důsledku nezákonného rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] vzniknout. Tato újma však není takového rozsahu, aby bylo přiměřené zadostiučinění odškodnit ji v penězích, neboť nejen že došlo k nápravě postupu státního orgánu, ale ještě dříve, než k této nápravě došlo, své právo nahlédnout do spisu žalobkyně realizovala v rámci soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, jak plyne z bodu 15 odůvodnění rozsudku [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyni tedy bylo umožněno nahlížet do spisu v rámci soudního řízení u Krajského soudu v Ostravě, a to ještě dříve, než se ukázalo, že rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] je nezákonné. Vzhledem k výše uvedenému považuje žalovaná konstatování porušení práva jako přiměřené zadostiučinění. K požadavku žalobkyně o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 60 000 Kč, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem z důvodu nepřiměřené délky řízení, je potřeba nejprve uvést, že podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalovaná však v tomto konkrétním případě uvádí, že celkovou délku řízení, vzhledem k tomu, že v době od [datum] do [datum] rozhodoval o věci jednou stavební úřad, dvakrát krajský úřad jako odvolací správní orgán, jednou Krajský soud v Ostravě a jednou Nejvyšší správní soud, nelze považovat za nepřiměřenou. V důsledku celkové délky řízení žalobkyni nemajetková újma nemohla vzniknout, navíc výsledek řízení pro žalobkyni již neměl zásadní význam od doby, kdy žalobkyně právo nahlížet do spisu realizovala v rámci