21 C 48/2020-36 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou domáhal proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení s následujícím odůvodněním. Podáním ze dne [datum] žalobce požádal o poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas nařízenou v rozporu s ust. § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, kterou žalobce vykonal v letech 2011 a 2012 O tomto návrhu rozhodl ředitel [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova] ve věcech služebního poměru až po 10 měsících, a to rozhodnutím [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ [ustanovení právního předpisu EU]“), jímž žádost žalobce zamítl. Žalobce podal proti [ustanovení právního předpisu EU] odvolání, o tomto bylo rozhodnuto rozhodnutím [anonymizována čtyři slova] ve věcech služebního poměru [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] tak, že odvolání bylo zamítnuto. Žalobce podal dne [datum] správní žalobu k Městskému soudu v Praze, dne [datum] dal pověřený soudce pokyn k prvotním úkonům ve spisu (vyžádání správního spisu, výzva k zaplacení soudního poplatku a vyjádření k žalobě). Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného k žalobě a správní spis, dne [datum] bylo soudu vyjádření žalovaného k žalobě doručeno žalobci, dne [datum] žalobce podal repliku. Dne [datum] podal žalobce k předsedovi správního soudu stížnost na průtahy, která byla sdělením ze dne [datum] vyhodnocena jako důvodná, místopředseda soudu se omluvil a sdělil, že rozhodnutí bude vydáno počátkem 4. čtvrtletí roku 2019. Toto však nemůže zhojit fakt, že správní soud byl více jak 3 roky zcela nečinný. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24.9.2019, č.j. [číslo jednací] bylo správní žalobě vyhověno, napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena služebnímu funkcionáři k dalšímu řízení. Žalobce žalobou žádá odškodnění za výše uvedené řízení ve věci služebního poměru za dobu od [datum] do [datum], neboť je zjevné, že způsobenými průtahy byla žalobci způsobena nemajetková újma, když délka řízení je zcela nepřiměřená, když jen řízení o správní žalobě trvalo 3 roky a 7 měsíců, avšak Městský soud v Praze byl více jak 3 roky zcela nečinný. Žalobce má právo na odškodnění nepřiměřené délky řízení přímo na základě čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), přičemž je dána vyvratitelná domněnka existence nemajetkové újmy. Ohledně výše zadostiučinění žalobce vyšel ze stanoviska NS ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále také jen„ Stanovisko“), když vyšel ze základní částky 20 000 Kč/rok, přičemž za první dva roky požadoval částku 20 000 Kč celkem. Pokud jde o kritéria dle § 31a zák. č. 82/1998 Sb., (dále jen„ OdpŠk“) pak v důsledku těchto základní částku nijak nemodifikoval, když uvedl, že dle judikatury NS ČR je nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění kritérium význam předmětu řízení. Předmětem řízení jsou finanční nároky žalobce, které tento mohl použít na úhradu svých životních potřeb, nejistota ohledně nepřiznání odsloužených služeb přesčas zasáhla negativním způsobem do života žalobce. Nadto neexistence okolností zakládajících předpoklad vyššího významu předmětu řízení nevede sama o sobě k závěru o nižším, ale o standardním významu řízení, které se z daného důvodu neprojeví snížením, ani zvýšením základní částky odškodnění (např. NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2800/2009, 30 Cdo 765/2010). Pokud jde o délku řízení, již od počátku trpělo řízení ve věcech služebního poměru průtahy, na prvním stupni trvalo 10 měsíců, na druhém více jak 9 měsíců a správní soud byl více jak 3 roky nečinný, přičemž se nejednalo o složité řízení, neboť jde o posouzení oprávněnosti žádosti o poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas, když služební funkcionář měl dát dohromady pouze přehled odsloužených hodina a zjistit, zda byla služba nařízena v souladu se zákonem. Ke kritériu chování účastníka pak žalobce svých chováním nijak nepřispěl, nečinil žádná obstrukční jednání, naopak se snažil průtahy na straně soudu odstranit. Nepřiměřená délka řízení byla způsobena zjevnou nečinností služebních funkcionářů a správního soudu. Žalobce podal dne [datum] žádost o náhradu nemajetkové újmy k žalované, nicméně žalovaná tuto žádost rozdělila a postoupila [stát. instituce] a [stát. instituce] [stát. instituce] podáním ze dne [datum] konstatovalo porušení práva, a to z důvodu překročení lhůt pro vydání rozhodnutí stanovených v zákoně o služebním poměru, za které se žalobci omluvilo s tím, že o finančním odškodnění odkázalo žalobce na žalovanou jakožto příslušný ústřední orgán státní správy. [stát. instituce] své stanovisko neposkytlo. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobcem neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná uvedla, že obdržela dne [datum] žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy, avšak dle žalované není [stát. instituce] příslušnou organizační složkou jednající za stát, když na předmětné řízení nedopadá čl. 6 Úmluvy, neboť řízení ve věcech služebního poměru má veřejnoprávní charakter, o čemž svědčí i fakt, že žalobce neuplatňoval žalobu dle části páté o.s., která upravuje řízení ve věcech, o nichž rozhodl správní orgán a které vyplývají ze vztahů soukromého práva, nýbrž žalobu dle s .. Pokud by soud s právním názorem žalované ohledně čl. 6 Úmluvy nesouhlasil, poukázala žalovaná na fakt, že k namítanému nesprávnému úřednímu postupu došlo zcela mimo její působnost, a proto odkázala na vyjádření [stát. instituce], které konstatovalo jednotlivé průtahy v daném správním řízení a žalobci se omluvilo. Dle žalované v daném případě nejde o případ, kdy by muselo být poskytnuto finanční zadostiučinění a konstatování porušení práva [stát. instituce] a omluva je dostačujícím zadostiučiněním pro daný spor. Žalovaná poukázala na zanedbatelný význam sporu pro žalobce, neboť částka za přesčasovou službu netvoří pevnou složku služebního příjmu, tudíž žalobcovo namítání úhrady životních potřeb z hlediska dostupnosti potravin, bydlení apod. není namístě. Pokud jde o výši požadovaného zadostiučinění, pak dle žalované by bylo zcela dostačující, pokud by se soud neztotožnil s výše uvedenou argumentací žalované, vycházet z částky 15 000 Kč/rok. Dále by dle žalované mělo dojít ke snížení základní částky s ohledem na kritérium složitosti řízení, neboť k průtahům v řízení nedošlo v důsledku liknavosti služebních funkcionářů, nýbrž složitosti řízení. 3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce dne [datum] doručil žalované žádost o náhradu nemajetkové újmy. 4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Přípisem žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná po obdržení žádosti žalobce o odškodnění v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení ve věci poskytnutí služebního příjmu za práci přesčas sdělila žalobci, že [stát. instituce] není příslušným ministerstvem dle § 6 OdpŠk s tím, že posouzení žádosti žalobce náleží [stát. instituce] v části týkající se řízení před soudem a [stát. instituce] v části týkající se správního řízení, a proto žádost žalobce o odškodnění postupuje těmto orgánům. Přípisem [stát. instituce] ze dne [datum] má soud za prokázané, že [stát. instituce] sdělilo žalobci, že [ustanovení právního předpisu EU] bylo vydáno až po 232 dnech, resp. 7 měsících a 16 dnech po uplynutí 60 denní lhůty pro jeho vydání, tudíž lhůta dle § 175 odst. 5 zákona o služebním poměru byla překročena. Rozhodnutí o odvolání bylo vydáno až po 204 dnech, resp. po 6 měsících a 21 dnech, po uplynutí 90 denní zákonné lhůty pro jeho vydání, tudíž lhůta dle § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru byla překročena. V daném případě proto [stát. instituce] konstatovalo porušení práva, a to z důvodu překročení lhůt pro vydání rozhodnutí stanovených v zákoně o služebním poměru, za které se žalobci omlouvá. Nárok na odškodnění nemajetkové újmy formou peněžité satisfakce neshledalo opodstatněný. Pokud jde o posouzení přiměřenosti délky řízení, pak v tomto směru [stát. instituce] odkázalo žalobce na [stát. instituce], které je dle jeho právního názoru příslušným ústředním orgánem státní správy pro řízení vedené jak před správními orgány a tak před soudy. 5. Správním spisem [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací] má soud za prokázané následující. Žalobce žádostí ze dne [datum] požádal o poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas v rozsahu 115 hodin nařízenou bez právního důvodu za období roku 2011 a 2012, žádost byla [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] doručena dne [datum] (žádost ze dne [datum]). Podáním ze dne [datum] [anonymizována čtyři slova] informovalo právního zástupce žalobce, že dne [datum] bylo na základě žádosti žalobce ze dne [datum] zahájeno řízení ve věcech služebního poměru o poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas. Dále je v tomto přípisu konstatováno, že„ … v současné době již [anonymizována čtyři slova] eviduje značné množství obdobných žádostí a proces opatřování podkladových materiálů ke každému takovému řízení je značně časově i věcně náročný a vyžaduje individ