26 C 67/2016-145 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplati žalobkyni částku ve výši 3 278 816,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% p.a. od [datum] do zaplacení, a to z titulu náhrady škody. Žalobkyně uvedla, že v důsledku nesprávného úředního postupu úřadu spadajícího pod dohled žalované jí vznikla škoda v této výši. Nesprávného úředního postupu se dopustila osoba pověřená výkonem státní dozoru (Mgr. [příjmení]) dne [datum] tím, že vydala písemný příkaz zn. [anonymizováno] [číslo], OD [číslo] (dále jen„ příkaz“), kterým městu [obec] přikázala odstranění stacionárních měřičů rychlosti umístěných 1) na silnici I/10 u pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], v obci [obec] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), 2) na silnici I/10 u pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] II, v obci [obec] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), 3) na silnici I/35 u budovy [adresa] v k.ú. a obci [obec], část [část obce] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), 4) na silnici I/35 u budovy [adresa] v k.ú. a obci [obec], část [část obce] (na trase [obec] – [obec], ve směru jízdy do [obec]), 5) na silnici I/35 u budovy [adresa] v k.ú. a obci [obec] (na trase [obec] – [obec], ve směr jízdy do [obec]), 6) na silnici I/35 v [obec] na průtahu před mostem přes řeku [příjmení] (ve směru jízdy do [obec]), a to nejpozději do [datum] (dále jen„ měřiče rychlosti“). [územní celek] následně písemnými přípisy požádalo žalobkyni o odstranění měřičů rychlosti, jelikož se jedná o majetek žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měřiče rychlosti v požadované lhůtě neodstranila, učinilo tak [územní celek]. Žalobkyně tvrdí, že shora popsaný písemný příkaz Mgr. [příjmení] byl učiněn nesprávně (nezákonně), a to z důvodu že měřiče rychlosti jsou trvalou stavbou, na kterou byly vydány časově neomezené územní souhlasy, a šlo tedy o nesprávný úřední postup. Měřiče rychlosti nejsou dopravním zařízením ve smyslu §66 zákona o silničním provozu a osoba pověřená výkonem státního dozoru se hrubě mýlila a její postup, který vyústil ve vydání příkazu, je nepřípustný a ve svém důsledku zcela nezákonný. Jelikož v důsledku tohoto nezákonného příkazu [územní celek] odstranilo měřiče rychlosti, které jsou ve vlastnictví žalobkyně a které žalobkyně nadále nemohla používat ani ke svým vlastním účelům (např. pro sběr telematických dat), vznikla tím žalobkyni škoda spočívající v rozdílu mezi náklady, které žalobkyně vynaložila na jejich pořízení (kupní cena) a zbytkovou, resp. výrobně – materiálovou hodnotou jednotlivých měřicích zařízení. Nárok na náhradu škody žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalovaná nárok neuznala. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že uplatněný nárok neuznává. V případě měřičů rychlosti má za to, že se jedná o dopravní zařízení ve smyslu ust. §66 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Pokud jde o podmínky jejich umístění, [územní celek] vyhlásilo veřejnou zakázku pod názvem„ Měření rychlosti“. S vítězem této zakázky, společností [právnická osoba], [příjmení] a [právnická osoba] a JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem uzavřelo dne [datum] Smlouvu o nájmu a zařízení a poskytování služeb týkající se měření rychlosti. [územní celek] udělilo územní souhlas s umístěním měřičů rychlosti. [ulice] zařízení, včetně měřičů rychlosti, může být na pozemní komunikaci umístěno pouze na základě místní nebo přechodné úpravy provozu, a proto [územní celek] požádalo v souladu s ust. §61 zákona č. 361/2000 Sb. Krajský úřad [územní celek] o vydání předmětných souhlasů. Krajský úřad [územní celek] souhlasy vydal, ovšem s omezenou dobou platnosti do [datum], resp. [datum]. Dne [datum] byl prováděn státní dozor, při jeho výkonu osoba pověřená výkonem st. dozoru, Mgr. [příjmení], zjistil, že na některých z kontrolovaných silničních úseků jsou namontována měřicí zařízení bez platného stanovení přechodné či místní úpravy provozu na pozemních komunikacích. Z toho důvodu Mgr. [příjmení] vydal podle ust. §41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, písemný příkaz, kterým předmětné měřiče nařídil odstranit. [územní celek] následně vyzvalo žalobkyni, aby měřiče odstranila, a to opakovaně, naposledy s termínem do [datum]. Jelikož žalobkyně měřiče neodstranila, v rámci předcházení vzniku škod (konkrétně sankce, jež hrozila v případě neuposlechnutí příkazu), je po uplynutí doby odstranilo samo. Dne [datum] pak starosta [územní celek] informoval žalobkyni, že měřiče byly odstraněny s tím, že jsou uskladněny ve [právnická osoba] služby [právnická osoba] Současně byla žalobkyně vyzvána k jejich odvozu v termínu do [datum]. Vzhledem k popsanému skutkovému i právnímu stavu je žalovaná přesvědčena, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. 3. Ve věci byl zdejším soudem dne 23.3.2017 vydán rozsudek č.j. 26 C 67/2016-41, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta s odůvodněním, že žalovaná není v tomto sporu pasivně legitimovanou stranou, když žalovaný nárok měl směřovat proti městu [obec], jakožto subjektu, který demontáž zařízení ve vlastnictví žalobkyně provedl. Teprve v tomto řízení by bylo možné zkoumat, zda žalobkyní tvrzený nesprávný úřední postup silničního správního orgánu skutečně nastal a zda bylo [územní celek] povinno písemného příkazu uposlechnout a následně demontáž zařízení, v případě nečinnosti žalobkyně, samo provést. Písemný příkaz ze dne [datum] byl podepsán Mgr. [příjmení], coby osobou pověřenou státním dozorem nad dodržováním ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, a to poté, co Mgr. [příjmení] zjistil skutkový stav na silnicích I/10 a I/32 a dospěl k závěru, že jejich osazení měřiči rychlosti je v rozporu se zákonem, když na předmětné úseky silnic nejsou vydána platná rozhodnutí o přechodné či místní úpravě provozu. Vzhledem k uvedenému nařídil zařízení odstranit, přičemž tuto výzvu adresoval vlastníku silnice, městu [obec] [územní celek] jako adresát výzvy pak mohlo uplatnit opravné prostředky proti uvedenému příkazu, resp. vydat se cestou žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle ust. 82 a násl. s.ř.s. a příkazu neuposlechnout, pokud by mělo za to, že jde o nezákonný postup správního orgánu. Pokud však bez dalšího [územní celek] výzvy uposlechlo a provedlo demontáž zařízení ve vlastnictví žalobkyně, je subjektem, který je žalobkyni odpovědný za případnou škodu tím vzniklou, jelikož tak zasáhlo do majetkového práva žalobkyně bez jejího souhlasu. 4. K odvolání žalobkyně bylo rozhodnutí zdejšího soudu rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 72 Co 352/2017-78 ze dne 25.10.2017 potvrzeno. Proti rozhodnutí městského soudu podala žalobkyně dovolání a Nejvyšší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 15.4.2020 č.j. 30 Cdo 1472/2018-120 rozsudek zdejšího soudu i rozsudek městského soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, pro rozhodnutí v dané věci je zásadní otázka, zda se [územní celek] mělo a mohlo bránit proti příkazu. Pokud odvolací soud své potvrzující rozhodnutí založil na závěru, že za skutečnou příčinu žalobkyní tvrzené škody lze považovat nikoli vydání písemného příkazu dne [datum], nýbrž vlastní jednání [územní celek], které se proti tomuto příkazu mohlo bránit zásahovou žalobou podle § 82 s. ř. s., popřípadě námitkami proti zjištěním v protokolu [číslo] ze dne [datum] ve smyslu zákona o státní kontrole, pak ale v daném případě chybí posouzení samotného příkazu jako pro věc relevantní okolnosti v tom smyslu, zda se jednalo o nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. či nikoli. Pro daný případ je tedy nezbytné posoudit charakter samotného příkazu, zda měl povahu správního rozhodnutí, zda jím uložená konkrétní povinnost byla v souladu s příslušným zákonem, zda [územní celek] jej muselo uposlechnout a zda, popřípadě jaké mu hrozily následky za neuposlechnutí daného příkazu. Dále je zapotřebí objasnit, jaký vliv na uloženou povinnost by mělo podání námitek či zásahové žaloby v tom smyslu, zda by byly způsobilé odvrátit vznik škody i v případě, že by se jednalo o nesprávný úřední postup. Pokud by totiž tomu tak bylo, byla by příčinná souvislost přerušena. V opačném případě však bude třeba zabývat se tím, zda se o nesprávný úřední postup jednalo. Zdejšímu soudu bylo uloženo, aby věc znovu posoudil, zda jsou na straně žalované splněny předpoklady odpovědnosti za škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., přičemž nedojde-li soud již na základě posouzení ostatních předpokladů odpovědnosti za škodu k závěru o nedůvodnosti žaloby, bude také nezbytné se věnovat samotné žalobkyní tvrzené škodě vymezené v žalobě jako znehodnocení jejích měřících zařízení, jejíž výši žalobkyně odvozuje od kupních cen jednotlivých měřičů rychlosti při odečtení částek 560 Kč a 3 960 Kč za výrobní - materiálovou hodnotu měřičů uskladněných [územní celek]. 5. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: Dne